Základní informace o Albánii
Oficiální název:
Albánská republika (Republika e Shqipërisë)
Hlavní město:
Tirana
Rozloha:
28 748 km2 - srovnatelnou rozlohu má např. Belgie (31 tisíc) a Makedonie (26 tisíc)
Státní zřízení:
parlamentní republika
Administrativní členění:
Země se dělí na 12 regionů (oficiálně označované jako qark/qarku, častěji se však používá označení prefekturë, česky prefektura). Těmito regiony jsou Berat, Dibër, Durrës (Drač), Elbasan, Fier, Gjirokastër, Korçë, Kukës, Lezhë, Skhodër, Tiranë (Tirana) a Vlorë (Vlora). Hlavní města se jmenují stejně jako regiony s výjimkou Dibëru, jehož hlavní město se jmenuje Peshkopi.
Podnebí:
Na pobřeží je klima středomořské, což přináší teplá léta a mírné zimy. V hornatém vnitrozemí je podnebí více kontinentální, proto jsou tam horká léta a chladné zimy s častým sněhem.
Reliéf:
Albánie je z větší části hornatý stát, nížiny jsou pouze na pobřeží Jaderského a Jónského moře. Nejvyšší hory se tyčí u hranic s Makedonií (součást Šarské soustavy) a Černou Horou (Severoalbánské Alpy, známé v Černé Hoře jako Prokletije).
Nejvyšší hora:
Maja e Korabit (Golem Korab) – 2 764 m, která leží na hranici s Makedonií v pohoří Šarské soustavy a je zároveň nejvyšším vrcholem Makedonie.
Nejnižší bod:
Jaderské moře (0 m)
Největší řeky:
Vjosë (nejdelší), Drin, Shkumbin. Všechny řeky pramení v horách a tečou do Jaderského moře.
Jezera:
Na hranicích s okolními státy jsou tři velká jezera: Skadarské (hranice s Černou Horou, 370 km2), Ohridské (s Makedonií, 367 km2) a Prespanské (s Makedonií a Řeckem, 285 km2).
Obyvatelstvo:
3,6 milionu. Albánie má vůbec nejvyšší porodnost v Evropě a i přes emigraci poměrně vysoký přírůstek obyvatel; dále má vůbec nejmladší obyvatelstvo v Evropě.
Etnické složení:
95 % lidí se hlásí k albánské národnosti, na jihu žijí Řekové (3 %), kteří často jezdí za prací do Řecka, dále zde žijí Romové, Arumuni (původní sezónní pastevci, kteří žijí po celém Balkáně a jejichž jazyk se podobá rumunštině, přebývají např. ve Voskopojë), Srbové, Makedonci...
Náboženství:
70 % muslimové (dost rozšířený je mystický řád Bektaši), 20 % pravoslavní, 10 % katolíci – jde jen o odhady nepodložené oficiálními údaji. Albánie je velmi světskou zemí, což je důsledek zákazu praktikování náboženství v letech 1967-1990 (kostely i mešity byly tehdy většinou zbořeny).
Jazyk:
Albánština je indoevropský jazyk, ale podobně jako řečtina nebo arménština nevykazuje podobné rysy s žádným jiným indoevropským jazykem a tvoří tak samostatnou větev. Je jedním z nejstarších evropských jazyků (mohla se vyvinout z jazyka Ilyrů) a je ovlivněna turečtinou, řečtinou i italštinou. Albánština má dva dialekty: severní ghegský a jižní toskický. V roce 1972 byla spisovná albánština založena na toskickém dialektu. Ghegským dialektem mluví i Albánci v Kosovu a Makedonii.
Města:
Tiranë (350 tisíc), Durrës (Drač, 100 tisíc), Elbasan (88 tisíc), Skhodër (Skadar, 83 tisíc), Vlorë (78 tisíc).
Vlajka:
Je červená s černým dvojhlavým orlem. Byzantského dvojhlavého orla na červeném podkladě používal národní hrdina Skandërbeg při boji proti Turkům, právě od jeho doby vlajka odvozuje svůj původ.

Vlajka Albánie
Vodopád Banias na Golanských výšinách
Procházka po starém mostě
Pláž na poloostrově Dingle
Sognefjell z masivu Fannaraken