Základní informace o Bosně a Hercegovině

Oficiální název

Bosna a Hercegovina (srbsky, chorvatsky a bosensky Bosna i Hercegovina)

Hlavní město

Sarajevo

Rozloha

51 197 km2 (srovnatelné např. Slovensko – 49 tisíc, Chorvatsko – 57 tisíc)

Státní zřízení

Federativní republika. Na základě mírových dohod podepsaných v americkém Daytonu v roce 1995 jde o federaci tvořenou dvěma jednotkami: 51 % území zaujímá Bosensko-chorvatská federace (Federacija Bosna i Hercegovina) ovládaná Bosňáky (muslimy) a Chorvaty, 49 % rozlohy tvoří Republika srbská (Republika Srpska) ovládaná bosenskými Srby. Kromě toho existuje mezinárodně kontrolovaná zvláštní enkláva kolem města Brčko.

Administrativní členění

Bosnu a Hercegovinu tvoří dvě jednotky: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Federace se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy. Našim obcím odpovídají općiny (srbsky opštiny). Republika srbská se na kantony nedělí, základními správními jednotkami jsou zde opštiny. Distrikt Brčko, který je pod mezinárodní kontrolou, ale pod suverenitou státu Bosna a Hercegovina, leží na sevorovýchodě Bosny. Administrativní členění neodpovídá přirozeným přírodním hranicím, ale spíše etnickému rozdělení země. Je výsledkem složitého politického jednání po válce z 1. poloviny 90. let. Daytonská dohoda tehdy dokázala zastavit válku, dnes však přináší příliš mnoho byrokracie a téměř nikdo není se současným stavem spokojen. Bosňáci by chtěli zrušit jak federaci, tak Republiku srbskou a vytvořit jednotný centralizovaný stát. Srbové tuto myšlenku zcela odmítají a doufají v odtržení od Bosny a Hercegoviny a následné připojení k Srbsku (podobně jako se Kosovo odtrhlo od Srbska). Chorvati vnímají současnou situaci jako diskriminační a chtějí buď vytvořit jednotný centralizovaný stát nebo vytvořit třetí jednotku.

Podnebí

Na pobřeží středomořské: horká léta a mírné zimy, na sever od pásma hor mírné kontinentální, přímo v horách drsnější mírné klima.

Reliéf

Bosna a Hercegovina je velice rozmanitý stát s krásnou přírodou. Většina území je hornatá, protože zemí prochází vápencová Dinárská horská soustava, která se táhne od severozápadního Chorvatska až k severní Albánii. Některé z jejích nejvyšších a nejdivočejších hor leží na území Hercegoviny a kdysi tvořily azyl Ilyrům před Římany i Slovanům před Turky. Výška horských pásem vzrůstá od západu k východu (Dinara, Prenj, Bjelašnice, Zelengora a nejvyšší Maglić). Jde převážně o krasová pohoří, která vytváří množství jeskyní, kaňonů a ponorných řek. Sever Bosny na jih od řeky Sávy je tvořen nížinou. Přístup k Jaderskému moři má Bosna a Hercegovina jen úzkým proužkem země u města Neum (20 km pobřeží).

Nejvyšší hora

Maglić (2 386 m) – leží v NP Sutjeska u východních hranic s Černou Horou

Nejnižší bod

Jaderské moře (0 m)

Největší řeky

Sáva tvoří severní hranici s Chorvatskem, resp. Slavonií. K jejím největším přítokům patří řeky Una, Vrbas, Bosna a Drina (ta tvoří východní hranici se Srbskem). Sáva odvodňuje rozsáhlé území do Dunaje a tedy do Černého moře, na jihu v Hercegovině protéká mj. Mostarem řeka Neretva, která vytváří velmi úrodné údolí a vlévá se do Jaderského moře. V horách je spousta říček s křišťálově čistou vodou, která je jedním z největších přírodních bohatství Bosny a Hercegoviny. Horské řeky často vytvářejí kaňony a nezvykle mnoho vodopádů.

Jezera

V zemi nejsou žádná rozlehlá jezera, ale poměrně dost menších horských jezer. K největším jezerům patří Buško a Jablaničko.

Obyvatelstvo

4,6 milionu (od 90. let probíhaly bouřlivé změny vzhledem k válečné a poválečné migraci)

Etnické složení

48 % Bosňáci (bosenští muslimové), 37 % Srbové, 14 % Chorvati. Největší přirozený přírůstek obyvatel vykazují muslimové.

Náboženství

Náboženské složení je velmi podobné etnickému rozdělení. Bosňáci vyznávají většinou islám, Srbové zpravidla pravoslavnou víru, Chorvati jsou katolíci.

Jazyk

Mluví se třemi jazyky – bosensky, chorvatsky a srbsky. Názvy jazyků jsou pro obyvatele a jejich národní cítění důležité, ale jazyky jsou si velmi podobné (v časech Jugoslávie se používal jen jeden název – srbochorvatština). V Republice srbské se píše azbukou, ve Federaci latinkou.

Města

Sarajevo (hlavní město Federace BaH, 441 tisíc), Banja Luka (hlavní město Republiky srbské, 225 tisíc), Zenica (FBH, 147 tisíc), Tuzla (FBH, 132 tisíc), Mostar (FBH, 131 tisíc), Prijedor (RS, 115 tisíc). Údaje nejsou zcela přesné a aktuální vzhledem ke změnám posledních let a postupnému návratu válečných uprchlíků.

Vlajka

Státní vlajka je modrá se žlutým trojúhelníkem a bílými hvězdami. Žlutý rovnoramenný trojúhelník přiléhá jednou odvěsnou k hornímu okraji vlajky. Podél přepony trojúhelníku (směrem k žerďové části vlajky) je sedm celých bílých hvězd a dvě půlhvězdy u horního a dolního okraje vlajky. Vrcholy trojúhelníku mají symbolizovat tři národy Bosny a Hercegoviny – Bosňáky, Chorvaty a Srby. Dále má trojúhelník symbolizovat mapu Bosny, protože její hranice také tvoří zhruba trojúhelník. Hvězdy symbolizují Evropu a mají být nekonečné, proto nejsou ukončené na horním ani dolním okraji. Barvy vlajky (bílá, modrá a žlutá) jsou většinou spojovány s mírem a neutralitou. Žlutá a modrá také připomínají Evropu, protože je používá Evropská unie i Rada Evropy. Kromě toho byly tyto barvy i historicky spojovány s Bosnou. Současná státní vlajka byla přijata v roce 1998 Úřadem vysokého představitele Bosny a Hercegoviny.

Geografické informace o dalších zemích