Základní informace o Černé Hoře
Oficiální název:
Republika Černá Hora (Republika Crna Gora, anglický název: Montenegro), Црна Гора
Hlavní město:
Podgorica
Rozloha:
14 026 km2
Státní zřízení:
republika
Administrativní členění:
10 žup, 21 menších obecních celků (občin): Andrijevica, Bar, Berana, Bijelo Polje, Budva, Cetinje, Danilovgrad, Herceg Novi, Kolasin, Kotor, Mojkovac, Niksic, Plav, Pljevlja, Pluzine, Podgorica, Rozaje, Savnik, Tivat, Ulcinj, Žabljak.
Podnebí:
Černá Hora leží ve dvou podnebných oblastech: přímořská oblast má středozemní podnebí s teplým, suchým létem a mírnou, ale deštivou zimou. Podzim bývá příjemný a teplý a jaro přichází brzy. Vnitrozemská oblast má podnebí kontinentální s chladnou zimou a teplým létem.
Reliéf:
Černá Hora je převážně hornatá krajina s velkým lesním bohatstvím a vodním potenciálem (moře, řeky, jezera). Reliéf této krajiny je neobyčejně mnohotvárný. Přímořskou část Černé Hory pokrývá bohatá středozemní vegetace, z níž vystupují pásma lesů. V severní části dominuje jeden z největších zálivů Jaderského moře vůbec - Boka Kotorská. Pro svůj vzhled bývá Boka Kotorská někdy pokládána za fjord, ale geomorfologicky nemá s takovým typem zálivu nic společného. Boka Kotorská vznikla zatopením dvou paralelních údolí. Často se o ní říká, že je zálivem mezi dvěma moři, Jaderským a kamenným mořem krasu. Zatímco při chorvatském pobřeží leží stovky velkých a větších ostrovů, při černohorském pobřeží není ani jeden větší ostrov, pouze 14 malých ostrůvků (z toho 7 jich je v Boce Kotorské). Černá Hora je známá svými velmi atraktivní kaňony řek, z nichž světoznámé jsou zejména kaňony řek Tary, Morači, Pivy. Kaňon řeky Tary je nejhlubším v Evropě – je hluboký okolo 1 000 m (v nejhlubším místě až 1 300 m) a po kaňonu Colorada druhý nejhlubší na světě. Mezi další cennosti Černé Hory patří národní parky Durmitor, Lovčen, Skadarské jezero a Biogradská hora.
Nejvyšší hora:
Zla Kolata (2 534 m) v pohoří Prokletije na hranicích s Albánií. Dlouho byl za nejvyšší vrchol považován Bobotov Kuk (2 525 m), nejvyšší hora NP Durmitor, ale novější výzkumy ukázaly, že existují vyšší vrcholy.
Největší řeky:
Do Černého moře se vlévají Tara, Lim, Sučice, Komarnica, Piva. Do Jadranského povodí patří Rijeka Crnojeviča, Cijevna, Plavnica, Ribnica, Zeta, Morača, Bojana, Sutorina.
Jezera:
Skadarské jezero – 356 km2 je největším jezerem na celém Balkáně. Zhruba dvě třetiny jezera leží na území Černé Hory, zbývající třetina patří Albánii. Do jezera ústí ze severozápadu řeka Morača a ze severovýchodu řeka Zeta. Řeka Buna z něj pak odtéká do Jaderského moře. Řeka Buna krátce pod jezerem přijímá severní rameno Drinu, které při vysokých stavech vody na jaře a na podzim naopak napájí Skadarské jezero. To se pak rozlévá na ploše až 550 km2. Druhé nejvýznamnější je Plavské jezero pod pohořím Prokletije. Vyvěrá z něho řeka Lim, jejíž tok je s 219 km nejdelší v Černé Hoře.
Obyvatelstvo:
616 tisíc
Etnické složení:
Černohorci 62 %, Srbové 10 %, Albánci 6,6 %, Muslimové 14,6 %, Chorvati 1 %.
Náboženství:
60 % pravoslavných, 19 % muslimů, 4,5 % katolíků a 1,5 % ateistů.
Jazyk:
srbština, albánština
Města:
Podgorica (143 tis.), Nikšič (58 tis.), Plav (21 tis.), Pljevlja (21 tis.), Bijelo Pole (15 tis.), Cetinje (14 tis.), Bar (14 tis.), Herceg Novi (13 tis.), Ulcinj (11 tis.).
Vlajka:
Současná podoba vlajky Černé Hory byla přijata 12. května 2004 černohorskou Skupštinou (parlamentem). Podoba vlajky se vrací k tradicím z 18. století. Vlajku tvoří červený list se zlatým lemováním o šířce 1/20 vlajky. Ve středu vlajky je umístěn státní znak, který navazuje na erb dynastie Petrovićů. V červeném poli je umístěn dvouhlavý zlatý orel držící v pravém pařátu zlaté žezlo, v levém pařátu pak zlatem okované královské jablko s křížkem. Nad jeho hlavami je umístěna královská koruna. Orel nese na hrudi modrý štít se zlatým lvem kráčejícím na zeleném trávníku. V letech 1993–2004 používala Černá Hora vlajku odvozenou od vlajky Srbska. Střední odstín modré barvy srbské vlajky byl však nahrazen tradičním světlým odstínem a poměr stran 2:3 byl upraven na 1:3.

Vlajka Černé Hory
Táboření v pohoří Ala Daglari
Pravoslavný chrám sv. Michala v Kyjevě
Karimatka party
Pohled z Jebel Toubkalu