Cestopis Ireny Kocourkové ze zájezdu Švýcarsko (22. - 31. 8. 2014)
Rok se s rokem sešel a velké balení stanu a spacáků nastalo. Letos jsme se s Petrem po dlouhém rozhodování rozhodli pro Švýcarsko, že to bude s Mundem byla tutovka.
Den 1
V pátek večer pobereme saky paky a vyrážíme busem směr Černý Most k benzínce AGIP, kde začne naše cesta. U autobusu poznáváme první spolucestující a naše průvodce Petra, Katku a Lindu. Nalodíme se a absolvujeme nejdelší přednášku o používání WC v autobuse, následuje welcome drink od průvodců a přes Plzeň jedeme do Vaduzu, hlavního města Lichtenštejnska.
Den 2
Vaduz, hlavní město ministátečku, hromadně se vydáváme na procházku k hradu, který je veřejnosti nepřístupný, protože v něm žije královská rodina. Poté následuje krátký rozchod na nákupy a pak vyrážíme do Altdorfu, městečka spjatého s legendou o Vilému Tellovi. Po krátce prohlídce pokračujeme průsmykem Furka ke Rhonskému ledovci. Cesta je vážně adrenalin, ke konci už řidiči značně omdlévají, tak je povzbuzujeme potleskem. Rhonský ledovec, pramen řeky Rhony, ledovcová jeskyně a svišti jsou tečkou za prvním dnem a poté už nás čeká první noc pod stanem a seznamovací karimatka párty, kterou zaspíme.
Den 3
Dnes nás čeká vrchol Eggishorn. V autobuse nám průvodci sdělí info o trase a poté nabízejí tři alternativy: Jasoň - nahoru lanovkou, dolů pěšky, Drsoň - nahoru i dolů pešky a Absolutní pohodář - nahoru i dolů lanovkou. Všichni volí variantu Drsoň, což mě lehce znervózňuje, ale naštěstí doktorský pár Dana a Michal z Hradce volí taky Jasoně. Naše malá skupinka zamává ostatním na rozloučenou a jdeme na lanovku. Pod vrcholem Eggishornu není zatím ani noha, tak se pomalu vydáváme na vrchol, v mlze je to docela na prd, viditelnost nic moc. Občas skrz mlhu probleskne kus ledovce, ale zase se ponoří do mlhy. Poté si dáme vrcholový čajík a čekáme na skupinu Drsoňů. Počasí se umoudří a obloha zmodrá a poté co dojdou drsoňové, jdu s Petrem ještě jednou na vrchol, odkud si užíváme výhledy na nejdelší údolní ledovec Aletschgletscher. Dlouhý sestup dolů si zpestříme hromadnou fotkou, zmrzkou z kiosku a poté absolvujeme cestu tunelem skrz hory pro pěší.
Den 4
Dnes vyrážíme vláčkem do Zermattu a odtud zubačkou na vrchol Gornegrat. Zubačka je docela narvaná, ale už brzy se nám otvírá výhled na Matterhorn, nejznámější horu Švýcarska, kterou vídáme na čokoládě Toblerone. Nahoře je docela plno, uděláme pár fotek s Matterhornem v pozadí a vyrážíme zpátky pěšky do Zermattu. Celou cestu byly krásné výhledy na ledovce, všude pískali svišti a po chvilce (2 – 3 hodinky cesty) na nás vykoukl krásný výhled na Zerrmatt.
Den 5
V noci na dnešek začalo pršet a nepřestává, tudíž volíme návštěvu termálních lázní. Venkovní bazény v údolí mezi horami s vodopády, prostě nádhera. Termální voda nám všem dělá dobře na namožené svaly a protože pršet nepřestává, dáváme si ještě oběd v místní restauraci.
Po deštivém dni vylézá sluníčko a pere, co to dá. Sion na nás dýchne svojí atmosférou a hned po rozchodu u busu se vydáváme rovnou na kopec, vlastně kopce dva! Hrady Turbillon a Sion nabízejí krásné výhledy do okolí této vinařské oblasti. Po poledni přejíždíme na hrad Chillon. Prohlídku hradu vynecháváme a raději se cákáme u břehu Ženevského jezera a později po promenádě dojdeme do Montreux k soše Freddieho Mercuryho a navštívíme obchod COOP, abychom doplnili zásoby a pak už jen relaxujeme. Člověk má pocit, jak když je na dovolené v Itálii a ne ve Švýcarsku, proměna krajiny je neuvěřitelná. Místo šutrů, jehličnanů a mechu byly najednou palmy. Večer na karimatka party Petr (náš průvodce) oslavil narozeniny a proběhla degustace švýcarských sýrů.
Den 7
Hlavní město konfederace Bern leží na řece Aare a první, co stojí za to navštívit, je místní medvědárium. Kostel s vyhlídkou z věže a procházka místními uličkami také stojí za to. Později doplníme kalorie v sýrárně Emmental a v čokoládovně Schuh, kde si můžete udělat vlastní lízátko, a ještě dostanete dárek.
Den 8
Poslední túra nás čeká v oblasti Jungfrau, jako správný Jasoň se vezu lanovkou, a proto velmi brzy stojíme na vrcholu Mannlichenu a můžu se kochat výhledem do okolní krajiny a na místní vrcholy včetně Jungfrau a Eigeru. Poté se pomalu vydáváme přes Kleine Scheidegg pomalu zpět do kempu. Je to kus cesty, ale výhledy stojí za to. Přicházíme o něco dříve než drsoňové, tak plánujeme ještě procházku k vodopádu kousek od kempu, ale začíná pršet, tak radši zalézám do stanu.
Na závěr našeho cestovaní pro Švýcarsku máme v plánu Luzern, Curych a Rýnské vodopády. V Luzernu se koná zrovna trh, tak se vrhneme do víru nakupujících a okukujeme, co by se nám líbilo. V Curychu už jsme jednou byli, tak se už jen pomalu couráme a vzpomínáme, co se nám přihodilo při naší první návštěvě, doplníme zásoby na cestu domů a pak už jen odpočíváme u jezera. Rýnské vodopády jsou nádherné, večer když jsou nasvícené je to opravdu pecka. Výlet lodičkou na vyhlídku je taky skvělý, pořizujeme spoustu fotek a po krátkém rozchodu nás čeká už jen cesta domů. Tak zase za rok s Mundem :) ! Další fotky ze zájezdu: http://svycarsko.sxh.cz.