Svátky a tradice Černé Hory

Každá země má své zvyky a tradice. Kdo z Čechů by si dokázal představit Vánoce bez dárků a Velikonoce bez pomlázky? Např. Černohorci se bez výše zmíněného obejdou. Nemusíte tedy jezdit až tak daleko, abyste zjistili, že se tyto svátky, a nejen ty, mohou slavit velmi odlišně.

Jeďte do Černé Hory v dobré partě

Srećna Nova godina

Prvním, nebo též posledním, svátkem v roce, který se v Černé Hoře slaví, je příchod Nového roku. Největší oslava probíhá, stejně jako u nás, 31. prosince. Pro Černohorce se nejedná o zvlášť významnou událost. Většina mladých lidí Vám řekne, že jde spíš o to, aby se lidé bavili. Všichni řeší, co si vzít na sebe a kam jít. Stejně jako většina místních svátků a oslav je i tento spojen se spoustou jídla a pití.

Na rozdíl od České republiky se ale v tento den ve většině černohorských domácností zdobí vánoční stromeček. Následující den, tedy první den nového roku, je dnem setkání s příbuznými a přáteli. Během těchto setkání bývají děti navštívených rodin obdarovány drobnostmi, většinou sladkostmi. Toto je zároveň jediná forma, v jaké Černohorci během zimních svátků dostávají dárky, o Vánocích si totiž žádné nedávají.

Badnji dan

Většina černohorských rodin slaví pravoslavné Vánoce. Vánočnímu dni, označovanému jako Božić, předchází tzv. Badnji dan, který připadá na 6. ledna. Název pochází ze srbského slova badnjak, což znamená dubová větev. Pro Černohorce jsou dubové větévky s Vánoci neodmyslitelně spojeny. Ač je dnes většinou kupují, stejně jako my vánoční stromeček, dříve muži vždy ráno odcházeli do lesa, několik takových větví nařezat. Tyto větve se pak po celý den nechávají před domovními dveřmi a ženy se jich nesmí dotknout.

Z církevního hlediska se dodržují dva základní zvyky – celý den se nejí maso a okolo šesté hodiny večerní se jde do kostela na mši. V tento den je prý v kostele nejvíce lidí z celého roku, asi stejně jako u nás na půlnoční mši. Zapalují se svíčky, které jsou rozprostřeny ve dvou patrech, v dolním hoří svíčky zapálené za zemřelé, v horním za žijící. Po mši ještě bývá před kostelem slavností oheň, při kterém se pálí dubové větve. Většinou hoří až do půlnoci.

Večer tohoto dne je označován jako badnja veča. Muži přináší do domu ráno nařezané dubové větévky, které pálí v kamnech. Během tohoto rituálu na ně ženy hází zrnka pšenice. Ta se pak rozhazují i okolo domu a nesmí se po tři dny uklízet. Od této chvíle by nikdo z rodiny neměl opouštět dům.

Božić

Černohorci slaví Vánoce neboli Božić 7. ledna. Rodiny se probouzí již velmi brzy ráno a čekají na příchod tzv. polaznika. Jedná se vždy o muže, většinou o příbuzného z otcovy strany nebo blízkého rodinného přítele. Přichází okolo sedmé ráno a dříve svůj příchod ohlašoval výstřelem do vzduchu. Po jeho příchodu se opět pálí badnjaci a hází se pšenice. Když větévky hoří, létají jiskry a Černohorci říkají, že čím více jich je, tím více bohatství a celkové hojnosti rodině následující rok přinese.

Polaznik bývá pozván na snídani a obdarován. Pobavilo mě, že tradičním dárkem jsou vlněné ponožky a ručník :-) On rodině přináší jablko nebo pomeranč, do něhož jsou po obvodu dokola vsazeny mince, jedná se o symbol hojnosti a zdraví.

Důležitým bodem dne je slavnostní oběd. Většinou se podává sarma, ruský salát, jehněčí nebo hovězí pečeně a peče se domácí chléb pogača. Sarma je vařená rýže s mletým masem obalená v kysaných listech raštanu, příp. zelí. Ruský salát tvoří fazole, vařená mrkev, hrášek, vařená vejce, kyselé okurky a majonéza. Pogača je lepší chléb, do jehož těsta se zapéká mince. Upečený se pak zalévá červeným vínem. Každý, kdo vejde do domu, si musí kousek tohoto chleba utrhnout, přičemž ten, kdo najde zapečenou minci, by měl v následujícím roce nabýt velkého bohatství. Na vánočním stole by neměla chybět ani meza, což je talíř s tradičními černohorskými pochutinami – pršutem, sýrem, pečenicí a olivami.

Vaskrs

Oslava Velikonoc, kterým se v Černé Hoře říká Vaskrs (vzkříšení), probíhá během tří dnů - Velkého pátku, Velké soboty a velikonoční neděl. V pátek ani sobotu by se nemělo jíst maso, ale většina Černohorců půst dodržuje pouze v pátek.

V tento den se zároveň malují vajíčka. Většinou se ale nemalují umělými barvami jako u nás, ale vaří se dlouho dobu, přibližně hodinu, s cibulovými plátky, díky nimž získají temně červenou barvu. Někdy se též zdobí natrhanými listy a kvítky, které se k vajíčku přiloží. Vajíčko se následně upevní v síťce a vaří se stejně jako ostatní. Místo, v němž je přiložený list, zůstane neobarvené.

V neděli by prvním jídlem mělo být vařené vejce. Během celého dne se setkávají příbuzní a přátelé a vzájemně se vajíčky obdarovávají. Zároveň děti hrají hru, která spočívá v jejich rozbíjení. Vždy dvě osoby k sobě přikládají stejnou stranou vejce a snaží se rozbít to protivníkovo. Čí praskne dřív, prohrál a musí své vajíčko předat vítězi. Cílem je získat jich co nejvíc.

Vjenčanje

Černohorci mají i několik zajímavých zvyků týkajících se svatebního dne a příp. dnů předchozích. Dodržuje se zde tradice zásnub, kdy budoucí ženich žádá otce své partnerky o ruku. Své budoucí ženě předává prstýnek a jejímu otci většinou láhev s dobrým pitím. Pokud rodiče se sňatkem souhlasí, může se začít připravovat svatba.

V samotný svatební den se nevěsta na obřad připravuje doma za pomocí svých nejbližších. Když je připravená, přichází pro ni ženich s dalšími muži, jemu blízkými, ti jsou označováni jako svatovi. Bývá jich deset až třicet, dle celkového počtu svatebčanů. Tradicí je, že si nevěsta musí sundat prstýnek, skrz něj a okno se na všechny příchozí podívat a spočítat je. Zároveň povinností nevěsty je obdarovat všechny tyto muže košilí. Když svatovi žádají o vydání nevěsty, většinou je jim nejprve podstrčena nesprávná žena a za tu správnou musí alespoň symbolicky zaplatit.

Svatební oděv je více méně stejný jako v ČR. Žádná žena z řad svatebčanů by neměla být v černém, aby nepůsobila smutečně, ale ani v bílém, aby neodpoutávala zrak od nevěsty. Vybrané svobodné ženy z nevěstiny strany vyšívají kapesníčky pro muže z ženichovy strany. Ornamenty na kapesníčcích se liší dle blízkosti vztahu k ženichovi.

Svatební hostina většinou probíhá na dvou místech. V restauraci či hotelu slaví ženichova strana, běžně se účastní okolo 200 osob. Okolo 20 míst bývá nabídnuto nevěstiným nejbližším. Zbytek nevěstiny strany slaví zvlášť u nevěsty doma.

Po oslavě pak novomanželé přichází domů. Až od této chvíle žijí spolu, dřívější soužití nebývá akceptováno. Nevěsta se ve většině případů stěhuje k ženichovi a po příchodu ke svému novému domovu musí přes dům přehodit jablko, což má celé rodině zajistit zdraví a bohatství.

Autorkou článku je Pavlína Frydrychová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Jeďte do Černé Hory v dobré partě

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.