Dikdik Kirkův

(lat. Madoqua kirkii, angl. Kirk's dik-dik)

Popis

Dikdik Kirkův je malá antilopa obývající křovinaté oblasti. Dorůstá délky přibližně 70 cm a váhy okolo 7 kg. Měkká a hladká srst dikdiků je zbarvena do zrzavohnědé, břicho je světlé. Okolo velkých očí mají kroužky bílé srsti. Charakteristický je i prodloužený pohyblivý nos a tenké končetiny. Pouze samci mají malé růžky, které dorůstají délky 11 cm. Na čele mají dikdikové pruh delší srsti, kterou umí naježit.

Jsou to velice plachá zvířata, při útěku hbitě kličkují a snaží se rychle ukrýt. Nejaktivnější jsou hlavně ráno a v pozdním odpoledni. Jejich predátory jsou lvi, levharti, gepardi, karakalové, hyeny, psi hyenovití, šakalové, medojedi, krokodýli a krajty. Mláďata jsou také lovena orly, paviány a ženetkami. Dožívají se okolo 10 let.

Sociální uspořádání

Dikdikové žijí po celý rok v párech. Se svým partnerem tráví více než polovinu času. Společně obývají teritorium o rozloze 0,05-0,3 km2, a pokud nenastanou výjimečně špatné podmínky, zůstávají v něm celý život. Území teritoria je protkáno vyšlapanými cestičkami, které dikdikové používají pro pohyb skrz vegetaci. Značkují ho společně hromádkami trusu a výměšky preorbitální žlázy. O obranu teritoria se stará jen samec, urputně vyhání příslušníky stejného druhu, a to i samice.

Potrava

Živí se velkým množstvím rostlin, pupeny, plody, výhonky, ovocem, kořínky a hlízami, které vyhrabávají pomocí kopyt. Dikdikové téměř nepotřebují pít, protože většinu vody přijímají z rostlin. Mohou tak žít i v sušších oblastech. Naopak velmi důležitý je pro ně dostatek soli.

Rozmnožování

Tyto antilopy patří k nemnoha zvířecím druhům, které jsou monogamní nejen behaviorálně (chováním), ale i geneticky. Nevyskytuje se u nich mimopárové páření ani mimopárová mláďata. Samci si samice během období říje bedlivě střeží a všude doprovází, to ale zřejmě není hlavní důvod monogamie dikdiků. Příčinou je spíš nezájem samice pářit se s cizími samci.

Po 5–6 měsících březosti samice porodí jedno mládě, které se první 2–3 týdny života skrývá ve vegetaci. K odstavení mláděte dochází ve věku 3–4 měsíců a teritorium rodičů opouští v 7–8 měsících. Za rok může mít samice dva vrhy. Samec se na péči o mládě nepodílí, ale oba dva střeží před predátory.

Zajímavosti

  • Populační hustota dikdiků v tanzanském NP Serengeti je okolo 24 zvířat na km2.
  • Když je dikdik vyrušen nebo vylekán, vydává hvízdavý zvuk přes svůj dlouhý nos. Zní jako "zik-zik", z toho je pravděpodobně odvozeno jeho jméno.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.