Základní informace o Estonsku

Vlajka Estonska

Oficiální název:

Estonská republika (estonsky Eesti Vabariik)

Hlavní město:

Tallin

Rozloha:

45 226 km² (nejmenší ze tří pobaltských republik, 1/10 plochy země tvoří ostrovy)

Státní zřízení:

republika

Administrativní členění:

Estonsko se člení na 15 krajů. Ty se dělí na samosprávné celky, jimiž mohou být buď samosprávná statutární města (estonsky linn) nebo obce nemající městský status (estonsky vald), které se mohou skládat z jednoho nebo více sídel.

Podnebí:

Mírné, přechodné od přímořského ke kontinentálnímu.

Reliéf:

Pobřeží Baltského moře je na západě nížinné s velkými ostrovy Saaremaa a Hiiumaa, na severu většinou skalnaté s nevysokými pobřežními útesy. Povrch země je převážně nížinný, místy zvlněný ledovcovými (morénovými) nánosy nebo močálovitý. Nadmořská výška stoupá směrem k jihovýchodu, kde se nachází pahorkatina Hannja přesahující 300 m n. m.

Nejvyšší hora:

Suur Munamägi (318 m)

Největší řeky:

Říční síť je hustá, ale řeky krátké. Nejvýznamnějšími řekami jsou: Emajõgi (ústí do Čudského jezera), Narva a Keila (obě ústí do Finského zálivu), Pärnu (ústí do Pernovského zálivu) a Pirita (ústí do Tallinského zálivu).

Jezera:

Celkem se v Estonsku nachází cca 1 400 jezer. Největší, Čudsko-pskovské jezero, zahrnuje: Čudské jezero (2 611 km²), Pskovské jezero (708 km²) a Teplé jezero (236 km²). Dalšími velkými jezery jsou: Virecké jezero (270 km²), Mullutu-Suurlaht (14,4 km²), Ülemistské jezero (9,6 km²), Saadjärn (7,0 km²), Vagula järv (5,1 km²), Emistu järv (4,8 km²).

Obyvatelstvo:

1,3 milionu

Etnické složení:

Etničtí Estonci tvoří téměř 70 % obyvatelstva. Většinu ze zbývajících 30 % představuje první a druhá generace imigrantů z různých částí bývalého Sovětského svazu, zejména z Ruska (Rusové 25,7 %, Ukrajinci 2,1 %, Bělorusové 1,2 %, ostatní menšiny 1 %). Rusky mluvící menšina se nachází v hlavním městě Tallinnu a v průmyslových oblastech na severovýchodě Estonska (Ida-Virumaa).

Náboženství:

Estonci jsou většinou bez vyznání a vliv víry je zde poměrně malý. Převládajícím náboženstvím etnických Estonců je křesťanství představované luteránskou evangelickou církví. Většina věřících, kteří patří k ruské menšině, se hlásí k ruské pravoslavné církvi. Přítomné jsou i menší protestantské církve, židovská církev a novodobí pohané vyznávající pradávného estonského boha Taaru.

Jazyk:

Estonština (jazyk ugrofinské větve uralských jazyků blízký finštině). Ruština nemá status úřední řeči, ale většina lidí ve věku 30-70 let jí alespoň rozumí, neboť byla v době okupace Sovětským svazem povinným jazykem ve školách.

Města:

Tallin (403 tis.), Tartu (102 tis.), Narva (68 tis.), Kohtla-Järve (47 tis.), Pärnu (45 tis.), Viljandi (20 tis.), Rakvere (16 tis.), Sillamäe (16 tis.), Maardu (16 tis.), Kuressaare (15 tis.).

Vlajka:

Vlajku Estonska představuje horizontální trikolóra modré, černé a bílé barvy. Modrá barva symbolizuje klenutou modrou oblohu nad krajinou, černá spojení s rodnou půdou a bílá těžkou práci a další lidské hodnoty. Po vyhlášení nezávislosti Estonska roku 1918 byla zavedena modro-černo-bílá vlajka, jejíž původ sahá do roku 1881. Po obsazení země sovětskými vojsky 21. června 1940 byla vlajka nahrazena červenou vlajkou s nápisem ENSV. Tu vystřídala 6. února 1953 nová vlajka. Opětovné používání vlajky z roku 1918 bylo povoleno 23. června 1988, charakter státní vlajky však měla i nadále vlajka ESSR. Až 8. května 1990 se modro-černo-bílá trikolóra opět stala státní vlajkou Estonska.