Čudské jezero ležící na estonsko-ruské hranici je pátým největším jezerem v Evropě (má rozlohu více než 3 550 kilometrů čtverečních). V severojižním směru je jezero dlouhé 72 km a dosahuje největší šířky 50 km. Maximální hloubka jezera je 12,9 m. Do Čudského jezera se vlévá přibližně 200 řek a potoků, z nichž největší je Emajõgi. Jediným odtokem z jezera je řeka Narva, která odvádí jeho vodu do Finského zálivu. Jezero zamrzá v průměru na 114 dní ročně, ledem bývá pokryto zpravidla od prosince do dubna. Historicky je významné "ledovou bitvou", která se odehrála 5. dubna 1242 na zamrzlé hladině na jižním okraji jezera poblíž Piirissaaru. Novgorodské vojsko pod vedením knížete Alexandra Něvského tehdy drtivě porazilo Livonské rytíře, kteří se snažili proniknout na novgorodské území. Porážka zastavila další expanzi řádu na východ a na staletí učinila Čudské jezero hranicí mezi katolickou a pravoslavnou Evropou. Na pobřeží lze najít ospale vyhlížející rybářské vesničky, ve kterých dodnes sídlí členové komunity starověrců.