Základní informace o Francii

Vlajka Francie

Oficiální název:

Francouzská republika, République française

Hlavní město:

Paříž (Paris)

Rozloha:

547 030 km² (největší stát EU)

Státní zřízení:

pluralitní republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem

Administrativní členění:

Francie se skládá z 26 regionů. V evropské části Francie se nachází 21 z nich + Korsika, další 4 jsou samostatná zámořská území (Guadeloupe, Martinique, Francouzská Guyana, Réunion). Regiony se dále člení na 100 departmentů. Departmenty se pak rozdělují na 342 arrondissementů a arrondissementy se člení na 4 035 kantonů. Zahraniční teritoria (např. Francouzská Guyana, Mayotte aj.) se neberou jako část Republiky Francie a nepočítají se rozlohou do teritoria republiky nebo EU.

Podnebí:

Klima Francie je díky velké rozloze země a rozmanitosti přírodních podmínek různorodé. Hlavní vliv na to má vzdálenost od Atlantského oceánu a krajinný reliéf. Většina území Francie má mírné oceánské podnebí, ale směrem do vnitrozemí se teplotní rozdíly mezi zimou a létem zvětšují. V horách (v Alpách a Pyrenejích) je podnebí chladné a vlhké, na pobřeží Středozemního moře teplé subtropické.

Reliéf:

Sever pevninského území tvoří Pařížská pánev (Bassin parisien), mísovitě prohnutá nížina omezená stupňovitými svahy vůči svému okolí, která je důležitá svými zásobami podzemní vody. Na západ od ní vyplňuje Bretaňský poloostrov starý Armorický masív (Massif armoricain), snížený na skalnatou pahorkatinu. Pobřeží je lemováno skalnatými útesy a ostrůvky. Na východě obklopují Pařížskou pánev pohoří Vogézy a část Arden. Jih Francie zaujímá rozsáhlý Centrální masív (Massif central), též nazývaný Francouzské středohoří. Jeho nejvyššími částmi jsou vyhaslá sopečná pohoří a významná krasová území s jeskyněmi a podzemními toky. Na jihovýchodě země se rozprostírají velehorská pásma Západních Alp, o jejichž nejvyšší evropský vrchol Mont Blanc se Francie dělí s Itálií, a na jihu velehorská pásma Pyrenejí, jejichž nejvyšší vrcholy leží na území Španělska. Na jihozápadě se nachází rozsáhlé nížinné území Akvitánské pánve (Bassin aquitain) v povodí řeky Garrony.

Nejvyšší hora:

Mont Blanc (4 810 m n. m.)

Nejnižší bod:

delta řeky Rhôny (- 2 m)

Největší řeky:

Loira, Rhôna (pramenící ve Švýcarsku z Rhônského ledovce), Garrona (pramenící ve Španělsku), Seina a část toku Rýnu. Většina řek se vlévá do Atlantského oceánu: Garonna, Loira (nejdelší ve Francii, 1 020 km) a Seina s Marnou. Jihovýchod země odvodňuje Rhôna do Středozemního moře a severovýchod odvodňuje Rýn s Moselou a Mása, které se vlévají do moře Severního.

Jezera:

Ženevské jezero (Lac Léman) se částečně se nachází i na území Francie, jde o největší jezero střední Evropy, rozlohou 23. v Evropě, 581 km²), Étang de Berre (leží nedaleko Marseille).

Obyvatelstvo:

63 milionů (metropolitní Francie 60 milionů). Francie je na 21. místě na světě v počtu obyvatel.

Etnické složení:

Francouzští státní příslušníci tvoří 93,7 % obyvatel, z cizích národností jsou tu nejvíce zastoupeni Portugalci, Alžířané, Španělé, Italové. Etničtí Francouzi představují asi 89 % obyvatel. Okrajové oblasti Francie obývají menšiny německy hovořících Alsasanů, keltských Bretonců, Katalánců, Korsičanů, Vlámů, Basků. Francouzi tedy tvoří 93,7 % obyvatel, Arabové 3 %, Alsasané 2,3 %, Portugalci a Italové (méně než 2 %).

Náboženství:

Svoboda náboženství je ve Francii dána ústavou. Převládá zde římskokatolické vyznání (83-88 %), dále zde žijí lidé vyznávající islám (5-10 %), protestantství (2 %) a asi 1 % Židů.

Jazyk:

Oficiálním jazykem je francouzština, dále se zde mluví německy a arabsky. Francouzi jsou velmi hrdí na svůj jazyk a většina si těžko zvyká na to, že jeho význam jako světového jazyka klesá. U návštěvníků vždy ocení znalost francouzštiny, nebo aspoň snahu, a reagují vstřícně a tolerantně. Mladí lidé umějí anglicky, stejně tak se bez problémů domluvíte ve všech horských střediscích. V turistických oblastech, zejména na Azurovém pobřeží a v lyžařských střediscích, jsou jídelní lístky v angličtině, případně v němčině samozřejmostí a také s personálem se těmito jazyky domluvíte. S angličtinou by neměl být problém ani ve zdravotnických zařízeních a lékárnách.

Města:

Marseille (820 tis.), Lyon (466 tis.), Toulouse (435 tis.), Nice (347 tis.), Nantes (281 tis.), Strasbourg (272 tis.), Montpelier (244 tis.), Bordeaux (230 tis.), Lille (225 tis.), Rennes (209 tis.), Remeš (184 tis.).

Vlajka:

Tvoří ji tři vertikální pruhy – modrý, bílý a červený (poměr mezi nimi je 30:33:37). Panuje domněnka, že Marquis de Lafayette vymyslel modro-bílo-červenou kokardu, která se pak stala povinnou součástí výbavy francouzských revolucionářů v roce 1789. Oficiální vlajka byla vytvořena v roce 1790. Modrá je barvou sv. Martina, bohatého římského důstojníka, který mečem roztrhal svůj modrý plášť, aby jednu jeho polovinu dal chudému muži, který ho v zimě prosil o pomoc. Je symbolem péče a povinnosti bohatých pomáhat chudým. Bílá je barvou Panny Marie a také Johanky z Arku. Červená je barvou sv. Denise – patrona Paříže. Vlajka je známá také pod názvem drapeau tricolore (trikolóra).