Chrám Božího hrobu stojí na údajném místě ukřižování, pohřbu a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a obsahuje pět posledních zastavení křížové cesty na Golgotě. 300 let po Kristově smrti zvolila svatá Helena (matka císaře Konstantina) toto místo ke stavbě křesťanského kostela, z něhož se dodnes dochovala už jen rotunda. Sice byla z velké části poškozena požárem v roce 1808, ale následně zdařile obnovena, takže je dnes nejvelkolepějším prvkem kostela. Pro křesťany je rozhodně nejposvátnějším místem Kristův hrob. Podle všech evangelií bylo Ježíšovo tělo bezprostředně po smrti sňato z kříže, zabaleno do plátna a položeno do skalního hrobu. Nad ním dnes stojí svatyně, která zahrnuje několik kaplí. Dlouhotrvající spory o vlastnictví chrámu pomohl vyřešit osmanský edikt zvaný Status quo z roku 1852. Ten rozděluje péči o chrám mezi Armény, Řeky, kopty, římské katolíky, Etiopany a Syřany. Některé části řídí společně, jiné odděleně. Jako neutrální vystupuje muslimský klíčník, který každý den chrám odemyká.