Kajman brýlový

(lat. Caiman crocodilus, angl. spectacled caiman, white caiman nebo common caiman)

Popis

Kajman brýlový je nejhojnější zástupce čeledi aligátorovitých (Alligatoridae) v Americe. Najdeme ho od Mexika přes území Střední Ameriky až po jižní Brazílii. Lidmi byl také vysazen na Floridě, Kubě a v Portoriku. Kajman je hodně přizpůsobivý, a tak se vyskytuje téměř ve všech sladkovodních a mokřadních prostředích, do určité míry toleruje i slanou vodu. Dává přednost klidně tekoucí vodě s dostatečnou hloubkou k ponoření těla.

Kajman patří mezi středně velké druhy krokodýlů, samci dorůstají délky 1,8 až 2 metry, zatímco samice jen 1,2 až 1,4 metru. Váha zvířete se podle stáří pohybuje od 7 do 40 kg. Někteří jedinci ale mohou dorůst až 2,5 až 3 m a váhy 58 kg. Dospělý kajman je zbarvený různými odstíny olivově zelené až černé se žlutavými nebo černými pruhy na ocase, toto zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. Mláďata jsou žlutě zbarvena s tmavými skvrnami a pruhy.

Čenich kajmana je poměrně široký a tupý, čtvrtý zub v dolní čelisti není při zavřené tlamě viditelný – zapadá do jamky v horní čelisti, podle toho kajmana snadno odlišíme od krokodýla. Svaly zavírající čelisti jsou hodně silné, ale svaly otevírající čelisti jsou slabé. Oči, uši a nozdry jsou na vrcholu hlavy, takže kajman může vnímat vše okolo sebe a zároveň být skrytý pod hladinou. Šupiny na těle jsou vyztuženy kostěnou destičkou a tvoří tak dokonalé brnění.

Teplotu těla kajman reguluje buď vyhříváním na slunci, nebo ochlazováním ve stínu, otevřenou tlamou se zbavuje přebytečného tepla. Většinu dne tráví ponořený ve vodě, aby se vyhnul vysokým denním teplotám, zatímco ráno a večer ho můžeme vidět vyhřívat se na břehu, loví nejčastěji v noci. Kajmaní hnízda s vejci jsou oblíbeným cílem nosálů, lišek a plazů. Mláďata se stávají kořistí velkých ryb, hadů, ptáků a také dalších kajmanů. Dospělci nemají už téměř žádné predátory. Kajman se v přírodě dožívá 30 až 40 let, ale byl zaznamenán i jedinec starý přibližně 60 let.

Sociální uspořádání

Kajman je spíše samotářský živočich, i když se v době páření shlukuje do skupinek a poté žije samice s mláďaty po nějakou dobu společně. Jedinec obývá spíše menší území, které mu zaručí dostatečné množství potravy.

Potrava

Kajman je masožravec, který se živí širokou škálou různých živočichů. Protože je studenokrevný, nepotřebuje tolik potravy, resp. vydrží bez ní po dlouhou dobu, a když se naskytne vhodná příležitost, dokáže jí najednou sežrat velké množství.

Složení jídelníčku kajmana se liší podle toho, jak je zvíře velké. Mládě se živí převážně vodními bezobratlými, např. larvami hmyzu, měkkýši a korýši. Když kajman povyroste, loví hlavně různé ryby, obojživelníky, plazy, vodní ptáky a drobné savce. Dospělé zvíře pak dokáže ulovit i větší savce velikosti divokého prasete. V nepříznivých podmínkách, jako je třeba velké sucho, kdy se musí kajman dělit o malou vodní nádrž s mnoha dalšími jedinci různých velikostí, se vyskytuje i kanibalismus.

Otevřenou tlamu pod vodou může mít kajman díky tzv. hrdelní záklopce, která vznikla z části jazyka a kryje vstup do průdušnice a jícnu. Kusy potravy polyká vcelku, ale vždy nad vodou nebo na souši. Žaludek kajmana je dvoudílný, v první části se nachází gastrolity (spolykané kameny), které slouží k rozmělňování potravy. Druhá část je žláznatá, žaludeční šťávy jsou tak silné, že rozpustí i kosti.

Smysly a komunikace

Kajman dobře vidí, má barevné denní a vynikající noční vidění. V noci se nejlépe hledá tak, že se svítí baterkou na vodu a jeho oči se ve světle odráží. Mrká spodním víčkem. Také velmi dobře slyší, a to i infrazvuky. V kůži má tlakové receptory (DPR = dermal pressure receptor), které slouží k vnímání tlaku, pohybu vody při lovu a orientaci. Zřejmě takto vnímá i chemické signály z vody.

Kajman produkuje dost různých zvuků, které využívá hlavně během námluv a také při komunikaci s mláďaty. Kromě toho využívá při komunikaci i hmat a zrakové vjemy.

Rozmnožování

Páření se u kajmana odehrává v období od dubna do srpna. Na jeho začátku se kajman sdružuje s dalšími jedinci a snaží se zaujmout opačné pohlaví. Kajman má polygamní rozmnožovací sytém, ve kterém se páří samec i samice s více partnery. V tuto dobu se kajman stává poměrně teritoriálním a agresivním. Po páření samice postaví v samčím teritoriu hnízdo z rostlinného materiálu a naklade do něj okolo 10 až 40 oválných vajec, ta zahrabe a společně se samcem hlídá.

Hnízdo může být velké v průměru až dva metry a na výšku dosahovat jednoho metru. Jak hnízdní materiál hnije, produkuje teplo, takže vejce jsou udržována v poměrně stálé teplotě okolo 30 °C. Pohlaví mláďat je určené teplotou v hnízdě. Při vyšších teplotách se líhnou samci, při nižších samice. Nakladená vejce se v hnízdě inkubují 65 až 104 dní a po této době se z nich líhnou mláďata, která vydávají specifické zvuky. Jakmile je uslyší hlídající samice, rozhrabe hnízdo, pomůže mláďatům ven a odnese je do nejbližší vody.

Malí kajmani jsou zmenšenou kopií svých rodičů s tím rozdílem, že jsou zbarveni žlutě s černými skvrnami. Matka se o mláďata stará následující dva až čtyři měsíce a i poté se mladí kajmani ještě zdržují v její blízkosti, a to až do věku jednoho a půl roku, kdy jsou samostatná. Kajman dospívá ve věku čtyř až šesti let.

Zajímavosti

  • Pojmenování „brýlový“ dostal kajman podle kostěného hřebenu táhnoucího se mezi očima, který připomíná brýle.
  • Kajman brýlový je nejvíce loveným druhem krokodýla pro kožedělný průmysl, i přesto, že je jeho kůže méně ceněna než u dalších druhů krokodýlů. Na břišní a hřbetní straně šupiny totiž obsahují také kostěné destičky (osteodermy), a tak je použitelná jen část kůže nacházející se na bocích. Často je také mylně prodávána jako kůže aligátora severoamerického. V oblastech, kde je intenzivně loven, se kajman lidem vyhýbá.
  • I když nedosahuje tak velkých rozměrů jako jiné druhy krokodýlů, může být kajman nebezpečný domácím a hospodářským zvířatům a dokonce i člověku.
  • Kajman je řazen mezi málo dotčené druhy, jeho populace v přírodě jsou víceméně stabilní. V některých zemích je chráněn, v jiných je povolen početně omezený lov. Ohrožuje ho ale hlavně nelegální a nadměrný lov pro kůži, maso a vejce, ztráta přirozeného prostředí, znečištění a obchod s divokými zvířaty.
  • V době nepříznivých přírodních podmínek a v období sucha se kajman může zahrabat do bahna, zpomalit metabolismus a přečkat estivací (to je něco jako zimní spánek, ale probíhá v létě).
  • Kajman má schopnost do určité míry „měnit“ barvu. V chladném počasí se buňky obsahující tmavý pigment roztáhnou a zvíře ztmavne.
  • Srdce má dvě komory, dvě předsíně a je rozděleno na pravou a levou stranu. Celý řád krokodýli (Crocodilia) má tedy nejdokonalejší srdce ze všech dnešních plazů.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.