Základní informace o Lotyšsku

Oficiální název:

Lotyšská republika (lotyšsky Latvijas Republika)

Hlavní město:

Riga

Rozloha:

64 589 km²

Státní zřízení:

republika

Administrativní členění:

7 městských a 26 venkovských oblastí

Podnebí:

Podnebím Lotyšsko patří do chladnějšího mírného pásu, na východě s kontinentálním vlivem. Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují i teplotní rozdíly.

Reliéf:

Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény (akumulace úlomkovitého materiálu unášeného ledovcem, např. kameny, suť, písek, hlína) a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu. Podél pobřeží Baltského moře leží pásmo písečných dun.

Nejvyšší hora:

Gaizinkalns (311 m)

Největší řeky:

Lotyšsko má hustou říční síť, největšími řekami jsou Daugava (Západní Dvina), Venta a Gauja (všechny ústí do Baltského moře).

Jezera:

V Lotyšsku se nachází mnoho ledovcových jezer, např. Lubāns (82,1 km²), Rāznas ezers (57,5 km²), Engures ezers (41,3 km²), Burtnieks (40 km²), Liepājas ezers (37,15 km²), Usmas ezers (34,6 km²), Babītes ezers (25,5 km²).

Obyvatelstvo:

2,3 milionu

Etnické složení:

Asi 58,8 % obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %), zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové (cca 4 %), Ukrajinci (cca 3 %), Poláci a Litevci (méně než 2 %).

Náboženství:

Převažuje protestantské, jsou zde menšiny pravoslavných a katolíků. V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení mají luteráni (cca 25 %), následují římští katolíci (cca 18 %) a pravoslavní (cca 15 %). Většina věřících Rusů vyznává pravoslavné náboženství (9 %), ze kterého se vydělují dva hlavní směry: ruská ortodoxní církev a církev takzvaných starých věřících. To jsou věřící, kteří neuznávají církevní reformu ze 17. století. Tato skupina se oddělila od oficiální ortodoxní větve a vyznává svoje vlastní náboženství.

Jazyk:

Úředním jazykem je lotyština (baltský jazyk indoevropské rodiny). Ve skutečnosti je mezi obyvateli více rozšířena ruština, kterou zná 81 % obyvatel, oproti lotyšštině, kterou ovládá 79 % obyvatel.

Města:

Riga (727 tis.), Daugavpils (109 tis.), Liepāja (85 tis.), Jelgava (66 tis.), Jūrmala (55 tis.), Ventspils (43 tis.), Rēzekne (36 tis.), Valmiera (27 tis.), Ogre (26 tis.).

Vlajka:

Vlajka Lotyšska

Státní vlajku Lotyšska představuje obdélník, který je tvořen dvěma podélnými tmavočervenými pruhy, mezi nimiž je užší bílý pruh. Karmínově tmavočervená barva symbolizuje krev prolitou v minulých dobách, bílá reprezentuje pravdu, právo a čest. Tmavočervená barva je ve světě nazývána jako „lotyšská červeň“ a odlišuje lotyšskou vlajku od podobné vlajky rakouské. Bílá a karmínová se staly národními barvami už v době, kdy Lotyšsko s jižním Estonskem tvořily dohromady jeden celek zvaný Livonsko. První zmínka o lotyšské vlajce pochází již ze 13. století, kdy pod ní bojovaly lotyšské kmeny proti estonským protivníkům. Na základě historických pramenů byla současná podoba vlajky navržena v roce 1917 lotyšským umělcem Ansisem Cirulisem. Za státní vlajku si ji Lotyši vybrali v červnu 1921, po pádu Sovětského svazu byla vlajka znovu zavedena v únoru 1990.