Základní informace o Maďarsku
Oficiální název:
Maďarská republika (maďarsky Magyar Köztársaság)
Hlavní město:
Budapešť
Rozloha:
93 030 km2
Státní zřízení:
parlamentní republika
Administrativní členění:
Maďarsko je rozděleno na 19 žup, které se dále člení na 168 obvodů (kistérségek).
Podnebí:
Pro zemi je charakteristické vnitrozemské podnebí s teplými léty s nízkým srážkovým úhrnem a chladnými zimami. Malá část země v okolí města Pécs je považována za oblast se středomořským podnebím, avšak ve skutečnosti jsou zde pouze o něco teplejší léta a nižší úhrny srážek než na ostatním území.
Reliéf:
Maďarsko je převážně rovinatá země, hlavně díky své poloze na Panonské pánvi. Pouze na severu okolo města Miskolc se rozkládá menší pohoří, které je součástí Karpat. Největším vrcholem Maďarska je Kékes, který se nachází v pohoří Mátra. Na jihu země se rozkládá Velká uherská nížina, která zasahuje až do sousedního Rumunska a Srbska. Rovinatá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, ale zachovaly se zde zbytky původní maďarské středoevropské stepi označované jako puszta. Na jihozápadě Maďarska najdeme několik menších pohoří, např. Bakoňský les. Asi 89 % území nepřesahuje nadmořskou výšku 200 m.
Nejvyšší hora:
Kékes (1 015 m)
Nejnižší bod:
řeka Tisza (78 m)
Největší řeky:
Nejdůležitější řekou maďarského vodního systému je Dunaj (Duna), do kterého se vlévá většina řek pramenících na území Maďarska. Další významnou řekou je Tisa (Tisza), která protéká východním Maďarskem. Tisa se do Dunaje vlévá až na území Srbska severně od Bělehradu. Dalšími důležitými řekami jsou Dráva, Rába, Bodrog, Körös.
Jezera:
Balaton (česky Blatenské jezero) – je největší sladkovodní jezero střední Evropy s rozlohou 596 km2, Hevíz (47,5 km2) – druhé největší termální jezero na světě po jezeře Tarawera na Novém Zélandu, jezero Tisza (127 km2), jezero Fertő (75 km2) – Neziderské jezero, z větší části leží v Rakousku.
Obyvatelstvo:
10 milionů
Etnické složení:
Maďaři (94,4 %), Romové (2,02 %), Němci (1,18 %), Slováci (0,38 %).
Náboženství:
Přibližně polovina maďarské populace se hlásí ke katolické církvi (především k římskokatolické, částečně i k řeckokatolické), ale najdeme zde i menší denominace (církve): reformované protestantské církve – kalvinisté (16 %), evangelické protestantské církve – luteráni (3 %) a malé skupiny řecké a srbské pravoslavné církve. Dále zde najdeme vyznavače islámu (0,6 %) a židovského náboženství (v současné době je židovská populace v Maďarsku největší ve středovýchodní Evropě a čítá zhruba 100 000 obyvatel). V Maďarsku také můžeme najít několik mešit (ty však, kromě jedné, už slouží spíše jako muzea). 25 % obyvatelstva jsou ateisté.
Jazyk:
Maďarština (ugrofinský jazyk), v oblastech s národnostními menšinami se objevuje romština, němčina, slovenština, příp. srbština a chorvatština. Maďarsky mluví mj. i 1,5 milionu lidí v Rumunsku, asi 0,5 milionu lidí na Slovensku a asi 300 tisíc lidí v Srbsku (v oblasti Vojvodiny), neboť těmto zemím museli Maďaři odstoupit část svého území po 1. světové válce. V maďarském cestovním ruchu mluví dost lidí německy, teprve v posledních letech se rozšiřuje angličtina.
Města:
Budapest-Budapešť (1,7 mil.), Debrecen-Debrecín (204 tis.), Miskolc-Miškovec (175 tis.), Szeged-Segedín (163 tis.), Pécs-Pětikostelí (156 tis.), Győr-Ráb (127 tis.), Nyíregyháza (116 tis.), Kecskemét (108 tis.).
Vlajka Maďarska
Nad hranicí lesa
Hudební skupina Gnawa působící v poušti
Sloupy paláce v Knóssu
Na trajektu