Základní informace o Maltě

Oficiální název:

Republika Malta (anglicky Republic of Malta, maltsky Republika Ta`Malta)

Hlavní město:

Valletta

Rozloha:

316 km² (patří k nejmenším evropským zemím, pro srovnání např. Andorra je o polovinu větší, Lichtenštejnsko dvakrát menší)

Státní zřízení:

republika, parlamentní demokracie

Administrativní členění:

Žádné vyšší samosprávné jednotky neexistují. Malta se dělí do 68 lokálních výborů (local councils), které přímo podléhají centrální vládě.

Podnebí:

Subtropické (středomořské) klima přináší horká suchá léta a mírné deštivé zimy. Existují v podstatě jen dvě sezónní období, což dělá v době sucha Maltu atraktivní pro turisty. Na jaře však mohou silné větry způsobit pocit většího chladu.

Reliéf:

Malta je souostroví tvořené ostrovy Malta (246 km²), Gozo (67 km²), Comino (3 km²) a několika neobydlenými skalisky (Cominotto, Filfla, ostrovy sv. Pavla). Četné zálivy podél pobřeží tvoří ideální přírodní přístavy. Krajina je většinou nížinná, případně zahrnuje nízké kopce s terasovitými poli. Půda je tvořená vápencem, vyskytují se zde i krasové jevy a jeskyně. Pobřeží je částečně skalnaté s útesy. Souostroví leží 93 km jižně od Sicílie, 288 km východně od Tuniska a 300 km severně od Libye.

Nejvyšší hora:

Ta'Dmejrek (253 m)

Nejnižší bod:

Středozemní moře (0 m)

Největší řeky:

Na Maltě nejsou žádné stálé potoky a řeky, navíc prakticky žádná povrchová voda. Na světě patří k vůbec nejchudším zemím na vodu. Hlavním zdrojem pitné vody je podzemní voda a odsolená mořská voda.

Jezera:

Neexistují.

Obyvatelstvo:

Žije zde 405 tisíc obyvatel, což dělá z Malty jednu z nejhustěji zalidněných zemí světa (1282 lidí na km², před Maltou už jsou v tomto ohledu pouze Monako, Singapur, Gibraltar, Vatikán a Bahrajn). Plných 92 % obyvatel žije ve městech. Charakteristická je vysoká pravděpodobnost dožití. V důsledku emigrace žijí Malťané také v řadě jiných zemí, zejména v Austrálii, dále ve Velké Británii, Kanadě, USA a jinde. Malta má vůbec nejnižší míru gramotnosti v Evropě (92,8 %).

Etnické složení:

Drtivou většinu obyvatel tvoří Malťané (asi 97 %). Největší menšinou jsou Britové, kteří často odchází žít na Maltu v důchodovém věku. Roste počet muslimů ze severní Afriky.

Náboženství:

Římskokatolické vyznání je státní náboženstvím, k němuž se hlásí plných 98 % obyvatel. Zároveň je garantována svoboda vyznání a žijí tu malé komunity muslimů, Židů a protestantů (většinou Britů). Země patřila k prvním baštám křesťanstvím, když zde v roce 70 n. l. ztroskotal a kázal svatý Pavel, a dodnes patří k nejkatoličtějším zemím světa. Malta je jedinou zemí Evropy, v níž nejsou povoleny rozvody. Zakázány jsou také potraty. Kostely pravidelně navštěvuje většina obyvatel. Před přijetím jednotné evropské měny se zde dokonce vážně diskutovalo o možnosti, že by na maltské jednoeurové minci byl obraz Ježíše křtěného Janem Křtitelem (nakonec zvítězila varianta s maltézským křížem).

Jazyk:

Oficiálními jazyky jsou maltština a také angličtina, která je dědictvím dlouholeté koloniální nadvlády Velké Británie. Téměř všichni obyvatelé mluví maltsky, cca 88 % lidí anglicky. 66 % lidí hovoří také italsky. Italština zde byla až do třicátých let oficiálním jazykem, dnes jí však paradoxně ovládá mnohem více lidí než tehdy. Dodnes je povinným cizím jazykem ve školách. Maltština patří jako jediný evropský jazyk mezi semitské jazyky, podobně jako např. arabština či hebrejština. Více než polovina její slovní zásoby však dnes pochází ze sicilštiny nebo italštiny, asi 20 % slov z angličtiny. Malta je multilingvní země, takže např. televizní i rozhlasové vysílání probíhá jak v maltštině, tak angličtině, a lidé navíc přijímají i signál italských stanic. Noviny vycházejí rovnoměrně v angličtině i maltštině, většina internetových stránek je však psaná v angličtině.

Města:

Birkirkara (22 tisíc), Mosta (19 tisíc), Qormi (17 tisíc), Żabbar (15 tisíc), San Pawl Il-Baħar (14 tisíc), Sliema (13 tisíc). Hlavní město Valletta má pouze 6 tisíc obyvatel. Toto číslo však nehraje velkou roli, protože města kolem Valletty a Sliemy tvoří jednu velkou aglomeraci, v níž žije většina obyvatel souostroví.

Vlajka:

Vlajka Malty

Maltskou vlajku tvoří dva svislé pruhy, bílý v žerďové části a červený ve vlající části. Barvy přejaté z maltského erbu podle legendy zavedl už hrabě Roger, normanský vládce Sicílie, jehož zástavu tvořily bílé a červené čtverce. V levém horním rohu, v bílé části vlajky, se nachází červeně lemovaný kříž sv. Jiřího. Kříž udělil ostrovanům britský král Jiří VI. v roce 1942 za hrdinnou obranu ostrova za druhé světové války. Malta byla tehdy britskou kolonií a byla vytrvale bombardována německými a italskými vojsk (tzv. bitva o Maltu). Na kříži je zobrazen svatý Jiří na koni, kolem něj je napsáno „for gallantry“ (za statečnost). Současná podoba vlajky byla přijata v roce 1964, když Malta získala nezávislost.