Základní informace o Moldavsku

Oficiální název:

Moldavská republika (moldavsky a rumunsky Republika Moldova, rusky Молдавия, Молдова). Rumunskému zkrácenému názvu Moldova odpovídá označení Moldavsko, zatímco Moldávie je historické území, které zahrnuje i velkou část dnešního Rumunska a menší část Ukrajiny.

Hlavní město:

Kišiněv (Chişinău)

Rozloha:

33 843 km2 (o málo větší než Belgie). Není započítána rozloha separatistického Podněstří, která činí 4 163 km2.

Státní zřízení:

parlamentní republika

Administrativní členění:

32 okresů (raioane, singulár raionul), tři městské celky (Kišiněv, Bălţi a Tighina), jedna autonomní teritoriální jednotka (Gagauzsko) a jedna teritoriální jednotka (Podněstří).

Podnebí:

Převážně kontinentální klima je zmírňováno blízkostí Černého moře. Léta jsou teplá a dlouhá, zimy relativně mírné a suché.

Reliéf:

Moldavsko je tvořeno převážně nízkou pahorkatinou, do níž se zarývají četné řeky. Výsledkem erozní činnosti vody je mnoho údolí a roklí. Charakteristická je velmi úrodná půda, 75 % rozlohy tvoří černozem. Celých 55 % rozlohy tvoří zemědělsky obdělaná půda, což řadí zemi v tomto ohledu po Bangladéši na druhé místo na světě. Kopce v severní části jsou součástí Volyňsko-podolské vyvýšeniny, která sem vybíhá z Ukrajiny. Nejvýchodnější oblasti Moldavska jsou součástí rozsáhlých euroasijských stepí. Země nemá přístup k moři, i když leží velmi blízko Černého moře.

Nejvyšší hora:

Dealul Bălăneşti (430 m, leží ve vysočině Kodry na západě země)

Nejnižší bod:

řeka Dněstr (2 m)

Největší řeky:

Největšími řekami jsou Dněstr a Prut. Meandrující Dněstr částečně tvoří hranici s Ukrajinou na severovýchodě země, po většinu toku však odděluje separatistický region Podněsteří a zbytek Moldavska (historickou Besarábii). Už na území Ukrajiny se pak vlévá do Černého moře. Prut tvoří hranici s Rumunskem na západě země. Na nejjižnějším výběžku Moldavska se vlévá do Dunaje, který pak (už na území Rumunska) teče také do Černého moře.

Jezera:

Na území Moldavska leží 57 přírodních jezer (k největším patří Manta, Beleu, Byk, Drachele, Rotunda a Krasnoje), ale také mnoho umělých nádrží (např. Dubossarskoje a Costeşti), jejichž plocha je často větší než plocha přírodních jezer. V Podněstří se nachází velká přehrada Ciuciurgani (Kučurganská).

Obyvatelstvo:

4,3 milionu (zhruba stejně jako Bosna, Chorvatsko či Irsko) včetně Podněstří. Z tohoto počtu žije asi 600 tisíc lidí v Podněstří. Vzhledem k trvalé sezónní migraci však úřady nejsou schopny zjistit počet obyvatel příliš přesně. V zemi připadá na 100 žen pouze 91 mužů.

Etnické složení:

Na území Moldavské republiky včetně Gagauzska, ale bez započítání separatistického Podněstří, žije 78 % Moldavanů (Rumunů), 8 % Ukrajinců, 6 % Rusů, 4,5 % Gagauzů, 2 % Rumunů a 2 % Bulharů. V Podněsterské moldavské republice, která není oficiálně uznávaná, jsou poměry jiné. Žije zde mimo jiné 32 % Moldavanů, 30 % Rusů, 29 % Ukrajinců a 4 % Gagauzů. Otázka, zda jsou Moldavané a Rumuni jednou etnickou skupinou nebo dvěma odlišnými, je politicky velmi kontroverzní. Podle průzkumů se však velká většina Moldavanů cítí být odlišná od Rumunů. V době Sovětského svazu žila v zemi také velmi početná židovská menšina. Od 80. let však začali Židé hromadně odcházet do Izraele a dnes jich zde žijí jen asi 3 tisíce.

Náboženství:

Zhruba 90 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému křesťanství. Země je rozdělena na dvě pravoslavné církve – Moldavskou metropolitní, která podléhá autokefální Ruské pravoslavné církvi, a Metropolitní církev Besarábie, která podléhá autokefální Rumunské pravoslavné církvi. Kromě toho žijí v zemi ještě tzv. starověrci, skupina, která se drží starých pravoslavných rituálů platných do 17. století. Cca 1,5 % obyvatel jsou judaisté. Zbytek tvoří další křesťanské církve jako např. baptisté (1 %), adventisté sedmého dne, katolíci atd. Podle ústavy panuje v zemi svoboda náboženského vyznání.

Jazyk:

Úředním jazykem je moldavština, východorománský jazyk, který je ve skutečnosti téměř totožný s rumunštinou. V prohlášení nezávislosti v roce 1989 přijali Moldavané rumunský pravopis a jazyk byl označen jako rumunština. Rumunská pravopisná reforma však poté oba jazyky opět mírně vzdálila. Ústava dnes stanoví, že oficiálním jazykem je moldavština a snahou vlády je potvrdit svébytnou existenci tohoto jazyka. V časech Sovětského svazu byla jako abeceda zavedena azbuka. Nezávislost v roce 1989 přinesla návrat k latince, azbuka se však navzdory tomu stále někdy používá. Široce užívaná je v zemi také ruština, která se v časech SSSR povinně učila na školách a byla předpokladem kariérního postupu. Dnes má status jazyka „mezietnické komunikace“. Moldavsko je tak prakticky bilingvní země. V Podněstří jsou rovnoprávnými úředními jazyky moldavština psaná azbukou, ruština a také ukrajinština. Pro autonomní území Gagauzska platí totéž, ale moldavština je psaná latinkou. Aby byla situace ještě komplikovanější, mluví navíc v Gagauzii asi 150 tisíc lidí gagauzštinou, což je turkický jazyk.

Města:

Kišiněv (Chişinău, 630 tisíc), Tiraspol (155 tisíc, hlavní město de facto nezávislé Podněsterské moldavské republiky), Bălţi (122 tisíc), Tighina (rusky Bender či Bendery, 95 tisíc, součást Podněstří), Rîbniţa (52 tisíc, rovněž v Podněstří), Cahul (35 tisíc), Soroca (35 tisíc).

Vlajka:

Vlajka MoldavskaVlajka Moldavska

Státní vlajka je tvořena třemi vertikálními pruhy – modrým, žlutým a červeným, a je velmi podobná vlajce Rumunska, což odráží historickou a kulturní spřízněnost obou zemí. Na rozdíl od rumunské vlajky, kterou tvoří pouze tři vertikální pruhy stejné barvy, je v prostředním žlutém pruhu trikolóry umístěn moldavský erb. Tvoří jej orel držící v zobáku pravoslavný kříž a v drápech žezlo a olivovou větev, která je symbolem míru (na rumunském státním znaku nedrží orel olivovou snítku, nýbrž meč). Na prsou orla je ještě štít s hlavou pratura, zvířete, které žilo v Evropě do svého vyhynutí v 17. století, a s vyobrazením hvězdy, růže a půlměsíce, což jsou všechno tradiční symboly historické Moldávie. Vlajka je unikátní tím, že není stejná z obou stran, protože na rubu už erb chybí. Odlišné strany vlajky mají kromě Moldavska na světě už pouze Paraguay a Saudská Arábie. V praxi se však někdy používá i varianta s erbem na líci i na rubu. Další zvláštností jsou rozměry vlajky, délka a šířka mají netradiční poměr 2:1. Velmi podobnou vlajku má i Čad (zcela identickou s Rumunskem) a Andorra (stejná trikolóra, ale jiný erb). Rumunsko přijalo stávající trikolóru v době revoluce v roce 1848, inspirací byla francouzská trikolóra. Dnešní Moldavská republika byla tehdy součástí Rumunska. Současnou vlajku přijalo nově nezávislé Moldavsko oficiálně v roce 1990.