Dachau byl prvním nacistickým koncentračním táborem na území Německa. Nachází se poblíž středověkého města Dachau, které je vzdáleno asi 16 km od bavorského Mnichova. Tábor byl založen v březnu roku 1933 v bývalé muniční továrně a oproti vyhlazovacím táborům v Polsku nebyl tajný. Stal se modelem pro všechny následující tábory a měl odstrašit všechny nepřátele Třetí říše. Během své existence až do osvobození americkými jednotkami v dubnu 1945 táborem prošlo přes 200 000 vězňů. Převážnou část vězňů z celkem třiceti zemí tvořili političtí vězni, téměř jednu třetinu pak Židé, dále to byli kněží nebo homosexuálové. Vězněn zde byl mj. Josef Čapek nebo E. F. Burian. Do areálu se vstupovalo branou s výsměšným názvem „Arbeit macht frei“ (Práce osvobozuje). Následovaly obytné budovy, které postupem času chátraly a stávaly se stále plnější. Ačkoli se nejednalo o vyhlazovací tábor, měl Dachau vlastní plynovou komoru a následně bylo přistaveno i krematorium. Uvádí se, že pobyt v táboře nepřežilo na 30 000 lidí. V současné době zde sídlí muzeum, které se snaží přiblížit hrůzy nacistického režimu, které zde byly páchány. Pro představu o životních podmínkách byly zrekonstruovány dva domy, v bývalé provozní budově je možné zhlédnout barevný film natočený při osvobození nebo detaily nelidských lékařských pokusů na vězních. Dachau je zároveň pamětním místem, které je poseto židovskými, pravoslavnými, protestantskými i katolickými pomníky. Výmluvná je i deska s pětijazyčným nápisem, kde v překladu stojí: „Už nikdy více.“