Základní informace o Nizozemsku

Oficiální název

Nizozemsko - je jednou ze tří zemí Nizozemského království (Koninkrijk der Nederlanden), kam dále patří Nizozemské Antily a Aruba. Zatímco pevninské Nizozemsko je plnoprávným členem EU, Aruba a Nizozemské Antily mají status oblastí asociovaných k EU.

Hlavní město

Amsterdam

Rozloha

41 526 km2 (tj. o něco větší než poloviční rozloha ČR)

Státní zřízení

konstituční monarchie

Administrativní členění

12 administrativních celků - provincií

Podnebí

Převládá mírné oceánské podnebí s mírnými zimami a nepříliš teplými léty. Podnebí také ovlivňuje Golfský proud. Často se setkáme s mlhami nebo větrem, protože bezvětří je v Nizozemsku pouze šest dnů v roce.

Reliéf

Západní a severní oblasti Nizozemska jsou převážně nížinaté. Tyto oblasti většinou leží pod úrovní hladiny moře. Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin (watty, marše). Výše položené oblasti najdeme na východě a jihu země. Nachází se zde mj. pohoří Ardeny, ve kterém leží nejvyšší vrchol Nizozemska Vaalseberg (provincie Limburg).

Nejvyšší hora

Vaalseberg (321 m n. m.)

Nejnižší bod

Zuidplaspolder (7 m pod hladinou moře). Přibližně polovina území leží buď pod úrovní nebo na úrovni hladiny moře.

Největší řeky

Nizozemsko rozdělují na dvě části řeky Mása (Maas), Rýn (Rijn) a jeho rameno řeka Waal, které dříve tvořily hranici bývalých poddanství. Jihozápadní část pokrývá delta těchto řek spolu s přítoky řek Šelda (Schelde) a IJseel.

Jezera

V severní a západní části Nizozemska se nachází velké množství jezer. Nejvýznamnějším z nich je IJsselmeer (IJssel), které má rozlohu 1 100 km2.

Obyvatelstvo

16,6 milionu. Nizozemci jsou nejvyšším evropským národem, zároveň je zde největší hustota obyvatel v Evropě.

Etnické složení

Většina populace (cca 90 %) je původem z Nizozemska. Přistěhovalci se většinou usazují ve městech na pobřeží – např. polovina z 600 tis. obyvatel Rotterdamu jsou imigranti. Přibližně 6 % obyvatel Nizozemska tvoří cizinci, zejména z bývalých kolonizovaných území v Indonésii, Surinamu, Nizozemských Antil, Turecka a Maroka.

Náboženství

Ke katolické církvi se v Nizozemsku hlásí přibližně 31 % obyvatel, k protestantismu cca 21 %. 5,3 % populace jsou muslimové, ostatní vyznání jsou zastoupena 2,7 %. Zbývající část obyvatelstva je bez vyznání.

Jazyk

Oficiálním jazykem je nizozemština (západogermánský jazyk), někdy se také nepřesně nazývá holandština. V turistických střediscích mluví mnoho lidí také anglicky. Pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku se používá název vlámština. Lexikologie a morfologie spisovné nizozemštiny má hodně společných znaků s němčinou, ale liší se od ní zejména v pravopisu a ve výslovnosti. Anglický výraz „Dutch“ (nizozemština, nizozemský...) je zkomoleninou výrazu „deutsch“ (německý).

Města

Amsterdam (745 tis.), Rotterdam (582 tis.), Den Haag (474 tis.), Utrecht (295 tis.), Eindhoven (210 tis.), Tilburg (201 tis.), Almere (184 tis.), Groningen (181 tis.), Breda (170 tis.).

Vlajka

Tvoří ji tři horizontální pruhy – odshora červený, bílý a modrý. Nizozemská vlajka byla jako první republikánská trikolóra na světě a jako symbol svobody vzorem všech dalších trikolór, tedy i francouzské, a byla podle ní vytvořená ruská vlajka i vlajky některých jihoevropských států. Původ nizozemské vlajky pochází z dob povstání nizozemských protestantských provincií proti španělské nadvládě pod vedením prince Viléma Oranžského. V této době byl na vlajce místo červeného pruhu oranžový. Po roce 1648, kdy Španělsko uznalo nizozemskou nezávislost, byl pro lepší viditelnost na moři (hlavně však z politických důvodů) oranžový pruh nahrazený červeným (v roce 1796 bylo používání oranžové barvy výslovně zakázané). Definitivní podoba vlajky byla přijata zákonem až v roce 1937.

Geografické informace o dalších zemích