Plány na invazi
Potřeba invaze do kontinentální Evropy byla pro Spojence za druhé světové války zřejmá už od roku 1942. Německé ponorky ale v tu dobu působily Spojencům v severním Atlantiku velké škody, což bránilo přepravě amerických vojáků do Velké Británie. Změna nastala až po amerických vítězstvích v Pacifiku a porážce Hitlera v Rusku a v severní Africe. Invaze dostala krycí jméno operace Overlord a její vážnější plánování začalo v lednu roku 1943. V prosinci 1943 byl vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil jmenován americký generál Dwight D. Eisenhower, britské a kanadské jednotky podléhaly Britovi Bernardu Montgomerymu. Naplánovaným termínem pro invazi byl květen 1944 a měla se uskutečnit v Normandii blízko poloostrova Cotentin.
Nejlepším místem by sice byl přístav Calais, který je nejblíže k Anglii, ale ten byl extrémně dobře bráněný a opevněný. Další části pobřeží byly od Británie buď už moc daleko, nebo na nich byly útesy. Zpravodajská služba Spojenců se všemožně snažila přesvědčit Němce, že vylodění proběhne jinde, na sever od Normandie. Maskování skutečného záměru zašlo tak daleko, že byla naproti přístavu Calais vytvářena falešná letiště a vojenské základny plné simulovaných tanků, přistávacích plavidel a letadel. Aby byli Němci ještě více zmateni, objevil se dokonce krátce před invazí dvojník generála Montgomeryho ve Středozemí. Montgomery si vyžádal více jednotek, než kolik bylo plánováno původně, a uskutečnění operace tak bylo odloženo na počátek června. Mezi veliteli nevládla vždy optimistická nálada, protože se jednalo o riskantní podnik – hrozící neúspěch by byl katastrofou.
Problémy s počasím
Už tři měsíce před „Dnem D“ probíhalo masivní bombardování, aby byla narušena dopravní a komunikační infrastruktura a nemohly přijít německé posily. Invaze byla načasována tak, aby letadla mohla těžit z měsíčního svitu a aby vylodění proběhlo za odlivu. Podmínky měly být optimální mezi 5. a 7. červnem. Nakonec bylo vybráno datum 5. června, ale bohužel se zhoršilo počasí. Generál Eisenhower byl v těžké pozici, protože každé zdržení bylo nebezpečné. Operace mohla přijít o důležité maximální utajení. Zároveň by ale ve špatném počasí bylo dodatečné zásobování vojáků problémem. Meteorologové nakonec doporučili 6. červen a Eisenhower souhlasil.
Protože v oblasti vylodění nebyly přirozené přístavy, hrozily potíže se zásobováním vojska. Z Británie proto Spojenci přitáhli obrovské plovoucí přístavy, které byly na tehdejší dobu důmyslným vynálezem. Byly vyrobeny v továrně na Temži a do Francie dotaženy. Přístav u Omaha Beach později zničila bouře, ale Morušový přístav (Mulberry Harbour), jehož zbytky je dnes možné vidět v městečku Arromanches-les-Bains, svůj účel splnil. Vylodily se tu nakonec neuvěřitelné 2 miliony mužů a 500 000 motorových vozidel.
Několik čísel
Největší obojživelné vojenské operace v dějinách se nakonec zúčastnilo přibližně 13 000 letadel, 7 000 plavidel, tři výsadkové a pět námořních divizí. V první vlně šlo o 45 000 vojáků, celkem se jenom první den (Den D) vylodilo cca 156 000 vojáků (z toho 73 tisíc Američanů, 83 tisíc Britů s Kanaďany). Další se měli přidat, jakmile bude pobřeží obsazeno a zajištěno. Lidé a technika se měli vynořit z moře na 80 km dlouhém pásu pobřeží mezi městy Caen a Sainte-Mère-Église. Pobřeží bylo rozděleno na pět sektorů, které dostaly jména Sword, Juno, Gold, Omaha a Utah. Celá operace Overlord známá dnes spíše pod názvem Den D (francouzsky Jour-J) byla vůbec největší vojenskou operací v dějinách.
Invaze
Hned po půlnoci z 5. na 6. června zaplnili oblohu nad Normandií kluzáky a parašutisté. Američané zabezpečili základnu na poloostrově Cotentin a Britové mosty na řece Orne. Kolem třetí ráno si němečtí velitelé začali uvědomovat, že se děje něco jako invaze. Vrchní velitel, maršál Rommel, který byl informován, že vzhledem ke špatnému počasí je útok nepravděpodobný, byl však v Německu kvůli narozeninám své manželky. Ve tři hodiny začalo přípravné bombardování a také palba z pobřežních lodí, ale Němci pořád netušili rozsah akce. V 6:30 ráno začala k pobřeží připlouvat první přistávací plavidla s vojáky. Začala bitva o Normandii.
Na plážích Sword, Juno a Gold bojovali Britové a spolu s nimi Kanaďani a menší jednotky ze zemí Commonwealthu, Francie a Polska. Vylodění se podařilo, ale ne vždy byly splněny všechny cíle, např. nebylo obsazeno město Caen. Prvním osvobozeným městem ve Francii se stalo Bayeux. Někde působily vojákům obrovské problémy podvodní překážky nebo nečekaně vysoký stav vody. Všude se dobře uplatnila podivná obrněná obojživelná plavidla, speciálně vyvinutá pro tento účel. Měla čistit minová pole, prolamovat zdi a pletence z ostnatého drátu.
Na plážích Omaha a Utah působili Američané. Zatímco Utah byl obsazen skoro bez odporu, Omaha zažila jednoznačně nejkrvavější boje prvního dne. Podél pláže se táhly 30 m vysoké útesy, pláž byla dobře bráněná a opevněná. V cestě stály tři silné německé prapory a zákopový systém, miny a podvodní překážky. Moře bylo bouřlivé, větry cloumaly s loděmi a vojáci vystupovali pod přímou německou palbu. Ti, kteří nebyli zasaženi, se často potopili pod vahou svého zavazadla. Z 29 tanků se na pevninu dostaly jen dva. Nakonec se muž po muži začali Američané uchycovat na pláži a šplhat na útesy. Jenom zde zemřelo na 1 000 mužů.
Výsledek operace Overlord
Na konci Dne D bylo jasné, že základní podmínky pro invazi byly vytvořeny, překvapení Němců bylo dokonalé. O čtyři dny později už drželi Spojenci pás pobřeží o délce 100 km a šířce 10 km. Německý odpor byl tuhý, ale 29. června padl přístav Cherbourg. Němcům se povedlo nadlouho zakopat u města Caen, které bylo konečně osvobozeno 19. července. Bitva o Normandii skončila v polovině srpna, kdy už Spojenci přistáli i v jižní Francii. Po krátkém povstání byla 25. srpna osvobozena Paříž.
Celková bilance invaze byla ale neradostná: zemřelo 73 000 spojeneckých vojáků, 153 000 jich bylo zraněno. Smrt v bojích našlo přibližně 200 000 německých vojáků a dalších 200 000 jich padlo do zajetí. Zemřelo ale také něco mezi 15 a 20 tisíci francouzských civilistů.