Základní informace o Norsku

Vlajka Norska

Oficiální název:

Norské království (Kongeriket Norge)

Hlavní město:

Oslo

Rozloha:

385 199 km² - rozloha srovnatelná s Polskem (313 tisíc)

Státní zřízení:

konstituční monarchie

Administrativní členění:

Norsko je rozděleno do 19 krajů (norsky fylke, pl. fylker) do roku 1918 známých jako amt (pl. amter). Ty mají 433 samosprávných obcí (kommune, pl. kommuner). Do zámořských území patří: Svalbard, Jan Mayen, Bouvetův ostrov a ostrov Petra I. Hlavní město Oslo je považováno za kraj a samosprávné město zároveň.

Podnebí:

Mírné, přímořské, s dostatkem srážek, v horách drsné. Díky Golfskému proudu si pobřežní oblasti Norska udržují přímořské klima po celý rok. Vnitrozemí je charakteristické extrémními klimatickými výkyvy – v zimě je chladno a léta bývají velmi horká.

Reliéf:

Norsko je nejhornatější zemí Evropy (více jak polovina jeho území leží výše než 500 m a čtvrtina dokonce nad 1 000 m n. m.) a také nejvíce zaledněnou zemí Evropy. Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy (úzké zálivy zasahující hluboko do pevniny, které vznikly zatopením ledovcových údolí). Norské pobřeží je nejčlenitější v celé Evropě a je typické svou příkrostí s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. Směrem k jihovýchodu je pobřeží již méně členité a pozvolnější. Norská pobřežní linie je osmou nejdelší na světě. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří (nejvíce zaledněné pohoří Evropy) a nachází se zde největší evropský ledovec Jostedalsbreen. Nejsevernější mys Evropy, Nordkapp, se také nachází v Norsku. 12 % území celé země se nachází v chráněných oblastech.

Nejvyšší hora:

Galdhøpiggen (2 469 m)

Největší řeky:

Hlavními řekami jsou: Glomma (nejdelší řeka Norska, 610 km) a Gudbrandsdalslågen (Lågen, Vorma), Dramselv, Numedalslågen (Lågen), Otra, Sira, Namsen, Vefsna, Altelv, Tana, Lundeelv, Songa, Kvenna.

Jezera:

V Norsku se nachází velké množství jezer, např.: Hornindalsvatnet (hloubka 604 m, nejhlubší jezero v Evropě), Mjøsa (368 km², největší jezero v Norsku), další jezera: Røsvatn, Femunden, Randsfjorden, Tyrifjorden, Snåsavatnet, Tunnsjøen, Limingen, Øyeren a Blåsjø (všechna jezera přesahují 80 km²).

Obyvatelstvo:

4,7 milionu

Etnické složení:

Norové (97 %), Dánové, Švédové, Britové, na severu menšiny Finů a Laponců (Saamové, Lopaři).

Náboženství:

luteráni (86 %), protestanti a katolíci (3 %)

Jazyk:

Norština, sámština. Norština je severogermánský jazyk, vzájemně srozumitelný s dánštinou a švédštinou. V současné době existují dvě rovnoprávné spisovné formy norského jazyka – bokmål a nynorsk. Sámština neboli laponský jazyk patří mezi uralské jazyky a mluví se jím v šesti norských komunách (samosprávných obcích).

Města:

Oslo (548 tis.), Bergen (244 tis.), Trondheim (161 tis.), Stavanger (117 tis.), Bærum (107 tis.), Kristiansand (77 tis.), Fredrikstad (71 tis.), Tromsø (64 tis.), Sandnes (60 tis.), Drammen (58 tis.), Asker (52 tis.), Skien (50 tis.).

Vlajka:

Od 16. století do roku 1814 Norsko používalo dánskou vlajku. V roce 1815, po připojení Norska ke Švédsku, byla pro Norsko přijata žlutomodrá švédská vlajka, v jejímž levém horním poli byl bílý ondřejský kříž na červeném poli. Současná podoba norské vlajky byla navrhnuta roku 1821 Fredrikem Meltzerem, který byl členem norského parlamentu. Barvy byly zvoleny po vzoru francouzské revoluční trikolóry. Roku 1844 byl do levého horního pole vlajky umístěn symbol norsko-švédské unie, kterému se říkalo Sildesalaten – sleďový salát, protože salát připomínal.