Rumunsko: on-line průvodce

Proč jet do Rumunska - Základní informace - Nebezpečí a nástrahy - Toulaví psi

PROČ JET DO RUMUNSKA?

Protože v Rumunsku najdete stále ještě opuštěné hory, jedny z nejrozsáhlejších lesních porostů v Evropě, krásná města plná památek a neobyčejně pohostinné lidi. V Rumunsku můžete jak lézt po horách, tak se koupat v moři nebo navštívit lázně. Seznámíte se nejen s kulturou rumunskou, ale i maďarskou, německou nebo tureckou. Pokud máte rádi víno, tak si také přijdete na své. V Rumunsku je tak trochu od všeho něco. Někde cítíte orientální atmosféru, zatímco jinde si připadáte jak v uličkách Norimberku.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O RUMUNSKU

Rumunsko leží jihovýchodně od ČR, prvorepublikové Československo dokonce s Rumunskem přímo sousedilo. Dnešní Rumunsko sousedí na severu s Ukrajinou, na západě s Maďarskem, na jihozápadě se Srbskem, na jihu s Bulharskem, na východě s Moldavskou Republikou a opět Ukrajinou. Část východní hranice země tvoří černomořské pobřeží. Hlavním městem je Bukurešť. Rumunsko již leží v jiném časovém pásmu než ČR, a tudíž je třeba posunout si ručičku hodinek o hodinu napřed.

Rumunsko je ojediněle přírodně rozmanité - nalezneme zde jak vysokohorské oblasti (Karpaty dosahují v Rumunsku nadmořské výšky přes 2 500 m), tak i stepní roviny.

Stejně tak je Rumunsko rozmanité etnicky. V Sedmihradsku se nachází početné menšiny maďarské a sikulské (maďarizovaný turkický kmen) a pozůstatky dříve velmi četné menšiny německé. V Banátu vedle sebe žijí Rumuni, Maďaři, ale také například Srbové a Češi. Na černomořském pobřeží, v Dobrudži, žije asi 50 000 etnických Turků a Tatarů, dále například Rusíni a mnoho dalších národností. Díky těmto atributům má každá část Rumunska svou ojedinělou atmosféru a zvyky.

Klima je v Rumunsku spíše kontinentální. V zimě je Rumunsko skoro celé zasypané sněhem. V přímořských oblastech v průběhu zimy často prší, v létě dosahují teploty až 40° C. Bukurešť je v létě často opravdu nepříjemně horká a suchá. Pro návštěvu Rumunska je pravděpodobně nejvhodnějším obdobím konec léta či začátek podzimu - Černé moře je stále příjemně teplé a na horách ještě neleží sníh (ten může nepříjemně překvapit na jaře).

NEBEZPEČÍ A NÁSTRAHY

Z mých vlastních cestovatelských zkušeností a hlavně díky nepřetržitému navštěvování Rumunska již od svého dětství mohu s klidem tvrdit, že Rumunsko je jedna z nejbezpečnějších zemí, kterou můžete navštívit. Samozřejmě všude jsou špatní lidé, kteří chtějí někomu ublížit, přece jenom se ale odvážím tvrdit, že v Rumunsku je jejich koncentrace opravdu nízká. Pokud už nějaké nebezpečí ze strany lidí hrozí, tak je to zejména ve městech a to nebezpečí drobných krádeží (i když já jsem nikdy o nic nepřišel).

Povahu Rumunů snad krásně vystihuje příběh, který se stal mně a mému otci při jedné z četných návštev Rumunska - na parkovišti nám myč aut umyl auto, aniž bychom to chtěli, auto však umyl výborně, tak se ho otec zeptal, kolik za provedenou práci vyžaduje. Řekl si o 50 000 lei (ještě před měnovou reformou, dnes 5 lei), otec mu dal bankovku, nasedli jsme do auta a odjížděli z parkoviště, v tom vidíme, že za námi onen myč běží a něco volá, otec tedy zastavil, aby zjistil, co se děje. Myč držel v ruce 50 euro s tím, že se otec spletl...

Toulaví psi

Největší nebezpečí v Rumunsku, kromě divokých poměrů na silnici, však představují zvířata, zejména psi. Psi jsou v Rumunsku toulaví a zubožení, většinou se leknou, jen se na ně podíváte. Pak jsou v Rumunsku psi ovčáků vycvičení k hlídání stáda. Ovčáčtí psi, často velmi početní, jsou opravdovým nebezpečím nebo přinejmenším nepříjemností. Pokud se pohybujete na horách, často se vám stane, že se s nimi musíte konfrontovat, proto bych doporučoval mít s sebou vždy alespoň pepřový sprej, kterým v nouzi zvíře paralyzujete.

Co se týká divokých zvířat, ta se lidí bojí. Pouze v oblastech kolem města Brašov, kde si medvědi navykli na to, že se krmí z popelnic u lidských příbytků, se vyskytují četnější případy napadení člověka medvědem. Tyto případy však byly způsobeny hlavně lidskou hloupostí a ne zvířecí krvežíznivostí.

K nástrahám, které skýtá jízda autem na rumunských silnicích, viz část Doprava do Rumunska.

Autorem textu je Bohumír Krampera.