Keltský pranárod Piktů žil na severu Velké Británie přibližně od pátého
tisíciletí před naším letopočtem. Přestává se o něm mluvit až v sedmém století n. l., kdy splynul s gaelskými kmeny v národ Skotů. Piktové po sobě bohužel nezanechali žádné psané dědictví, takže o nich moc nevíme. Začali o nich psát
až Římané na konci třetího století, když narazili na jejich odpor při
kolonizaci britských ostrovů. Vylíčili je jako divoké válečníky potetované
barevnými symboly. Po několika pokusech o podmanění Římané boj s Pikty vzdali
a postavili slavný Hadriánův val, který na počátku druhého století odříznul
severní Británii od civilizace. Hlavním svědectvím, které po sobě Piktové
zanechali, jsou kamenné desky pokryté vytesanými symboly. V nížině na východě
Skotska je jich v krajině rozeseto mnoho. Kvalita kamenické práce prozrazuje
neobyčejnou zručnost piktských řemeslníků. Zobrazeny jsou zvířata, bojové
scény, náboženské motivy i tajemné symboly z temné minulosti. Expozice
Pictavia u vesnice Brechin nabízí interaktivní náhled do životů lidí, kteří
tyto kameny vytvořili. Kromě různých artefaktů se zde návštěvníkovi naskytne
možnost poslechnout si jejich hudbu nebo se dozvědět více o jejich
nejslavnějším vítězství v bitvě u Dunnichenu.