Základní informace o Slovinsku

Oficiální název

Slovinská republika (Republika Slovenija)

Hlavní město

Lublaň (Ljubljana)

Rozloha

20 273 km2 (zhruba čtvrtina rozlohy České republiky).

Státní zřízení

republika

Administrativní členění

Slovinsko má 8 provincií: Primorska, Gorenjska, Notranjska, Štajerska (Dolní Štýrsko), Prekmurje, Koroška (Korutany), Bela Krajina a hlavní město Ljubljana (Lublaň), které má zvláštní postavení.

Podnebí

Jaderské pobřeží a oblast Primorska mají typické středozemní podnebí podobné ostatním regionům Jadranu. Východní část země mívá teplé léto a  chladnou zimu. Severozápadní část země zasahují alpské podnebné podmínky se silnými srážkami, mírným létem a velmi chladnou zimou. Ve slovinském Krasu, který odděluje pobřeží od vrcholů Julských Alp, občas vane (především v zimě) silný studený a suchý vítr zvaný bóra (burja).

Reliéf

Severozápad Slovinska je hornatý, vystupují zde vápencové Julské Alpy (s nejvyšší horou Triglav), Kamnicko-savinjské Alpy i hřeben Karavenke. U  severních hranic s Rakouskem leží ještě horské pásmo Pohorje, na jihu se tyčí Dinárské hory, které se táhnou celou bývalou Jugoslávií až do Albánie. Mezi Lublaní a Středozemním mořem leží krasové území se spoustou jeskyní a  podzemních řek. Tato oblast se nazývá Kras a dala vzniknout obecnému pojmenování všech krasových oblastí. Pobřeží Terstského zálivu Jaderského moře je dlouhé pouze 43 km. Na východě země v povodí řek Sáva a Dráva se rozkládají nížiny, které jsou pokračováním maďarské Panonské nížiny. Více než polovinu rozlohy Slovinska zabírají lesy, v Evropě je větší plocha lesů jen ve Finsku a  Švédsku. Slovinské lesy se mohou chlubit jedním z největších výskytů medvěda hnědého v Evropě.

Nejvyšší hora

Triglav (2 864 m)

Nejnižší bod

Jaderské moře (0 m)

Největší řeky

Většina slovinského území je odvodňována řekami Sáva (nejdelší slovinská řeka měřící 218 km) a Dráva (142 km), které obě tečou na východ a později se vlévají do Dunaje. Sáva pramení v Julských Alpách a protéká mj. Lublaní, zatímco na Drávě leží druhé největší město Maribor. K dalším významným řekám patří Soča, která teče na jih do Jaderského moře, Krka (přítok Sávy), na samotném severovýchodě Mura a na jihovýchodní hranici s Chorvatskem Kolpa.

Jezera

Bohinjské jezero je největší jezero ve Slovinsku, pokud nepočítáme nestálé Cerknišské jezero, ve kterém voda zůstává jen v zimě a na podzim a které v létě a na jaře vysychá. Bohinjské jezero leží v nadmořské výšce 525 m, je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké. Dosahuje maximální hloubky 45 m. Bledské jezero leží na severozápadě Slovinska. Vzniklo na konci poslední doby ledové po roztátí Bohinjského ledovce. Jezero nemá žádný významný vodní zdroj, vodou ho zásobují především podzemní zřídla. Tektonický původ prozrazují termální prameny v jeho severovýchodní části. Ty zvyšují teplotu vody v jezeře na příjemných 26  °C (jedno z nejteplejších alpských jezer), takže umožňuje koupání přes celé léto až do září. Další slovinská jezera jsou: Dvojno jezero, Gradiško jezero, Družmirsko jezero, Gradiško jezero, Krnsko jezero, Komarniško jezero, jezero Kreda, Ledavsko jezero, Mariborsko jezero, jezero Ptuj, Ribniško jezero.

Obyvatelstvo

V zemi žijí 2 miliony lidí. Stejně jako Česká republika a některé další země bývalého východoevropského bloku má Slovinsko problém s nízkou porodností. Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let patří k vůbec nejnižším na světě. Slovinci patří také do první desítky zemí s nejvyšším počtem sebevražd v poměru k počtu obyvatel. Slovinci žijí i ve Spojených státech a Kanadě (téměř 400 tisíc lidí, nejvíce jich žije v Clevelandu ve státě Ohio) a příhraničních oblastech v sousední Itálii (Gorizia, Udine, Terst – cca 50 tisíc), Rakousku (Korutany – cca 15 tisíc) a Maďarsku (cca 5 tisíc).

Etnické složení

Naprostou většinu obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin jsou zastoupeny 2 % Srbů, 1,8 % Chorvatů, 1,1 % Bosňáků (bosenských muslimů), 0,5 % Muslimů jiné národnosti, 0,3 % Maďarů, 0,3 % Albánců, 0,2 % Romů a 0,2 % Makedonců. Národnostní menšiny tedy většinou pocházejí ze zemí bývalé Jugoslávie. Menšiny Maďarů a Italů jsou sice relativně malé, ale jsou chráněny slovinskou ústavou. Zákonem chráněný status má i romská menšina.

Náboženství

Slovinsko je tradičně katolická země, 57,8 % obyvatel se hlásí k  římskokatolickému vyznání. Žije tu také 2,4 % vyznavačů islámu (většinou pocházejí z Bosny, Kosova či Makedonie) a 2,3 % pravoslavných křesťanů (Srbové, Makedonci, Černohorci). Protestanti (luteráni) žijí v počtu pouze 1 % především na východě země v Prekmurje, kde také sídlí biskupství v Murske Sobotě. Historicky však má toto náboženství pro Slovinsko velký význam, protože v souvislosti s reformací v 16. století byl tehdy položen základ slovinského jazyka.

Jazyk

91 % obyvatel mluví slovinsky. Pozůstatkem existence Jugoslávie je přítomnost mnoha rodilých mluvčí, kteří mluví srbsky, chorvatsky, bosensky a  černohorsky, což jsou jazyky sobě navzájem velmi podobné, ale od slovinštiny dost odlišné. Celkem je používá kolem 7 % obyvatel. Oficiální status chráněný zákonem mají v oblastech s národnostními menšinami u  hranic italština a maďarština. Slovinština patří do skupiny jihoslovanských jazyků a používá ji celkem kolem 2,5 milionu lidí, kromě obyvatel samotného Slovinska ještě asi 90tisícová menšina v Itálii (Friulsko-Julské Benátsko), 25tisícová menšina v Rakousku (Korutany a  částečně Štýrsko) a menšiny v Chorvatsku, Maďarsku, Srbsku a v mnoha dalších zemích světa. Přestože se Slovinsko rozkládá na malém území, slovinština má více než 40 regionálních dialektů. Slovinci jsou známí výbornou znalostí cizích jazyků, zejména angličtiny, němčiny a italštiny. Prvním cizím jazykem je dnes už angličtina. Přesto podle Eurobarometru mluví cca 45 % obyvatel německy a cca 15 % italsky, což jsou cifry, které patří k nejvyšším ze všech evropských zemí (kromě samotných německy a italsky mluvících zemí). Většina Slovinců (vyjma mladých lidí) také rozumí chorvatštině a srbštině.

Města

Ljubljana (272 tisíc), Maribor (96 tisíc), Celje (38 tisíc), Kranj (37 tisíc), Velenje (26 tisíc), Koper (25 tisíc), Novo Mesto (23 tisíc), Ptuj (18 tisíc), Trbovlje (16 tisíc), Kamnik (14 tisíc), Jesenice (13 tisíc), Nova Gorica (13 tisíc).

Vlajka

Vlajku Slovinska tvoří tři horizontální pruhy - bílý (nahoře), modrý (uprostřed) a červený (dole). V levé části, na pomezí bílého a  modrého pruhu, je umístěn slovinský znak. Jedná se o štít s obrazem Triglavu, nejvyššího vrcholu Slovinska, v bílé barvě v kontrastu s modrým pozadím. Ve spodní části znaku jsou dvě vlnité modré čáry znázorňující Jaderské moře a  slovinské řeky. V horní části znaku jsou tři šesticípé hvězdy seskupené do tvaru převráceného trojúhelníku, které jsou převzaté z erbu hrabat z Celje ze 14. a počátku 15. století. Dříve v rámci Jugoslávie Slovinská socialistická republika přijala podobně jako ostatní republiky národní trikolóru doplněnou „jugoslávskou“ hvězdou z federální vlajky. V roce 1991 byla hvězda odstraněna a vlajka byla doplněna o znak v levém horním rohu.

Geografické informace o dalších zemích