Historie Srí Lanky

Starověká města – Anurádhapura a Polonnaruwa

Dějiny Srí Lanky se začaly psát v městě zvaném Anurádhapura, kde byly položeny základy sinhálského království, které se zde vyvinulo ve 4. století př. n. l. Důležitým zlomem bylo období od 3. století př. n. l., kdy se na ostrov vydal Mahinda (syn indického císaře Ašóky), aby zde šířil Buddhovo učení. Brzy také přešel na buddhismus anurádhapurský král - Dévánampija Tissa a hora v Mihintale (kde ke konverzi došlo) se stala důležitým poutním místem. Na Srí Lanku byl také přivezen výhonek posvátné smokvoně, pod kterou Buddha dosáhl osvícení. Bylo to období silných vazeb mezi šlechtou a buddhistickými kláštery, stavěly se vodní nádrže a jeskynní chrámy (kolem roku 90 př. n. l. Dambulla).

Na Srí Lance také vzniká théravádská škola (v překladu je Théraváda „učení starších“, jedná se o nejpůvodnější formu buddhismu), která se následně rozšířila do buddhistických zemí v JV Asii. Významnou událostí pro posílení postavení buddhismu bylo přivezení svatého Buddhova zubu do Anurádhapury (rok 371). Věřilo se, že kdo má zub v opatrování, má právo vládnout. Nyní je zub uložen v chrámu Buddhova zubu v Kandy. V roce 473 nastoupil král Kassapa I., který rozuměl stavitelství a za jehož vlády vznikla působivá skalní pevnost Sigiriya. Následovala staletí střetů a nepokojů, město opakovaně napadali jihoindičtí králové a Anurádhapura byla mnohokrát poničená. Po staletích neutišujících se bojů bylo rozhodnuto o vybudování nového hlavního města – Polonnaruwy. Za vlády Parákramabáha I. (1153-1186) byla vyhnána ze Srí Lanky indická dynastie Čólů a bylo podniknuto tažení na Myanmar. Pokračovalo zvelebování hlavního města a stavění nádrží. Postupem času ale Polonnaruwina síla slábla, až nakonec zůstala, stejně jako Anurádhapura, opuštěná.

Portugalské období

Po založení prvního tamilského království (Jaffna - obchodní středisko specializované na koření a slony) a vzniku prvních muslimských osad přichází portugalská éra. Roku 1505, kdy dorazili na ostrov Portugalci, byla na Srí Lance tři hlavní království: tamilské království Jaffna a dvě sinhálská: Kandy v hornatém středu ostrova a nejmocnější Kotte. V tomto období vzniká monopol na obchod s kořením a skořicí (spojenectví Kotte s Portugalci), zatímco tamilsko-portugalské vztahy zůstávají napjaté. A přestože se Portugalci zmocnili celého pobřežního pásu, svébytnou centrální vrchovinu v čele s Kandy se jim získat nepodařilo. Mnoho rybářských osad bylo obráceno na křesťanství, zatímco buddhističtí kněží často prchali právě do Kandy.

Holandsko-britské období

Holanďané na ostrov připluli v roce 1602 a stejně jako ostatní se snažili ovládnout zdejší výnosný obchod s kořením, na který nakonec získali monopol a v roce 1658 už ovládali celé pobřeží ostrova. Stejně jako Portugalcům se jim nepodařilo získat Kandy, ale na západním pobřeží vybudovali síť kanálů.

V roce 1796 se na scéně objevují Britové, vyhánějí Holanďany a v roce 1802 už je Srí Lanka kolonií britské koruny. V roce 1815 jako první získávají Kandy a stávají se tak první evropskou mocností, která ovládá celý ostrov. Začala se pěstovat káva a (poté co plantáže zničila plíseň) také čaj a kaučuk. Britové dovážejí z jižní Indie množství Tamilů, kteří pracují na polích a jejichž potomci dnes tvoří větší ze dvou tamilských společenství. Vznikají elitní soukromé školy, bungalovy u čajovníkových plantáží a do módy se dostává angličtina. V roce 1947 se Srí Lanka (tehdy Cejlon) stala nezávislým členem Britského Commonwealthu. Mnoho Tamilů z hor bylo zbaveno občanství a tím i hlasovacího práva.

Etnická nesnášenlivost

Když ve volbách v roce 1956 zvítězil díky nacionalistickému volebnímu programu S. W. R. D. Bandáranájaka (z rodiny vznešeného kandyjského původu) a uvedl v platnost zákon o výhradním používání sinhálštiny jako úředního jazyka, byl položen kámen nenávisti mezi Sinhálci a Tamily. Stagnující stav ekonomiky v 50. letech, který se projevoval souboji o práci a výdělky, znesvářený stav ještě zhoršil.

Bandáranájaka začal jednat s tamilskými vůdci o federaci, následkem čehož ale byla jeho vražda v roce 1959 provedená buddhistickým mnichem. Dnes je Bandáranájaka mnohými vnímám jako národní hrdina, který vrátil vládu země do rukou svého lidu. Po jeho smrti se k moci dostává jeho bývalá žena Sirimávó (první ministerská předsedkyně na světě) a Freedom Party. Po letech nepokojů, protestů sinhálských marxistů (JVP; Lidová osvobozenecká armáda), které skončily smrtí 25 000 mladých mužů, přišly radikální změny. Byla vytvořena nová ústava a nový sinhálský název země – Srí Lanka. Začala bujet korupce a ekonomika byla stále v recesi.

Tamilští tygři

Situace se vyhrocuje poté, co je zákonem upraven počet Tamilů studujících na univerzitách (do té doby zaujímali poměrně dost míst) a kdy ústavní prohlášení z roku 1972 dává buddhismu výhradní postavení a státu udává za povinnost chránit jej.

V roce 1971 byl v oblastech mezi severními Tamily vyhlášen výjimečný stav a v polovině 70. let začínají někteří levicově smýšlející Tamilové bojovat za nezávislý tamilský stát. Vzniká organizace Tamilských tygrů (LTTE).

Otevřená ekonomika

V roce 1977 se stává Junius Richard Džajavardhana premiérem a napodobuje singapurskou „otevřenou ekonomiku“. V roce 1983 klesá nezaměstnanost na polovinu a v roce 1985 se Srí Lanka stává soběstačnou v produkci rýže. V roce 1978 vzniká nová (již třetí) ústava a Džajavardhana je zvolen prezidentem, nastává tedy situace, která se opakuje i v roce 1982. Přitom napětí stále sílí. Tamilština je sice ustanovena úředním jazykem, ale pouze v oblastech s tamilskou většinou.

Srážky mezi Tamily a bezpečnostními složkami narůstají a jejich obětmi se velmi často stávají civilisté. Situace se vyhrocuje v roce 1981, kdy mnoho tisíc Tamilů prchá do oblastí s tamilskou většinou, zatímco vraždění a masakry na obou stranách pokračují. Oblast, kterou tamilští ozbrojenci označovali za nezávislý stát, pokrývala severní a východní provincii – téměř celou třetinu rozlohy Srí Lanky. Nastává úpadek turismu a mnoho peněz je utraceno za obranné síly.

Válka v 90. letech

Na scénu se dostává také Indie, a protože se Džajavardhana právem bojí možné indické intervence ve prospěch Tamilů, raději s Indií uzavírá příměří. Indické mírové sbory vydržely pouhé tři roky a v roce 1990 znovu propukla válka mezi LTTE a srílanskou vládou. Koncem roku drží Tamilští tygři Jaffnu a většinu severu, zatímco východ kontroluje vláda. V roce 1987 se vrací marxistická strana JVP, která měla dlouhých 16 let na to, aby se připravila a pochopila důvody své porážky v roce 1971. Její členové pocházejí z řad studentů, mnichů, nezaměstnaných i armády. Tentokrát je skupina výborně připravená a pokouší se o převrat ve stylu Rudých Khmérů, který spočíval ve snaze ovládnout venkov a postupně izolovat a dobýt města. Koncem roku 1988 je země zastrašená, spolu se slábnoucí ekonomikou. V listopadu 1989 byl zabit vůdce JVP Vidževíra.

Výsledkem tříletých nepokojů je 30–60 000 mrtvých lidí. V dalších letech násilí pokračovalo: v roce 1991 byl sebevražedným atentátníkem z řad Tamilských tygrů zavražděn Rádžív Gándhí a v roce 1993 prezident Prémadása. V prosinci 1999, pár dní před prezidentskými volbami, se stala terčem sebevražedného atentátníka Čandrika Bandáranájaková Kumáratungová (dcera bývalé premiérky Sirimávó Bandáranájakové). Byla zraněna, přestala vidět na pravé oko, ale volby vyhrála. Srílanská ekonomika v této době paradoxně vykazovala růst a vzrostl i vývoz textilu. V říjnu 2003 zařadily USA Tamilské tygry na seznam zahraničních teroristických organizací (FTO).

Tsunami

Obrovská vlna, která dorazila na pobřeží Srí Lanky 26. prosince 2004, znamenala další významný předěl v historii země. Původně sice panoval optimismus, že tato přírodní katastrofa národ semkne a že se všem problémům postaví čelem, tato představa ale brzy vzala za své. Místo toho se země musela vypořádat s obrovským počtem zraněných a osiřelých.

Zničující vlny pohřbily 30 000 lidí a mnoho dalších zanechaly bez domova a pomoci. Nastaly hádky o rozdělování pomoci a majetku. V roce 2005 vyhrává prezidentské volby Mahinda Rádžapaksa, který pokračoval v jednání s Tamilskými tygry. Jeho politika však nebyla příliš mírotvorná a zástupci Tamilských tygrů tvrdě odmítali jeho rozhodnutí (zamítnutí tamilské autonomie, odmítnutí dělit se s Tygry o zahraniční pomoc po tsunami). Napětí opět sílilo a docházelo k dalším útokům, atentátům a únosům lidí. K jednání byli již poněkolikáté v historii země pozváni Norové a za jejich pomoci se povedlo v únoru 2006 dojednat prohlášení zavazující obě strany k zastavení paleb a dalších akcí.


Autorem textu je Petr Želiezko. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.