Základní informace o Švýcarsku

Oficiální název:

Švýcarská (kon)federace, Švýcarské spříseženství; v originále: Schweizerische Eidgenossenschaft, Confédération suisse, Confederazione svizzera, Confederaziun svizra

Hlavní město:

Bern

Rozloha:

41 285 km²

Státní zřízení:

federace, nezávislá federativní republika

Administrativní členění:

20 kantonů a 6 polokantonů s vysokým stupněm samosprávy

Podnebí:

V nižších polohách mírné s oceánskými vlivy, v horách drsné a studené.

Reliéf:

Jižní a střední část země vyplňují velehorská pásma Alp. Dále k východu leží Lepontské, Glarnské a Rétské Alpy. V severním předpolí Alp se nachází Švýcarská náhorní plošina, na severozápadě leží vápencové pohoří Jura. Typické louky a pastviny tvoří 45 % území. Ledovce zabírají území o celkové rozloze 2 000 km² (Aletschgletscher, nejdelší údolní ledovec v Evropě, se rozkládá na 169 km²).

Nejvyšší hora:

Dufourspitze (4 634 m), mnohem známější je Matterhorn (4 478 m).

Největší řeky:

Švýcarskem procházejí hlavní evropská rozvodí a pramení zde významné řeky: Rýn (hlavním přítokem je řeka Aare), Rhôna a Inn. Rýnské vodopády se šířkou 150 m a výškou 25 m patří mezi nejmohutnější vodopády Evropy. Vodní elektrárny uspokojují téměř 60 % energetických nároků země.

Jezera:

Ženevské jezero (580 km², zčásti leží ve Francii, 21. místo v rozloze evropských jezer), Bodamské jezero (536 km², částečně na území Německa a Rakouska), Neuchâtelské jezero, Lago Maggiore.

Obyvatelstvo:

7,5 milionu. Švýcarsko je mimořádně šetrné vůči životnímu prostředí – na jednoho obyvatele připadá necelých 400 kg odpadu za rok, což je o polovinu méně než v USA. Ve Švýcarsku je také legální asistovaná sebevražda.

Etnické složení:

65 % Germanošvýcaři (Němci), 18 % Frankošvýcaři (Francouzi), 10 % Italošvýcaři (Italové), 1 % Rétorománi.

Náboženství:

Nábožensky různorodé obyvatelstvo – římskokatolické cca 46 %, protestantské 40 %, muslimské 2 %.

Jazyk:

Němčina, francouzština, italština, rétorománština. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech čtyřech úředních jazycích.

Města:

Curych (350 tis.), Ženeva (178 tis.), Basilej (163 tis.), Bern (122 tis.), Lausanne (118 tis.), Winterthur (94 tis.), St. Gallen (70 tis.), Luzern (57 tis.), Lugano (49 tis.), Biel (49 tis.), Thun (41 tis.).

Vlajka:

Má podobu červeného čtvercového listu s kolmým bílým rovnoramenným křížem ve středu, jehož ramena mají délku o jednu šestinu delší než je jejich šířka. Je jednou ze dvou čtvercových vlajek států (druhou je vlajka Vatikánu) a patří k nejstarším v Evropě. Formálně je již od roku 1889 stanovena pouze podoba kříže. Švýcarská národní vlajka byla inspirována podobou vlajky kantonu Schwyz, kterému tento znak přidělil roku 1240 císař Frederik II. na znamení nezávislosti. Symbol červeného kříže, užívaný Mezinárodním výborem Červeného kříže, je odvozen od švýcarské vlajky. Červený kříž v bílém poli byl prohlášen za mezinárodní ochranný symbol v roce 1864 Ženevskou úmluvou o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil. Tato podoba byla přijata jako pocta zakladateli MVČK Švýcaru Henry Dunatovi.