Ani

Ani můžete navštívit v rámci zájezdu Východní Turecko

Ani je bývalé hlavní město Arménského království v době jeho největšího rozkvětu za dynastie Bagaran v 9. až 11. století. V této době Arménské království, které bylo nárazníkovou zónou mezi Byzantskou říší a Arabským kalifátem, zahrnovalo kromě území dnešní Arménie i celé území východního Turecka a podstatné části sousedních zemí Íránu, Gruzie a Ázerbájdžánu. Na jih sahalo až k městu Mosul, které dnes leží na území Iráku. V městě Ani žilo v dobách největší slávy až 100 000 obyvatel. V roce 1045 bylo Arménské království dobyto Byzantinci a vzápětí padlo Ani do rukou seldžuckých nájezdníků. Význam města postupně upadal, až v 18. století bylo Ani úplně opuštěno. Během 20. století se město ocitlo v pohraniční zóně mezi Tureckem a Sovětským svazem a bylo nepřístupné, nebo jen obtížně přístupné na základě složitých povolení. Plně bylo Ani zpřístupněno pro turisty teprve v roce 2008. Největší stavbou města je zřícená katedrála z roku 989. Romanticky působí zbytky dalších kostelíků, kterých jsou na ploše několika čtverečních kilometrů desítky. Nejznámější je kostel svatého Jiří, Spasitelův kostel a kostel svatého Tigrana na ostrohu nad řekou. Několik památek zde zůstalo i ze seldžuckého období, především Minuchirova mešita. Kolem celého města se táhnou 5 km dlouhé hradby. Přes pohraniční řeku Araç vede nepřístupný zřícený most.