Základní informace o Ukrajině

Oficiální název

Ukrajina (Україна)

Hlavní město

Kyjev

Rozloha

603 700 km2 (po Rusku druhý největší stát Evropy, pouze o něco menší je rozloha metropolitní Francie – 550 tisíc km2)

Státní zřízení

republika

Administrativní členění

Ukrajina se dělí na 27 správních celků, z toho je jedna autonomní republika (Krym), 24 provincií („oblastí“) a dvě města se zvláštním právním statutem (Kyjev a Sevastopol).

Podnebí

Téměř celá Ukrajina leží v mírném klimatickém pásu, kde převládá kontinentální podnebí. Pouze na Krymu, konkrétně úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem, je podnebí subtropické. Nejvíc srážek spadne na severozápadě Ukrajiny, jejich množství pak citelně klesá směrem k jihovýchodu.

Reliéf

Většinu území Ukrajiny tvoří úrodné rovinaté stepi, které se mírně zvedají na západě země (Podolská a Dněperská plošina). Jedinými horami jsou Karpaty na jihozápadě země s více než dvoutisícovým vrcholem Hoverla a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrchol Roman Koš dosahuje 1 545 m. Ukrajina, tradičně považováná za obilnici, má po Bangladéši a Moldavsku třetí největší podíl orné půdy na celkové rozloze – celkem 53,8 %. Centrální pás černozemě, těžké půdy bohaté na humus, patří k nejúrodnějším oblastem světa.

Nejvyšší hora

Hoverla (2 061 m)

Nejnižší bod

Černé moře (0 m)

Největší řeky

Více než 90 % ukrajinských řek patří do úmoří Černého a Azovského moře, jen málo jich směřuje do moře Baltského (řeka Bug). Hlavním veletokem je Dněpr s přítoky, který je hlavní dopravní tepnou země s mnoha přehradami a elektrárnami. Západní Ukrajině dominuje Dněstr (ukrajinsky Dnister) a východní Ukrajině řeka Donec. Hranici s Rumunskem tvoří jedno z ramen Dunajské delty. Zakarpatská oblast patří do povodí Tisy (přítok Dunaje).

Jezera

Největší ukrajinská jezera jsou v Budžaku v údolí Dunaje: Jalpuh, Kahul, Katlabuch. Další jezera se rozkládají na pobřeží Černého a Azovského moře: Sasyk, Šahany, Alibej. V okolí Oděsy leží limany (typ ústí řeky do moře, kdy se díky sedimentům vytvoří zátoka uzavřená písčitou kosou), z nichž Dněsterský (360 km2 ) je zároveň největší neumělou vodní plochou Ukrajiny.

Obyvatelstvo

45,5 milionu. Počet obyvatel na Ukrajině už řadu let poměrně rychlým tempem klesá, míra tohoto poklesu patří k nejvyšším na světě. Ještě v roce 1993 měla Ukrajina 52 milionů obyvatel! Důsledkem tohoto poklesu je vysoké procento starších lidí a nízké procento dětí v populaci, což pochopitelně zatěžuje a ještě dále zatíží ekonomiku. Nízkou porodnost a vysokou úmrtnost mají zejména východní průmyslové provincie, západní převážně zemědělské oblasti jsou na tom mnohem lépe. Celková výše úmrtnosti na Ukrajině se pohybuje na úrovni afrických zemí a je vůbec nejvyšší v Evropě, totéž lze říci o pravděpodobnosti dožití (u mužů pouze 62 let). Dalším negativním faktorem je emigrace. Ukrajina se řadí mezi státy s nejvyšším počtem sebevražd v poměru k počtu obyvatel, stejně jako další postsovětské země - Rusko, Bělorusko, Kazachstán a pobaltské republiky - okupuje první příčky nelichotivého žebříčku. Stejně neveselý je rychlý růst počtu HIV pozitivních lidí, kterých je tu ještě více než v Rusku a dokonce nejvíce v Evropě (1,5 %). Široce rozšířená je migrace Ukrajinců za prací jednak do Ruska, jednak do zemí Evropské unie. Statisíce lidí pracují (často nelegálně) v Polsku, České republice, Maďarsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii i jinde. V poměru k počtu obyvatel je nejvíce ukrajinských migrantů v ČR a Portugalsku. Dělají nejčastěji nekvalifikovanou práci a posílají domů na místní poměry velké objemy peněz. Zejména na západní Ukrajině je počet rodin, jejichž otec pracuje v zahraničí, nesmírně vysoký.

Etnické složení

77,8 % populace tvoří Ukrajinci. Na Ukrajině žije početná menšina Rusů (17,3 %). Na Krymu tvoří Rusové dokonce většinu obyvatelstva (58 %), silně zastoupeni jsou také ve východních provinciích (především Luhanské a Doněcké). Toto rozdělení se projevuje i v politice. Dalšími etnickými skupinami zastoupenými na Ukrajině jsou Bělorusové (0,6 %), Moldavané (0,5 %), Krymští Tataři (0,5 %), Bulhaři (0,4 %), Maďaři (0,3 %), Rumuni (0,3 %), Poláci (0,3 %), Židé (0,2 %) a Řekové (0,2 %). Naopak miliony etnických Ukrajinců žijí v zahraničí, kam odcházeli z různých důvodů od 19. století až do současnosti. Nejvíc je jich v Rusku, Kazachstánu, USA, Kanadě, Moldavsku, Brazílii a Polsku. Nejznámější ukrajinská komunita, která čítá asi milion lidí a která pomáhala i s kulturní obrodou Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu, žije v Kanadě.

Náboženství

Převažujícím náboženstvím je pravoslavné křesťanství, k němuž se hlásí drtivá většina obyvatel. Část pravoslavných se hlásí k Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu (50,4 % obyvatel), část uznává Moskevský patriarchát (26,1 %), další část patří k nacionalistické Ukrajinské autokefální (samosprávné) církvi (7,2 %). Zejména v Haliči, tedy na území ovládaném kdysi Polskem, převládá řeckokatolické vyznání (Ukrajinská řeckokatolická církev), kterému dává přednost 8 % populace. Toto vyznání je podobné pravoslaví, hlavní rozdíl spočívá v uznání autority římského papeže. Zastoupení římskokatolického a protestantského náboženství v zemi je vcelku zanedbatelné (obě mají kolem 2 % příznivců). Na Ukrajině mají dlouhou tradici i menšinová náboženství: judaismus a islám (centrem islámu je Krym, který byl po staletí osídlen Tatary).

Jazyk

Oficiálně je úředním jazykem země ukrajinština, na Krymu je úředním jazykem ruština. Ukrajinština je východoslovanský jazyk, kterým zde mluví 67 % populace. Rodilí mluvčí v ruštině jsou na Ukrajině zastoupeni asi z 30 %. To znamená, že část etnických Ukrajinců hovoří v první řadě rusky, podle posledních průzkumů dokonce více než polovina obyvatel používá ruštinu denně jako „komunikační jazyk“. Ukrajinština jednoznačně převládá na západní a střední Ukrajině, ruština dominuje kromě Krymu také na východě, zejména v Luhanské a Doněcké oblasti. Mnoho lidí, především na severovýchodě země, používá suržyk, což je směs ruštiny a ukrajinštiny s převahou ukrajinské gramatiky a výslovnosti, ale ruské slovní zásoby. Rozdíl mezi ruštinou a ukrajinštinou se dá přirovnat k rozdílu španělštinou a portugalštinou, možná i mezi češtinou a slovenštinou. Ukrajinci rozumí Rusům lépe než Rusové Ukrajincům.

Města

Kyjev (2,8 milionu), Charkov (1,5 milionu), Dněpropetrovsk (1 milion), Oděsa (1 milion), Doněck (975 tisíc), Záporoží (Záporižja, 782 tisíc), Lvov (735 tisíc), Krivoj Rog (Kryvyj Rih, 675 tisíc), Mikolajiv (504 tisíc).

Vlajka

Tvoří ji dva vodorovné pruhy, horní je modrý a dolní žlutý. Obě barvy se používaly už před příchodem křesťanství jako symbol Kyjevské Rusi. Modrá a žlutá znamenaly nebe, hory, potoky a zlatá pole. Po příchodu křesťanství byly obě barvy zakomponovány do církevní symboliky. Po násilném vpádu Tatarů se přestaly používat. Novou vlajku schválil ukrajinský parlament jako státní symbol v roce 1992, rok po získání nezávislosti.

Geografické informace o dalších zemích