Základní informace o Zakarpatské Ukrajině

Oficiální název

Zakarpatská oblast. V České republice se nejčastěji používá název Zakarpatská Ukrajina nebo historický název Podkarpatská Rus, který má svůj původ v časech první republiky, kdy bylo území součástí Československa.

Hlavní město

Užhorod

Rozloha

12 777 km2 (zhruba odpovídá rozloze Černé Hory, v rámci Ukrajiny je to však druhá nejmenší oblast)

Administrativní členění

Zakarpatská oblast je jednou z 24 provincií (oblastí) Ukrajiny a sama se dělí na 13 rajónů.

Podnebí

Mírné a kontinentnální.

Reliéf

Na rozdíl od drtivé většiny území Ukrajiny je Zakarpatská oblast hornatá, protože je z 80 % tvořena pohořím Karpaty. Hory i nízké kopce jsou pokryté lesy, s výjimkou nejvyšších partií nad cca 1 500 metrů, kde najdeme travnaté hřebeny bez lesů (tzv. poloniny). Původní bukové lesy rozkládající se na Zakarpatí i na Slovensku byly v roce 2007 zapsány na seznam UNESCO.

Nejvyšší hora

Hoverla (2 061 m, je součástí Černohorského masivu)

Nejnižší bod

Ruski Hejevci (101 m, vesnice v užhorodském rajónu)

Největší řeky

Hlavní řekou je Tisa, která pramení na východě oblasti nedaleko Rachova a která částečně tvoří jižní ukrajinskou hranici s Rumunskem a pokračuje do Maďarska, kde se vlévá do Dunaje. Všechny další významné řeky jsou jejími přítoky, zejména řeka Už (na níž leží Užhorod), Latorica (na níž leží Mukačevo), Boržava, Rika, Terebla a Teresva.

Jezera

Největší jezero ukrajinských Karpat je přehradní jezero Siněvir s rozlohou až 7 hektarů. Leží v nadmořské výšce 989 metrů. Turisticky zajímavá jsou člověkem vytvořená solná jezera na místě bývalých solných dolů, např. nedaleko města Solotvina. Koncentrace soli v nich je podobná jako v Mrtvém moři.

Obyvatelstvo

1,25 milionu obyvatel. Na rozdíl od celé Ukrajiny netrpí Zakarpatská oblast poklesem populace a udržuje si velmi mírný růst.

Etnické složení

80,5 % populace tvoří Ukrajinci. Významnou menšinou jsou Maďaři (12,1 %), dále jsou zde zastoupeni Rumuni (2,6 %), Rusové (2,5 %), Romové (1,1 %) a Slováci (0,5 %). Ukrajina při posledním sčítání lidu neuznávala Rusíny jako etnickou menšinu a považovala je za Ukrajince. Teprve v roce 2007 uznala Zakarpatská oblastní rada v Užhorodě rusínskou národnost, k níž se zde hlásí asi 10 tisíc lidí (cca 0,8 % obyvatel). Rusíni žijí v několika zemích (v Zakarpatí hlavně v Užhorodu a Mukačevě, na Slovensku v Prešově, v Polsku v Legnici a Krynici, v Maďarsku v Budapešti, v Srbsku ve Vojvodině). Další, často politicky aktivní, Rusíni žijí v Kanadě, USA a Jižní Americe. Rusínského původu je celosvětově odhadem asi 1,2 milionu lidí, ale jen 55 tisíc se jich k této národnosti hlásí. Všichni mají svůj původ v regionu východních Karpat.

Náboženství

40 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému náboženství, 25 % k řeckokatolickému a cca 20 % ke katolickému či evangelickému vyznání. Podíl jiných náboženství než pravoslaví je tu tedy citelně vyšší než v jiných oblastech Ukrajiny, v čemž hraje roli geografická blízkost střední Evropě a etnické složení. Zakarpatí bylo historicky vždy rozhraním mezi pravoslavnou a katolickou církví.

Jazyk

Oficiálním jazykem je ukrajinština, východoslovanský jazyk, který označuje za svou mateřštinu 81 % obyvatel Zakarpatí. 12,7 % populace mluví maďarsky, 2,9 % rusky, 2,6 % rumunsky a 0,5 % rusínsky. Jazykové složení tedy téměř odpovídá etnickému s drobnými odchylkami, kdy malá část Ukrajinců označuje za rodný jazyk ruštinu, někteří Maďaři zase ukrajinštinu apod. Rusíni hovoří rusínštinou, kterou někteří ligvisté (ale i někteří Rusíni) považují za dialekt ukrajinštiny, jiní za samostatný jazyk. Je paradoxní, že jediným regionem, v němž je rusínština uznána za oficiální jazyk, je srbská autonomní oblast Vojvodina. V Zakarpatské oblasti tomu tak není. Rusínština má některé společné prvky s ukrajinštinou, částečně také s ruštinou a dokonce i s češtinou.

Města

Užhorod (116 tisíc), Mukačevo (83 tisíc), Chust (28 tisíc), Berehove (25 tisíc), Vinohradiv (24 tisíc), Svaljava (16 tisíc), Rachiv (14 tisíc).

Vlajka

Je podobně jako vlajka celé Ukrajiny tvořena dvěma vodorovnými pruhy, horní je modrý a dolní je žlutý. Oproti celostátní vlajce je však navíc v levém horním rohu tradiční znak Rusínů, Podkarpatské Rusi i Zakarpatské oblasti, který existuje už od roku 1920. Za první republiky byl tento znak dokonce součástí státního znaku Československa. Znak je tvořen v levé části modrožlutými pruhy, v pravé části je stojící červenohnědý medvěd.

Geografické informace o dalších zemích