Základní informace o Zakarpatské Ukrajině

Oficiální název:

Zakarpatská oblast. V České republice se nejčastěji používá název Zakarpatská Ukrajina nebo historický název Podkarpatská Rus, který má svůj původ v časech první republiky, kdy bylo území součástí Československa.

Hlavní město:

Užhorod

Rozloha:

12 777 km² (zhruba odpovídá rozloze Černé Hory, v rámci Ukrajiny je to však druhá nejmenší oblast)

Administrativní členění:

Zakarpatská oblast je jednou z 24 provincií (oblastí) Ukrajiny a sama se dělí na 13 rajónů.

Podnebí:

Mírné a kontinentnální.

Reliéf:

Na rozdíl od drtivé většiny území Ukrajiny je Zakarpatská oblast hornatá, protože je z 80 % tvořena pohořím Karpaty. Hory i nízké kopce jsou pokryté lesy, s výjimkou nejvyšších partií nad cca 1 500 metrů, kde najdeme travnaté hřebeny bez lesů (tzv. poloniny). Původní bukové lesy rozkládající se na Zakarpatí i na Slovensku byly v roce 2007 zapsány na seznam UNESCO.

Nejvyšší hora:

Hoverla (2 061 m, je součástí Černohorského masivu)

Nejnižší bod:

Ruski Hejevci (101 m, vesnice v užhorodském rajónu)

Největší řeky:

Hlavní řekou je Tisa, která pramení na východě oblasti nedaleko Rachova a která částečně tvoří jižní ukrajinskou hranici s Rumunskem a pokračuje do Maďarska, kde se vlévá do Dunaje. Všechny další významné řeky jsou jejími přítoky, zejména řeka Už (na níž leží Užhorod), Latorica (na níž leží Mukačevo), Boržava, Rika, Terebla a Teresva.

Jezera:

Největší jezero ukrajinských Karpat je přehradní jezero Siněvir s rozlohou až 7 hektarů. Leží v nadmořské výšce 989 metrů. Turisticky zajímavá jsou člověkem vytvořená solná jezera na místě bývalých solných dolů, např. nedaleko města Solotvina. Koncentrace soli v nich je podobná jako v Mrtvém moři.

Obyvatelstvo:

1,25 milionu obyvatel. Na rozdíl od celé Ukrajiny netrpí Zakarpatská oblast poklesem populace a udržuje si velmi mírný růst.

Etnické složení:

80,5 % populace tvoří Ukrajinci. Významnou menšinou jsou Maďaři (12,1 %), dále jsou zde zastoupeni Rumuni (2,6 %), Rusové (2,5 %), Romové (1,1 %) a Slováci (0,5 %). Ukrajina při posledním sčítání lidu neuznávala Rusíny jako etnickou menšinu a považovala je za Ukrajince. Teprve v roce 2007 uznala Zakarpatská oblastní rada v Užhorodě rusínskou národnost, k níž se zde hlásí asi 10 tisíc lidí (cca 0,8 % obyvatel). Rusíni žijí v několika zemích (v Zakarpatí hlavně v Užhorodu a Mukačevě, na Slovensku v Prešově, v Polsku v Legnici a Krynici, v Maďarsku v Budapešti, v Srbsku ve Vojvodině). Další, často politicky aktivní, Rusíni žijí v Kanadě, USA a Jižní Americe. Rusínského původu je celosvětově odhadem asi 1,2 milionu lidí, ale jen 55 tisíc se jich k této národnosti hlásí. Všichni mají svůj původ v regionu východních Karpat.

Náboženství:

40 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému náboženství, 25 % k řeckokatolickému a cca 20 % ke katolickému či evangelickému vyznání. Podíl jiných náboženství než pravoslaví je tu tedy citelně vyšší než v jiných oblastech Ukrajiny, v čemž hraje roli geografická blízkost střední Evropě a etnické složení. Zakarpatí bylo historicky vždy rozhraním mezi pravoslavnou a katolickou církví.

Jazyk:

Oficiálním jazykem je ukrajinština, východoslovanský jazyk, který označuje za svou mateřštinu 81 % obyvatel Zakarpatí. 12,7 % populace mluví maďarsky, 2,9 % rusky, 2,6 % rumunsky a 0,5 % rusínsky. Jazykové složení tedy téměř odpovídá etnickému s drobnými odchylkami, kdy malá část Ukrajinců označuje za rodný jazyk ruštinu, někteří Maďaři zase ukrajinštinu apod. Rusíni hovoří rusínštinou, kterou někteří ligvisté (ale i někteří Rusíni) považují za dialekt ukrajinštiny, jiní za samostatný jazyk. Je paradoxní, že jediným regionem, v němž je rusínština uznána za oficiální jazyk, je srbská autonomní oblast Vojvodina. V Zakarpatské oblasti tomu tak není. Rusínština má některé společné prvky s ukrajinštinou, částečně také s ruštinou a dokonce i s češtinou.

Města:

Užhorod (116 tisíc), Mukačevo (83 tisíc), Chust (28 tisíc), Berehove (25 tisíc), Vinohradiv (24 tisíc), Svaljava (16 tisíc), Rachiv (14 tisíc).

Vlajka:

Je podobně jako vlajka celé Ukrajiny tvořena dvěma vodorovnými pruhy, horní je modrý a dolní je žlutý. Oproti celostátní vlajce je však navíc v levém horním rohu tradiční znak Rusínů, Podkarpatské Rusi i Zakarpatské oblasti, který existuje už od roku 1920. Za první republiky byl tento znak dokonce součástí státního znaku Československa. Znak je tvořen v levé části modrožlutými pruhy, v pravé části je stojící červenohnědý medvěd.