Nejznámější megalitická památka na světě leží cca 13 km na sever od Salisbury v anglickém hrabství Wiltshire. V roce 1986 byla společně s nedalekým Avebury zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Nachází se v centru rozsáhlého komplexu stavebních památek z neolitu i doby bronzové, který zahrnuje stovky pohřebních mohyl.
Stonehenge se skládá z kruhového valu s příkopem postaveného kolem roku 3 100 př. Kr. a kruhu obrovských stojících kamenů, který byl postaven v jeho nitru podle odhadů kolem roku 2 500 př. Kr. (nebo možná o něco později). Také těla nalezená v hrobech pochází přibližně z let 3 000 až 2 500 př. Kr., takže se zde pohřbívalo zhruba po dobu 500 let, stavební úpravy tu probíhaly ale ještě v dalších staletích.
Jak se Stonehenge stavělo?
V první fázi (cca 3 100 př. Kr.) byl vyhlouben příkop a z vykopané zeminy byl navršen vnější val ve tvaru kruhu o průměru 116 metrů a vnitřní val o průměru 100 metrů. Vnější val byl vysoký jenom o něco více než půl metru, vnitřní byl vysoký asi dva metry. U megalitických památek je přitom velmi neobvyklé, když je vnější val nižší než vnitřní. Příkop byl hluboký přibližně dva metry a na jeho dno dávali lidé kosti vysoké zvěře a skotu a pazourkové nástroje. Na jednom místě byl kruh přerušen, aby se do něj dalo vstoupit. Z vnitřní strany valu bylo vykopáno ještě 56 jam, které mohly podle některých výkladů nést dřevěné trámy, podle jiných sloužily jako pohřebiště.
Druhá fáze proběhla asi o sto let později, lidé tehdy přistavěli dřevěné struktury, z nichž ale dnes už nic nezůstalo. Ve třetí fázi, která mohla začít zhruba kolem roku 2 600 př. Kr., zaměnili pravěcí lidé dřevo za kámen. Uprostřed valu byly vytvořeny dva kamenné kruhy. Vnější byl tvořen třiceti obřími svislými pět metrů vysokými a téměř dva metry tlustými kameny, na nichž byla položena souvislá řada vodorovných kamenů.
Obrovské pískovcové bloky sem byly dopraveny pravděpodobně ze 40 km vzdáleného lomu Marlborough Downs. Vnitřní kruh tvořily menší kameny (asi dva metry vysoké). Všechny kameny byly pečlivě opracovány, hladší jsou z vnitřní strany kruhu než z vnější. Poté byly uvnitř přistavěny ještě tzv. trilitony (skupina tří kamenů, z nichž dva jsou svislé a jeden vodorovný položený přes ně) rozmístěné do tvaru podkovy.
Proč bylo Stonehenge postaveno?
Megalitické památky postavili lidé, kteří po sobě nezanechali žádné písemné památky. Proto se o účelu této na svou dobu gigantické stavby můžeme jen dohadovat. Vznikly už desítky a stovky teorií, z nichž některé počítaly i s nadpřirozenými silami, protože přemisťovat 50tunové balvany na vzdálenost desítek nebo i stovek kilometrů v podmínkách doby kamenné a bronzové se skutečně zdá téměř nemožné. Rozhodně to byl úctyhodný výkon. Dlouho zakořeněná teorie, že Stonehenge postavili keltští kněží, druidové, je dnes již dávno vyvrácená. K nejuznávanějším názorům patří, že stavba sloužila pro:
astronomické účely
Je skutečností, že kameny jsou rozmístěny velmi promyšleně a dá se s jejich pomocí pozorovat několik kalendářních jevů. Vně kruhu u severovýchodního vchodu do něj stojí tzv. Heel Stone, osamocený asi 5 metrů vysoký kámen. Když stojí člověk uvnitř kruhu otočený směrem na severovýchod ke kameni Heel Stone, vidí vycházet slunce nad kamenem přesně v den letního slunovratu. Vynaložit takové úsilí na stavbu, která by sloužila jen jako gigantický kalendář, se zdá zvláštní, ale lidé v té době nedokázali určit žádné datum, přitom pro zemědělství, náboženství nebo společnost to mohlo být velmi důležité.
náboženské účely
Další možností je, že se na místě Stonehenge konaly náboženské rituály a/nebo že mohlo sloužit k uctívání předků. Není vyloučeno, že zde, na místě určeném mrtvým, končilo pohřební procesí, které začínalo v místě jiných, dnes už nezachovaných, dřevěných staveb (místo určené živým). Koneckonců i zmíněné spojitosti stavby s kalendářem mohly mít rituální význam.
léčení
Podle jiné teorie hledali pravěcí lidé v kamenech magické léčivé vlastnosti, takže bylo Stonehenge poutním místem, kam putovali nemocní. Tuto domněnku podporuje množství kosterních pozůstatků s tělesnými vadami, které byly na místě nalezeny.
Kdo postavil Stonehenge?
S pomocí radiokarbonové metody bylo určeno přibližné stáří monumentu, díky němuž se zjistilo, že ho postavili lidé, o nichž téměř nic nevíme… Než se tak stalo, existoval bezpočet názorů na to, kdo byli stavitelé Stonehenge. Autorství bylo připisováno dánským Vikingům, Sasům, Římanům, Keltům, lidem z vyspělé civilizace zaniklé Atlantidy, v rámci artušovské legendy dokonce čaroději Merlinovi a podle knih Ericha von Dänikena také mimozemšťanům.
Nejvíce se uchytila teorie, že šlo o keltský rituální objekt využívaný druidy, Keltové však přišli do Anglie o více než 1 000 let později, než stavba vznikla. Keltové ale každopádně toto místo pro své rituály využívali a činí tak už od roku 1905 i dnešní neopohanská a druidská hnutí.
Současnost
Po otevření Stonehenge pro návštěvníky bylo možné mezi kameny volně chodit a dokonce se jich dotýkat. Dnes už je dotýkání zakázáno a kameny jsou od lidí odděleny provazy. Ohrožení ale představuje silnice, která vede velmi blízko památky. Opakované plány na přesunutí silnice nebo vybudování tunelu dosud vždy ztroskotaly na přílišné nákladnosti, a tak masivní provoz stavbě rozhodně neprospívá.