Jak vybrat stan

Před výběrem stanu si nejprve musíme pořádně rozmyslet kam a za jakých podmínek s ním budeme vyrážet. Kdo jezdí pod stan do kempu, bude potřebovat stan zcela jiný, než ten, kdo se s ním chystá na přechod zimních hor. Proto neplatí, že ten nejdražší stan bude vždy ten nej a naopak. Popsat veškeré typy a velikosti stanů by vydalo na obsáhlou knihu proto se zaměříme na stany malé pro 2 až 3 osoby.

Ideální „outdoorový“ stan by měl být co nejvíc nepromokavý, měl by jít postavit/sbalit během několika málo minut a to i v jedné osobě, měl by dokonale odolávat poryvům větru a při tom všem by jeho hmotnost měla být co nejmenší. Výrobci většinou vyrábí stejný typ stanu v několika materiálových variantách podle toho v jak náročných podmínkách bude stan používán. Je proto zbytečné kupovat stan z nejvyšší řady v případě kdy budu párkrát do roka spát někde v kempu nebo naopak kupovat stan tvarem sice propracovaný, ale ze zcela nevhodných materiálů na přechody hor.

I v těch nejméně náročných podmínkách by se nepromokavost tropika měla pohybovat od 2 000 mm vodního sloupce výše. Je sice pravda, že při typické bouřce (v našich klimatických podmínkách) postačí vodní sloupec 1 500 mm. Na druhou stranu každý materiál stárne a tak se nějaký ten 1 000 navíc hodí. U podlážky je potřeba hodnota minimálně 5 000 mm, protože ta je vystavena vysokému tlaku třeba tehdy když na ni klečíme. Většina výrobců tyto limity splňuje již v základních řadách. Pro běžné kempování a klasickou turistiku proto postačí stany již z těchto nejnižších řad. Slabinou těchto stanů bývá jejich hmotnost. Takže pokud budete nosit stan na zádech sáhněte raději po vyšším modelu s nižší hmotností.

Hledáte-li ovšem stan na přespávání na otevřených pláních a hřebenech hor můžete na stany z nejnižších tříd rovnou zapomenout. Jednak jsou zbytečně těžké a i jejich nepromokavost není dostatečná. Takový stan by měl mít nepromokavost tropika 5 000 mm (nebo kombinaci lehčího zátěru a silikonizace) a určitě duralové nosné pruty, které jsou dostatečně odolné a přitom poměrně lehké. Budete proto muset sáhnout pro variantu stanu ve střední nebo vyšší třídy.

Pojďme se tedy podívat na některé typy takovýchto stanů. Podle tvaru je můžeme rozdělit do třech skupin – tunely, klasické kopule a více pruté asymetrické kopule (geodetické). Každá varianta má své výhody a nevýhody.

Tunelová konstrukce

stanu umožňuje nejlépe využit jeho vnitřní prostor. Při stavbě stanu vystačíme s dvěma krátkými (v porovnání s kopulemi) pruty. Díky tomu patří tunelové stany k těm nejlehčím. Daní za tento luxus je nesamonosná konstrukce stanu (vždy jej musíme dokonale přikolíkovat) a velká náchylnost na boční vítr. Proto je nezbytné před každým stavením stanu zvážit z jaké strany na nás bude nejvíc foukat případně se pustit do stavby nějaké větrné bariery...

Téměř nepoužitelný je pak tento typ stanu při zimním táboření. Ve sněhu klasické kolíky nedrží a kdo by se tahal s tolika sněžnými. Naopak zajímavý bude pro kólisty (díky nízké hmotnosti) a ty co táboří častěji v lese než na otevřených pláních nebo hřebenech hor.

Klasické kopule

jsou nejrozšířenějším typem turistického stanu. Výhody kopule jsou v rychlé a nenáročné stavě, dobré stabilitě, samonosnosti konstrukce a rozumné váze stanu. Největší rozdíly jsou pak v provedení „předsíní“ a jejich počtu (ten odpovídá vždy počtu vchodů). U klasické kopule (jen ze dvou prutů) tvoří předsíňku malá apsida tak akorát na boty a nic víc. Některé kopule mají předsíň zvětšenou pomocí dodatečné krátké tyče nebo půl prutu. Diky tomu se z apsidy již stává plnohodnotná předsíň, do které se kromě bot vejde i prázdný batoh, mokré oblečení a za nepříznivého počasí se zde dá i uvařit.

Díky široké nabídce stanů jsou kopulové stany nejrozšířenější. Hodí se jak na klasické kempování tak na přechody hor v létě i v zimě. Velmi lehké modely nabízí např. Český Hannah.

Asymetrické (geodetické) kopule

jsou určeny pro nejnáročnější uživatele, kteří vyrážejí tam kde hrozí extrémní vítr, nebo tam kde se stan nedá dobře ukotvit. Kopule je tvořena převážně ze 3 prutů které se nekříží v jednom místě. Díky této konstrukci je stan ve větru stabilnější oproti klasické kopuli. I jeho vnitřní prostor se díky dodatečnému prutu zvětší. Daní za tuto vynikající stabilitu a zvětšený vnitřní prostor je mnohem vyšší hmotnost, delší čas potřebný na stavbu stanu a v neposlední řadě i vyšší cena (která souvisí i s tím, že tyto stany jsou jakési vlajkové lodě výrobců a jsou vyráběny jen z těch nejodolnějších a nejodlehčenějších materiálů).

Co muže rozhodnout při koupi:
  • Některé firmy nabízejí delší záruku než zákonem povinné dva roky. Například Jurek.
  • Zajímejte se zda je možné (případně u koho) servisovat stan po uplynutí záruční doby.
  • Běžné stany stejně tak jako většina věcí vyrobených ze syntetiky je extrémně hořlavá. Některé stany jako např. Coleman mají proto tzv. FireResistence úpravu. Neznamená to že by nešlo stan propálit od otevřeného ohně, ale to že se oheň z postiženého místa dál nešíří. V místě styku stanu s ohněm vznikne „jen“ díra. U stanů bez této úpravy vám pravděpodobně zbydou jen kolíky a ohořelé pruty (samozřejmě jen tehdy nemáte-li plastové ... :-))
  • Nekupujte stan z obyčejných plastových prutů. Dnes je již standardem zpevněný sklolaminát (např. Durawarp). Samozřejmě nejlepší jsou tyčky duralové.
  • Nejdůležitější je vybrat dostatečnou velikost a typ stanu (tunel, kopule, asymetrická kopule). Typ konstrukce jednoduše zvolíme podle toho kde budu stan nejčastěji vyžívat. Velikost (udávají se vždy vnitřní rozměry) pak podle počtu osob (šířka karimatky cca 50 cm), nároku na komfort uvnitř stanu či to zda budu ve stanu vařit nebo ne (apsida/předsíň) atd.
  • Možná se taky budete rozhodovat zda koupit stan pro 3 nebo 2-3. Říkáte si „Jsme dva takže to budou dvě karimatky a dva velký batohy. Tak to raději koupíme ten pro 3. Ať se tam vejdeme.“ Pravděpodobně vám bude stačit ten pro 2-3 nebo dokonce pro 2 se dvěma předsíňkami, protože ono toho z těch velkých batohů moc nezbude až z nich vyndáte stan, karimatky a spacáky ...
  • U některých stanů lze postavit třeba jen tropiko bez vnitřní ložnice. Vyrážíte-li proto občas jen opravdu nalehko můžete výrazně snížit hmotnost a velikost zavazadla tím že necháte ložnici doma.
  • I v tom nejlépe odvětraném stanu se po ránu na vnitřní straně tropika objeví vysrážená voda. Nezapomínejte proto dostatečně vypnout tropiko. Předsíně oproti apsidám umožňují efektivnější odvětrávání stanu a proto vám takový stan rychleji uschne (nebo se dokonce nezapaří vůbec).
  • Někteří výrobci nabízejí došití sněhových límců. Kupujete-li proto stan na zimní akci informujte se předem zda je to možné a kolik to bude stát. Ale pozor! Límce výrazně snižují odvětrávání stanu, takže v jiných částech roku je stan dost nepohodlný. Na druhou stranu v zimě je to k nezaplacení (Jurek, Pinguin).

Užitečné příslušenství

  • Pokud ji výrobce nedodává se stanem, tak si určitě kupte opravnou sadu. I ten nejodolnější stan se může protrhnout a tyčka zlomit.
  • Kupte si jeden nepromokavý obal na tropiko. Až se budete muset balit po dešti ještě s mokrým stanem bude se vám hodit. Pokud totiž tropiko zabalíte spolu s ložnicí do klasického obalu, tak vám od tropika může navlhnout.

Ondřej Vacek, Hanibal Sport