Oficiální název
Tenerife
Hlavní město
Santa Cruz de Tenerife
Rozloha
Největší z osmi hlavních Kanárských ostrovů se rozkládá na ploše 2 034 km², což je rozloha srovnatelná např. s ostrovem Mauricius a o něco menší, než jakou má Lucembursko.
Státní zřízení
Tenerife je v rámci Španělska součástí autonomní oblasti Kanárské ostrovy, která má v rámci Evropské unie zvláštní status.
Administrativní členění
Ostrov se dělí na 31 obcí (municipios).
Podnebí
Tenerife má celkově horké suché klima s malým množstvím srážek, které je výrazně zmírňováno vlivem Atlantského oceánu. Díky mořskému vzduchu se v nižších nadmořských výškách téměř nevyskytují extrémní vedra (teplota je v létě podobná jako např. v Barceloně ležící odtud daleko na sever) a v zimě zase neklesají teploty k bodu mrazu. Právě celoročně příjemné teploty přispěly k tomu, že se Kanárské ostrovy staly oblíbenou turistickou destinací. V rámci ostrova Tenerife však existují podstatné regionální rozdíly.
Pasáty vanoucí ze severu přináší více vlhkosti do severní a severovýchodní části ostrova, kde často vznikají mraky v nadmořské výšce od 600 do 1 800 metrů. Na návětrné severozápadní straně je klima subtropické s mlžnými vavřínovými lesy. Na jihovýchodě, především kolem hlavního města Santa Cruz de Tenerife, je naopak velmi suché, až polopouštní. Teplý jižní vítr sirocco (scirocco, jugo) zde příležitostně způsobuje písečný opar. Ve vyšších nadmořských výškách nad vrstvou mraků jsou mnohem výraznější rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci, v zimě zde klesají teploty pod nulu a padá sníh, který pak při tání tvoří malá jezírka.
Pobřeží Tenerife včetně pláží je ochlazováno studenými mořskými proudy. V zimních měsících se lze setkat s velkými rozdíly – na pobřeží může panovat slunečné teplé počasí a jen o pár desítek kilometrů dál na vrcholu Pico del Teide může být sníh. V centru ostrova se vyskytují lesy tvořené především borovicí kanárskou. Klimatická změna má na Kanárské ostrovy neblahý vliv, protože klesající množství srážek a suché větry přinášejí vyšší riziko ničivých požárů.
Reliéf
Kanárské ostrovy vznikly v důsledku sopečné erupce v Atlantském oceánu. Ostrov Tenerife byl postupně formován vulkanickou činností sopky Pico del Teide, která je dnes výraznou dominantou viditelnou z velké části ostrova. Příkré svahy sopky a celkově nerovný terén vedly ke vzniku mnoha různých mikroklimat a druhů krajiny.
Ve středu ostrova se nachází centrální vysočina s třítisícovými vrcholy Pico del Teide a Pico del Viejo a kalderou Las Cañadas. Kaldera je velká prohlubeň ve tvaru kráteru, která vznikla po vyprázdnění magmatického krbu během sopečné erupce. Kráter má dnes přibližně 16 km na délku a 10 km na šířku, jeho boční stěny dosahují výšky až 700 metrů. Na jihu kaldery se tyčí hora Guajara (2 718 m).
V severovýchodní části Tenerife leží horský masiv Anaga, jehož nejvyšší vrchol jen těsně přesahuje 1 000 m n. m., přesto je masiv rozeklaný a zahrnuje i strmé soutěsky. Další masiv Teno se nachází v severozápadní části ostrova a také tady najdeme hluboké soutěsky vytvořené erozí sopečného materiálu. Nejvyšší vrchol Gala zde dosahuje nadmořské výšky 1 342 m. Nejdramatičtější částí masivu Teno jsou Acantilados de los Gigantes („Útesy obrů“) na jižním pobřeží, které vertikálně spadají do moře z výšky až 500 metrů. V jižním cípu ostrova leží třetí masiv Adeje, který je méně dramatický než předchozí dva, jeho nejvyšší vrchol má přes 1 000 m n. m.
Dalším prvkem reliéfu Tenerife jsou údolí, z nichž nejvýznamnější jsou Valle de la Orotava na západním pobřeží a Valle de Güímar na východním pobřeží. Obě údolí vznikla masivním sesuvem půdy do moře a dnes jsou také vinařskými oblastmi. Charakteristickým prvkem krajiny jsou také strže (rokle) vytvořené dlouhodobou erozí, a to působením vody.
Pobřeží ostrova je většinou rozeklané a strmé, zejména na severu. Tenerife však disponuje také 67 kilometry pláží, v tomto ohledu ho z Kanárských ostrovů překonává pouze Fuerteventura. Řada z těchto pláží je tvořena černým sopečným pískem či oblázky. V okolí Tenerife vyčnívá z oceánu cca 200 menších ostrůvků tvořených převážně holou skálou.
Nejvyšší hora
Pico del Teide (3 715 m) – sopka, která je nejvyšší horou nejen Kanárských ostrovů, ale celého Španělska, je zároveň nejvyšším vrcholem na všech ostrovech v Atlantském oceánu. V případě měření výšky ode dna oceánu dosahuje přibližně 7 500 m, což z ní činí třetí nejvyšší sopku světa po havajských Mauna Kea a Mauna Loa.
Nejnižší bod
Atlantský oceán (0 m n. m.).
Největší řeky
Na Tenerife se řeky nevyskytují. Úzké srázné strže (barrancos) však mohou po mohutném dešti zažít poměrně prudký tok vody.
Jezera
Na ostrově větší jezera nenajdeme. V důsledku nepravidelných srážek a geologických podmínek na ostrově tady nebyly postaveny ani velké vodní přehrady, takže 90 % vody na Tenerife je čerpáno ze studní a z vodních štol (vyvrtaných horizontálních tunelů), kterých jsou na ostrově tisíce.
Obyvatelstvo
Na Tenerife žije přibližně 932 tisíc lidí, což je populace srovnatelná např. s počtem obyvatel Kypru. Jedná se o nejlidnatější ostrov souostroví i celého Španělska a také nejlidnatější ostrov Makaronésie (skupiny ostrovů v Atlantiku zahrnující Azorské ostrovy, Madeirské souostroví, Kanárské ostrovy a Kapverdy).
Etnické složení
Přibližně 80 % obyvatel Kanárských ostrovů tvoří Španělé – 72 % lidé narození přímo na Kanárských ostrovech a 8 % lidé narození v jiných regionech Španělska. Zhruba 10 % populace ostrovů jsou lidé pocházející z Latinské Ameriky (nejvíce z Venezuely, následuje Kuba, Kolumbie a Argentina). Z Evropanů žije na Kanárech nejvíc Italů, méně je Němců a Britů. Z Afričanů jsou nejvýznamnější menšinou Maročané. Na ostrovech se dokonce objevují imigranti z Latinské Ameriky, kteří jsou rodinnými příslušníky obyvatel Kanárských ostrovů, kteří v minulosti do Ameriky emigrovali a nyní se vracejí na ostrovy svých předků.
Zmíněná čísla platí pro celé souostroví. Samotný ostrov Tenerife je ze všech Kanárských ostrovů nejvíc multikulturní, z cizinců jsou zde nejpočetnější Italové (cca 27 tisíc osob), Venezuelané (14 tisíc) a Britové (13 tisíc).
Náboženství
Stejně jako ve zbytku Španělska i v Latinské Americe zde výrazně převládá katolické křesťanství. V důsledku imigrace a cestovního ruchu se dnes na Tenerife vyskytují i další náboženství jako islám, hinduismus, buddhismus, protestanská náboženství aj. Několik stovek lidí vyznává novopohanské náboženství po vzoru původních obyvatel Guančů.
Jazyk
Úředním jazykem je španělština (kastilština), konkrétně kanárská španělština – dialekt, který se od jazyka používaného ve Španělsku v některých ohledech liší a má blízko spíše k dialektům používaným ve Střední a Jižní Americe. Navíc zahrnuje v malé míře také slova z jazyka původních obyvatel Kanárských ostrovů Guančů, který jinak po dobytí ostrova rychle vymizel. Jedná se o názvy rostlin a živočichů, slova spojená s chovem dobytka a místní názvy. Protože je zde významným zdrojem obživy cestovní ruch, mnoho lidí hovoří anglicky a poměrně dost také německy.
Města
Santa Cruz de Tenerife (209 tisíc obyvatel), San Cristóbal de la Laguna (158 tisíc), Arona (83 tisíc), Granadilla de Abona (53 tisíc), Adeje (49 tisíc), La Orotava (42 tisíc), Los Realejos (38 tisíc), Puerto de la Cruz (30 tisíc).
Vlajka
Vlajku ostrova Tenerife tvoří bílý svatoondřejský kříž na tmavě modrém podkladě. Bílá a modrá barva se pro Tenerife používá po staletí, oficiálně však byla vlajka přijata až v roce 1989. Modrá se tradičně vykládá jako barva okolního moře a bílá barva symbolizuje sníh na hoře Pico del Teide v zimě. Vlajka je téměř stejná jako vlajka Skotska, rozdíl je pouze v tmavší modré barvě u tenerifské vlajky. Podobnost se skotskou vlajkou vysvětlují některé legendy, žádná však není historicky potvrzená.