Hlavní město Uzbekistánu, bývalá důležitá karavanní zastávka na Hedvábné stezce, dnes významné politické, ekonomické a kulturní centrum země, se nachází v údolí řeky Čirčik, na západ od nedalekého pohoří Ťan Šan. Současný počet obyvatel této kosmopolitní metropole je něco přes 2 miliony. Historie osídlení sahá až do období před naším letopočtem. V 8. století začínají do oblasti pronikat Arabové a s nimi i nové náboženství, islám. V 10. století město dostává svůj současný název - Taškent (taš = kámen, kent = město). Během následujících století se zde vystřídalo mnoho vládců - Sámánovci, Karachánidové, Mongolové, Timurovci a Šajbánovci. Začátkem 19. století město anektoval Kokandský chanát, později oblast začíná ovládat ruská říše, načež město zažívá modernizaci a industrializaci. V roce 1966 postihlo Taškent silné zemětřesení, které poškodilo velkou část města. Po rozpadu Sovětského svazu se město v roce 1991 stává hlavním městem nezávislého Uzbekistánu. Ze starého města, které se rozprostírá kolem obrovského rušného trhu Čorsu, se do současnosti mnoho nedochovalo. Přesto je možno v této čtvrti s úzkými uličkami nalézt ještě několik významných pamětihodností, jako je například jedna z nejzachovalejších tradičních islámských škol v této oblasti pojmenovaná po významném učenci Kukeldašovi, který žil a tvořil v 16. století. Několik set metrů severněji leží duchovní centrum země, kde lze v muzejní knihovně spatřit i jeden z nejstarších Koránů na světě. Vedle knihovny se nachází mešita, islámská tradiční škola, mauzoleum Abu Bakra Kaffal Šošího a centrální uzbecký islámský Institut imáma Ismaila al-Bucharího. V Taškentu je dále několik mauzoleí, z nichž k historicky nejvýznamnější patří hrobka Junus Chána, dědečka slavného Bábura, zakladatele indické říše Mogulů. Za centrum ruského Taškentu je považováno rozlehlé náměstí Nezávislosti s budovou uzbeckého Senátu a několika dalšími budovami, včetně Národního historického muzea, paláce carských Romanovců a budovy Umělecké galerie. Mezi další zajímavé stavby patří i místní metro, televizní věž nebo divadlo Alíšéra Navaího.