Podrobnosti k zájezdu Norsko a Švédsko (severní Skandinávie)

Kdo s vámi pojede

• Tomáš Husek

Ubytování

Většinu noclehů strávíme v dobře vybavených kempech (celkem deset nocí). Sprchy bývají v kempech většinou placené (cca 10 NOK). Jednou budeme spát na placeném tábořišti, dvakrát na tábořišti v horách ve volné přírodě. Na zájezd rozhodně potřebujete dvouplášťový stan v dobrém stavu, karimatku a spacák s limitem teplotního komfortu alespoň -5 °C.

Stravování

Stravování probíhá individuálně, přibalte tedy lehký plynový nebo benzínový vařič. Ceny potravin jsou pro nás v Norsku a Švédsku relativně vysoké. Na nákup základních potravin však budeme zastavovat v supermarketech, kde jsou ceny o něco příznivější. Levně lze koupit např. tuňákové konzervy, marmelády nebo konzervovanou zeleninu. Chléb stojí 5–25 NOK, nejlevnější varianta je tzv. kneipp. Doporučit můžeme např. ochutnávku marmelády nebo jogurtu s příchutí severského ostružiníku moruška (moltebær). Norsko a Švédsko jsou jako země zdatných rybářů známé svými výrobky z ryb a mořských plodů, výborná je např. sušená lofotská treska tørrfisk, nebo gravadlax – švédský nakládaný losos. Oblíbený je také kaviár nebo sýr s mnoha příchutěmi v tubách. Nejznámější norský sýr, který se i hojně vyváží, se jmenuje Jarlsberg. Nejtypičtější však je hnědý karamelizovaný sýr Brunost v mnoha odrůdách. Příliš nepočítejte s nákupem alkoholu v Norsku, jeho prodej je striktně regulován. V některých supermarketech je k dostání pivo, naopak víno a tvrdý alkohol je možné koupit jen ve státních obchodech Vinmonopolet, v obou případech velmi draze.

Pitná voda

Pitné vody je všude dostatek a nebývají s ní problémy. Ve skandinávské přírodě je možné pít prakticky z každého pramene, potoku nebo horské řeky. Neplatí to jen o zemědělsky využívaných oblastech v nižších polohách na jihu, kde se do  velkých potoků mohou dostat chemikálie z okolních polí a pastvin. Možné je rovněž natočit si vodu v kempech.

Měna

Norsko už dvakrát odmítlo v referendu vstup do Evropské unie, tudíž se ani nemohlo připojit k zavádění eura. Stále tu platí norské koruny (NOK). Jednotná evropská měna neplatí ani ve Švédsku, i když to členem EU je. Švédské koruny (SEK) budete potřebovat na jednodenní pobyt ve Stockholmu (vstupy do památek, něco k jídlu...) a případnou drobnou útratu během tranzitu a pobytu v NP Abisko. Norské i švédské koruny jsou k dostání v České republice, v bankách i směnárnách, občas pouze na objednávku. Rozhodně doporučujeme nákup valut předem, možnosti výměny během zájezdu, obzvláště v jeho první části, jsou minimální. České koruny ve skandinávských směnárnách zřejmě nesměníte. Drobná eura se mohou hodit během zastávek ve Finsku a na zpáteční cestě přes Německo. Možnost platit platební nebo kreditní kartou je ve Skandinávii rozšířená všude, bankomaty bývají pouze ve městech.

Aktuální kurz ČNB:

• norské koruny (NOK), švédské koruny (SEK)

Počasí a vybavení

Klima severní Skandinávie je poměrně příjemné a mírné vlivem Golfského proudu i stovky kilometrů za polárním kruhem, kde se budeme převážně pohybovat. Běžné teploty můžeme očekávat v rozmezí 10–20 °C, v horských oblastech však může i mrznout, sněžit a vzácné nebývají ani silné poryvy větru. Srážky se mohou vyskytovat častěji spíše v západní části trasy zájezdu, obzvláště na Lofotech. Výrazný bude arktický fenomén půlnočního slunce, obzvláště vysoko nad polárním kruhem, jižněji se pouze sešeří. S možností deště, mrazu a silného větru je potřeba počítat a vybavení tomu musí odpovídat.

Je potřeba mít s sebou větrovku, odolnou pláštěnku, teplé oblečení (spíše více tenčích vrstev), čepici a rukavice. Pro teplé a slunečné dny jsou třeba sluneční brýle, opalovací krém s vysokým UV faktorem, plavky. Vzhledem k výraznému podílu horské turistiky na programu zájezdu je nezbytné mít pevné a pohodlné turistické boty – pohorky (včetně impregnace). Doporučujeme také návleky, které pomáhají zachovat si sucho v botech. Kolenům mohou výrazně ulehčit teleskopické hole, které se rovněž velmi hodí během brodění. Pro tento případ je dobré mít s sebou i sandály, které je možné namočit. Na vícedenní treky je potřeba velký batoh (kletr) na nesení stanu, spacáku, karimatky, náhradního oblečení a jídla. Vzhledem k častému výskytu většího množství komárů v Laponsku doporučujeme vzít kvalitní repelent, nebo případně poté koupit místní.

Elektřina

Napětí 220 V, elektrické zásuvky jsou kompatibilní s našimi (kulaté se dvěma kolíky). Pokud budeme nocovat v kempu, s nabíjením nebývá problém.

Náročnost

Treky a túry tohoto zájezdu jsou většinou středně náročné a vyžadují střední fyzickou zdatnost. Převýšení zpravidla nebývá velké, náročnější je spíše terén, který je všeobecně hůře prostupný kvůli malé návštěvnosti a velké členitosti krajiny. Místy se může vyskytnout obtížnější skalnatý terén, suťová pole, sníh, bažinatý povrch, případně potřeba přebrodit vodu. Délka celodenní etapy se pohybuje v rozmezí 15–20 km. Turistika je v programu většinou proložena volnějšími dny, alternativy k túrám však zpravidla neexistují z důvodů odlehlosti navštívených oblastí a velmi omezenému množství turistických stezek. Nejlépe zjistíte konkrétní náročnost túr a treků podle následujícího výčtu:

Stabbursdalen

První část dvoudenního treku vede zpočátku severskou tajgou, borovicovými pralesy kolem meandrující řeky Stabburselva v mokřadní oblasti Lompolas (60 m). Kolem jezera Bátnálasjávri stoupáme do pásma tajgy a kamenitou tundrou přes náhorní plošinu Bátnálas (370 m) s menšími jezírky se dostáváme nad mohutný ledovcový kaňon Rávttošávži. Převýšení 400 m, celkem 7 h.

Druhý den mírně stoupáme do sedla pod horou Stuorra Ordaoaivi (484 m) a odtud pokračujeme střídavě tundrou a lesotundrou nad údolím řeky Stabburselva. Přes vrchol Linnjavárri (387 m) se dostáváme k jezeru Linnjajávri a dále arktickou pahorkatinou vrcholů Oivoščopma (374 m) a Vuovdečohkka (336 m) do mokřadní oblasti kolem rozvětvené řeky Jovnnajohka. Celkové převýšení 250 m, délka chůze 8 h.

Knivskjelodden

Půldenní túra vedoucí z náhorní plošiny Nordhapphalvøya k nejsevernějšímu bodu evropské pevniny Knivskjelodden. Začátek trasy túry u zvýšeniny Jalgavárri v nadmořské výšce 300 m vede zpočátku po rovině arktickou kamenitou tundrou, poté pozvolně klesá kolem jezírek Knivskjelvatna k zálivu Knivskjelvika a poté dále podél mořského pobřeží na skalnatý mys Knivskjelodden (71° 11’) s výhledy na impozantní Nordkapp a Severní ledový oceán. Návrat stejnou cestou, převýšení 350 m, cesta tam i zpět dohromady 6,5 h.

Ånderdalen

První část dvoudenního treku vede od jezera Bumannsvatnet (356 m) na horu Istind (851 m) skýtající úžasné výhledy na NP Ånderdalen, ostrov Senja a západní fjordy. Odtud pozvolna klesáme nad ledovcovým karem jezera Rundvatnet do karu pod horou Tverfjellet a dále nad údolím Tverrdalen míříme k jezeru Kapervatnet (214 m), po jehož břehu pokrytém lesotundrou pokračujeme k jeho výtoku – řece Kaperelva a podél jejích peřejí a vodopádů sestupujeme k jezeru Åndervatnet (105 m). Převýšení 600 m, celkem 10,5 h.

Druhý den jdeme od jezera Åndervatnet (105 m) mokřady a nádhernými severskými pralesy; sestupujeme podél peřejnaté řeky Ånderelva širokým údolím Ånderdalen k mořskému pobřeží, celkem 3 h.

Abisko

Celodenní turistika v NP Abisko s možnostmi alternativ. Túra k horskému jezeru Abiskojaure v srdci národního parku vede ledovcovým údolím Abisko obklopeným horskými štíty. Podél řeky Abiskojåkka, typické svým skalním kaňonem, se během cesty střídá severská tajga, mokřady a alpínské louky. Převýšení 150 m, tam i zpět 6 h.

Alternativně je možné vystoupit na horu Njullá (1 164 m) poskytující úžasné výhledy na obrovské ledovcové jezero Torneträsk (341 m), centrální údolí NP Abisko nebo majestátní Laponskou bránu (Lapporten). Výstup začíná u jezera Torneträsk v pásmu tajgy a postupně přes lesotundru a tundru se dostává až do pásma kamenitých mrazových pouští. Spodní část cesty je možné absolvovat i lanovkou. Převýšení 800 m, celkem 4,5 h.

Lofoty

Půldenní horská túra na nejjižnějším ostrově Lofot Moskenesøya vede od mořské hladiny k jezeru Stuvdalsvatnet a dále skalnatým terénem stoupá nad ledovcovými jezery mezi rozeklanými horskými štíty na vrchol Djupfjordheia (510 m). Odtud mírně klesá k chatě Munkebu pod horou Munken (797 m). Naskýtají se panoramatické výhledy na nejvyšší partie ostrova Moskenesøya s vrcholem Hermannsdalstinden (1 029 m), karová jezera, fjordy a přilehlé moře. Převýšení 500 m, tam i zpět 5,5 h.

Rago

Celodenní okružní túra vede nejkrásnějšími částmi NP Rago, avšak skrze relativně hůře prostupný skalnatý terén. Cesta z osady Lakshola (20 m) zpočátku vede hustou tajgou podél řeky Nordfjordelva, odkud stoupá do skalní rokle Nordskaret a dále k jezeru Storskogvatnet (193 m). Zde se trasa pozvolna stáčí zpět, z pásma tajgy a lesotundry vystupujeme na obnažené žulové plotny. Od soustavy jezer Sølvskardvatnan (396 m) pokračuje po hřebeni nad údolím Storskogdalen s meandry řeky Nordfjordelva k jezeru Litlverivatnet (311 m) s mohutným vodopádem Litlverivassforsen spadajícím hluboko do údolí. Poté sestupujeme do tajgy a vracíme se zpět do osady Lakshola. Převýšení 600 m, celkem cca 10 h.

---

Zastupitelské úřady ČR

Velvyslanectví ČR v Norsku

Embassy of the Czech Republic
Fritzners gate 14, 0244 Oslo

Telefon +47 22121031
E-mail: oslo@embassy.mzv.cz

Velvyslanectví ČR ve Švédsku

Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm

Telefon +468 4404210, +468 4404219 (konzul)
E-mail: stockholm@embassy.mzv.cz

---

Aktuální počasí v oblasti

---

---