Podrobnosti k zájezdu Východní Turecko

Kdo s vámi pojede

• Tomáš Vaníček
• Petr Želiezko

Ubytování

Klasické kempy v evropském smyslu slova využijeme v Bulharsku a v Kappadokii, ale na východě Turecka je turistická infrastruktura v  plenkách a klasické kempy tu téměř nejsou. V Diyarbakiru přespíme v hostelu, nejčastěji však budeme noclehy řešit stanováním na pozemku nějaké hospody. Obvyklé je, že v hospodě budeme mít k dispozici WC (většinou „turecké“), pitnou vodu, nějakou tu elektrickou zásuvku a samozřejmě možnost zajít si na jídlo a pití. V některých zařízeních jsou na takovéto přespávání turistů zvyklí a také slušně zařízení, takže občas potkáme i sprchu, většinou ale jen jednu a studenou. Tam, kde sprcha nebude, bude téměř vždy možnost spáchat hygienu v přírodě: v jezeře, potoce nebo řece. Celkem 4x (2x na Kačkaru, 1x na sopce Nemrut a 1x u pyramidy Nemrut) budeme nocovat mimo dosah autobusu ve volné přírodě. Na Kačkaru i v kráteru Nemrutu přitom bude k dispozici pitná voda i voda na umytí (potok, jezero), u pyramidy Nemrut bude celou noc otevřená hospoda.

Stravování

Je vaší individuální záležitostí, můžete si tedy s sebou vzít lehký vařič. Se zásobami potravin to ale vůbec nepřehánějte, v Turecku nejsou o mnoho dražší než u nás. Možnosti nákupu budou vcelku často, buď se zastavíme u supermarketu, nebo bude možné dokoupit zásoby v centru města. Stejně tak bude často možné zajít do hospody na dobré jídlo, častokrát budeme u hospody nebo i přímo v hospodě nocovat. Ve většině oblastí, které navštívíme, je obtížné sehnat alkohol včetně piva. Tureckým národním nápojem je čaj, černý, velmi silný a velmi sladký. Pije se z typických 1dcl skleniček doslova na každém rohu. Tureckou kávu (v našem smyslu tohoto slova) v Turecku neuvidíte, ale pravá turecká káva vařená v džezvě je velmi dobrá.

Pitná voda

Na místech noclehů bude většinou k dispozici pitná voda. Pitnou vodu si též můžete zdarma natočit u každé mešity a mešity jsou v Turecku všude. Tam, kde je zavedený vodovod (ve městech), lze bez obav pít vodu z kohoutku. Na vesnicích bývá voda většinou k dispozici ve jen vesnických pramenech, které se používají i k napájení domácích zvířat a její kvalita může být různá. Balená voda je ale všude bez problémů k sehnání.

Čas

V celém Turecku platí východoevropský čas, je zde tedy o jednu hodinu více než v ČR. Hodinky si přeřídíme při překročení srbsko-bulharských hranic. Z hlediska východu a západu slunce tento čas odpovídá 30. poledníku, který prochází nedaleko od Istanbulu. Východ Turecka je z hlediska slunečního času minimálně o další hodinu posunutý. Svítá tu tedy velmi brzo a brzo se také stmívá. I my proto přizpůsobíme denní režim slunečního času a budeme vyrážet i přijíždět dříve, než bývá zvykem na jiných zájezdech.

Měna

Oficiální měnou je nová turecká lira (TRY). Turecké liry většinou nelze v  České republice koupit. Na mnoha místech v Turecku můžete ale bez problémů směnit každou volně směnitelnou měnu. Nejlepší pro tento účel jsou eura. První směnu bude možné provést v Istanbulu, kde je směnáren velké množství. V některých směnárnách v Istanbulu je možné směnit i české koruny, nespoléhejte však na to. Bez problémů fungují platební karty a bankomaty a to i na východě země.

Aktuální kurzy ČNB:

• Euro: 1 EUR = 25.3791 CZK
• Turecká lira: 1 TRY= 10.9404 CZK

Počasí a vybavení

První polovinu zájezdu budeme trávit v poměrně velké nadmořské výšce. Například i hladina jezera Van leží ve výšce 1 700 metrů nad mořem, tedy i „dole“ budeme výš než na Sněžce. Přes den přesto může být vedro (kolem 30 stupňů) a prašno. Noční teploty však v této oblasti běžně klesají k 5 stupňům a může nás potkat i ranní mrazík. Ve druhé polovině zájezdu v oblasti měst Diyarbakir a Urfa teploty v létě běžně atakují čtyřicítku, ale v druhé polovině září, kdy zde budeme my, už budou příjemnější.

Na horské túry budete potřebovat dobré pohorky a vzhledem ke kamenitému terénu na Kačkaru a na Nemrutu se mohou hodit i teleskopické hůlky. Na Kačkaru může být také vlhko, mlha a déšť, takže teplé a nepromokavé oblečení do hor určitě oceníte. Nezapomeňte na dobrý opalovací krém a sluneční brýle. Nejen pro noční výstup na Nemrut si nezapomeňte čelovku. Do mešit a posvátných míst je vhodné chodit v dlouhých kalhotách (ženy v dlouhé sukni) a v tričku, které zakrývá ramena. U žen se při návštěvě mešity předpokládá šátek na hlavu zakrývající všechny vlasy.

Elektřina

Napětí 220 V, elektrické zásuvky většinou stejné jako u nás (kulaté, se dvěma kolíky), obvykle není nutné použít redukci (až na nečetné výjimky). Na místech noclehů se ke zdrojům elektrického proudu většinou dostanete, nemusí to však být pravidlo každý den.

Náročnost

Na zájezdu se střídá poznávací program s horskými túrami. Nejnáročnější je třídenní túra v pohoří Kačkar vzhledem ke kamenitému terénu a neexistenci turistických cest. U ostatních túr nás nečeká velké převýšení ani dlouhý pochod. Nepříjemné ale může být občas vedro či prach. Zde nabízíme konkrétní informace k turistice:

Chattušaš

• převýšení 250 metrů, 2-3 hodiny

Nenáročná procházka kolem ruin hlavního města chetitské říše Chattušaše. Celé historické město bylo obklopeno 6 km dlouhými hradbami, po jejich obvodu vede dnes vyhlídková silnička, kterou obejdeme. Místy lze zákruty silnice zkracovat po vyšlapaných kozích stezkách. Na západní straně areálu půjdeme cestou do kopce kolem nejznámější památky, Lví brány. Na samotném vrcholu města pak uvidíme Zemní bránu se 60 m dlouhým podzemním tunelem.

Cestou zpátky z kopce po východní straně města obejdeme zbytky několika pevností, především opevněnou věž Büyük Kale na skalním ostrohu nad roklí potoka. A sejdeme zpátky ke vchodu do areálu a k největšímu a hlavnímu chetitskému chrámu Mabet.

Kačkar

Nejnáročnější túra zájezdu je rozdělena na tři dny:

• 1. den převýšení 600 m, 3-4 h
• 2. den túra nalehko: varianta k jezeru a zpět převýšení 600 m, 4 h, varianta do sedla a zpět převýšení 750 m, 5 h, varianta na vrchol a zpět převýšení 1 300 m, 11 h
• 3. den převýšení 100 m, 4 h

První den dopoledne vyrazíme z města Yusufeli, kde končí autobusem sjízdná silnice, do hor najatou tureckou dopravou. Budou-li „silnice“ v dobrém stavu, lze dojet přes několik horských vesnic až do pastevecké osady Olgunar v údolí potoka Büyük Çay v nadmořské výšce přes 2 000 metrů. Odtud budeme dál stoupat údolím potoka asi 3-4 hodiny, místy po pasteveckých stezkách, místy po loukách až na jeho konec. Zde ve výšce kolem 2 600 metrů je sezónní pastevecké tábořiště Dülber Düzü, kde strávíme další dvě noci.

Druhý den podnikneme podle nálady, sil a počasí jednodenní výlet nalehko s návratem na stejné tábořiště. Můžeme vystoupat prudkým, ale schůdným svahem do jižní větve údolí, kde se ve výšce 3 200 m nachází další jezero Deniz gölü. Od jezera se dá snadno vystoupit do sedla v hlavním hřebeni Kačkaru a pokochat se výhledy na severní, přímořskou stranu hor. Zdatní vysokohorští turisté se mohou za dobrého počasí pokusit i o výstup na nejvyšší vrchol pohoří, horu Kačkar (3 932 m). To je však náročná vysokohorská túra skalnatým terénem, kde je pomoc rukou nezbytná.

Třetí den nás pak čeká sestup zpátky údolím stejnou cestou. Protože půjdeme z kopce, můžeme v klidu dojít přes několik pasteveckých vesniček až do vesničky Yaylalar, kde je i několik obchůdků a čajoven. Z tábořiště je to pohodlnou cestou asi 15 kilometrů. Po posilnění v Yaylalaru vyrazíme dolmušem zpátky do civilizace. Cestou se ještě zastavíme v městečku Altinparmak a nalehko vyrazíme asi 2 km (100 výškových metrů) nahoru do svahu objevit opuštěný gruzínský kostel Barhal.

Porta

• převýšení 500 m, 2,5-3 hodiny

Asi 3 km dlouhá vycházka z údolí řeky Berta do svahů pohoří Karçay, jižního předhůří Kavkazu. Po asi hodině cesty a 200 metrech stoupání dojdeme do horské vesničky Porta, nad kterou jsou zříceniny gruzínského kláštera. Návrat je stejnou cestou.

Ďáblův hrad (Şeytan Kalesi)

• převýšení 100 m, 2 hodiny

Ďáblův hrad je romanticky položená zřícenina nejasného původu na skalním ostrohu nad roklí Baz. Z vesnice Yildirimtepe vyrazíme po cestě vedoucí po kraji rokle mírně dolů. Po asi dvou kilometrech dojdeme pod skalní ostroh a prudkým krátkým výstupem se dostaneme ke středověké strážní věži a zbytkům okolních staveb a hlavně k nádherné vyhlídce.

Nemrut Tatvanský

• 1. den varianta bez vrcholu převýšení 400 m, 4 h, varianta s výstupem na vrchol převýšení 800 m, 6 h
• 2. den převýšení 300 m, cca 3,5 h

Vulkán Nemrut dağ, jedna ze dvou známých hor tohoto jména ve východním Turecku, leží poblíž jihozápadního cípu jezera Van. Toto jezero vzniklo přehrazením toku řeky (dnes zvané Bitlis) při jedné z erupcí vulkánu. V kráteru, který má 7 km v průměru, se nachází několik kráterových jezer, na konci léta většina z nich vysychá. Minimálně dvě ale mají vodu po celý rok. Největší Studené jezero má plochu několik čtverečních kilometrů a zabírá celou severní třetinu kráteru. Podstatně menší Teplé jezero má rozlohu jen několik málo hektarů a je napájeno horkými prameny s teplotou přes 60 stupňů celsia.

Do kráteru Nemrutu je možné dojet po prašných cestách. My se sem vydáme pěšky od spodní stanice lanovky (2 250 m) patřící k nově vzniklému lyžařskému středisku. Po prašné cestě nebo po stezkách, které zkracují její serpentiny, se vyšplháme až na hranu kráteru (cca 2 600 m), kde se nám naskytne neopakovatelný pohled na kráterová jezera. Zájemci mohou ještě vyběhnout na nejvyšší vrchol hory, vlastně nejvyšší bod okraje kráteru, ve výšce téměř 3 000 metrů (asi hodina cesty). Pak sestoupíme k hřebínku oddělujícímu uvnitř kráteru teplé jezero od studeného a zde na organizovaném tábořišti přespíme. Zbytek dne můžeme věnovat koupání nebo průzkumu vnitřku kráteru. Druhý den se nejkratší cestou vrátíme od jezer zpátky k autobusu.

Nemrut Adiyamanský

• 1. den převýšení 800 m, 4 h
• 2. den převýšení 100 m, 4 h

Druhá hora se stejným názvem leží několik stovek kilometrů západním směrem nad městem Adiyaman. Jedná se o jihozápadní cíp Arménské vysočiny, který nemá příliš velkou absolutní výšku (2 100 m), ale díky své poloze nad mamutí přehradou na řece Eufrat a syrsko-mezopotamskými pláněmi se jedná o velmi výrazný vrchol. Snad proto si ho vybral Antiochos, král starověké Kommagenské říše, za místo svého posledního odpočinku. Přirozený vrchol hory byl přeměněn do tvaru pyramidy, ve které je údajně Antiochos pohřben. Na svazích pyramidy jsou vybudovány dvě terasy s obřími sochami řeckých bohů, lvů, orlů i samotného Antiocha.

Protože v oblasti Nemrutu panují přes den nesnesitelná vedra, teploty běžně atakují čtyřicítku, podnikneme výstup v noci. Cesta je přehledná a navíc nám bude svítit měsíc, který bude pár dní před úplňkem. Od posledních hotelů na horním konci vesničky Karadut vede na vrchol strmá silnička dlážděná čedičovými kameny. Nad ránem po ní jezdí turecké minibusy, které vozí turisty za východem slunce na vrchol Nemrutu. Cestu dlouhou 12 kilometrů ujdeme asi za 4 hodiny. Kousek pod vrcholem je parkoviště a hospoda s terasou. Krátkou noc můžeme strávit na této terase spánkem nebo ji přečkat v teple hospody.

Před východem slunce dojdeme na východní terasu a budeme sledovat jeden z nejznámějších východů slunce na světě. Pak obejdeme i druhou stranu západní terasy, vyfotíme sochy a než teplota výrazně stoupne, sejdeme zpátky k autobusu. Probdělou noc dospíme při dlouhém přejezdu na západ Turecka.

Údolí Göreme

• převýšení 200 m, včetně prohlídky všech objektů 9 h

Údolí Göreme je neznámější a nejnavštěvovanější ze skalních údolí v centrálním Turecku v oblasti zvané Kappadokie. Během pohodové túry, která nám spolu se závěrečnou prohlídkou skalního města Zelve zabere většinu dne, projdeme nejzajímavější místa této oblasti. Po ránu vyrazíme do muzea pod širým nebem asi 1 km od kempu, ve kterém jsou soustředěny nejkrásnější a nejzachovalejší malované kostelíky v celé oblasti. Po prohlídce muzea vystoupáme na náhorní planinu pod hradem Ortahisar (cca 150 výškových metrů) a sestoupíme na horní konec malebného kaňonu zvaného Růžové údolí (Kizil Vadisi). Údolím budeme sestupovat několik kilometrů kolem políček místních zemědělců. Cestou je několik dalších méně navštěvovaných kostelíků a budeme několikrát procházet skalním tunelem. Růžové údolí nás dovede do vesničky Çavuşin, nad kterou se tyčí nejbizarnější skála celé oblasti zvaná Perníková. Po odpočinku v čajovně pod skálou přejdeme sedýlko na jejím konci a dostaneme se na vrstevnicovou vyhlídkovou pěšinu. Z vrchu uvidíme slavné skalní pokličky Paşabağı (muchomůrky) a dojedeme až ke skalní vesnici Zelve, která byla obývána ještě před 50 lety. Celá túra je v pohodovém duchu, cestou bude mnoho zastávek a možností občerstvení.

---

Zastupitelské úřady ČR

Velvyslanectví ČR v Turecku:

Embassy of the Czech Republic
Kaptanpasa Sokak No. 15, G.O.P., 06700 Ankara

Telefon: +90 312 405613931, +90 312 405696539
E-mail: ankara@embassy.mzv.cz

Generální konzulát Istanbul

Consulat Generale of the Czech Republic
Abdi Ipekci Cad. 71, P.O.Box 35, 34367, Macka - Istanbul

Telefon: +90 2122329046
E-mail: istanbul@embassy.mzv.cz

---

Aktuální počasí v oblasti

---

---