Základní informace o Arménii

Oficiální název

Arménská republika (arménsky Hajastani hanrapetutjun)

Hlavní město

Jerevan

Rozloha

29 743 km2 (zhruba stejnou velikost má např. Belgie či Albánie)

Státní zřízení

prezidentská republika

Administrativní členění

10 provincií (arménsky „marz“) + hlavní město Jerevan, které má zvláštní status

Podnebí

Kontinentální suché klima s horkými léty a studenými zimami. Podnebí se výrazně liší podle nadmořské výšky, takže i přes malou vzdálenost mezi jednotlivými místy může být klima značně rozdílné. Letní vysoké teploty jsou zmírňovány nízkou vlhkostí, z hor vane často příjemný vítr. Nejvíce srážek spadne v dubnu a květnu.

Reliéf

Arménie je vnitrozemský stát, který se nachází v oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem (v tzv. Zakavkazsku). Většina území je hornatá, pouze 10 % rozlohy leží v nižší nadmořské výšce než 1 000 m n. m., průměrná výška činí 1 370 m n. m. Většinu území tvoří náhorní plošina (Arménská vysočina), často s hlubokými údolími a soutěskami, obklopenou na severu a východě pohořím Malý Kavkaz. Na jihu, u hranic s Nachičevanskou autonomní republikou náležející k Ázerbájdžánu, leží horské pásmo Zangezur (cca 2 300 m).

Arménská vysočina i pohoří Malý Kavkaz jsou sopečného původu a v celé oblasti dochází často k zemětřesením. Oba tyto jevy souvisí s faktem, že Arménie leží na místě, kde se stýkají dvě zemské desky (euroasijská a arabská). Vulkanické podloží je zde tvořené mj. výlevnými magmatickými horninami (čedič, andezit) a tufem (hornina vzniklá zpevněním sopečného popela), které se zde všechny používaly či používají jako stavební materiál. V celé Arménii se nachází velmi málo lesů.

Nejvyšší hora

Aragac (4 090 m) – vyhaslá sopka v pohoří Malý Kavkaz. Známější hora Ararat (5 137 m), kterou Arméni považují za „svoji“, leží na území Turecka.

Nejnižší bod

Hladina řeky Debed při hranicích s Gruzií (400 m).

Největší řeky

Většina území Arménie náleží do povodí řeky Araks, která tvoří jižní hranici s Tureckem a Íránem a dále pokračuje do Ázerbájdžánu, kde se vlévá do Kury a pokračuje do Kaspického moře. Řeka Hrazdan vytéká z jezera Sevan a je přítokem Araksu. Nejdelší řekou Arménie je další přítok Araksu, řeka Achurian. V Arménii je ještě řada dalších rychle tekoucích řek, které většinou směřují na východ a na nichž je hodně vodních elektráren.

Jezera

Jednoznačně největší a nejvýznamnější vodní plochou je jezero Sevan, které patří k symbolům Arménie. Jeho rozloha je 940 km2, v minulosti to bylo i 1 416 km2 - jezero se bohužel v důsledku činnosti člověka zmenšuje. Přesto patří k největším jezerům světa ležícím v takto vysoké nadmořské výšce, jeho hladina leží cca 1 900 metrů nad mořem. Společně s jezery Van a Urmia, která jsou dnes už na území Turecka, resp. Íránu, bylo považováno za jedno ze tří velkých jezer historického Arménského království.

Druhým největším jezerem je Arpi, které tvoří hranici s Tureckem a Gruzií.

Obyvatelstvo

3,26 milionů (je to o něco méně než např. populace Litvy či Albánie). Počet obyvatel v zemi od získání nezávislosti na Sovětském svazu výrazně poklesl především v důsledku emigrace. Arménie patří k zemím, z nichž odchází na světě největší procento lidí v poměru k počtu obyvatel. Přesto je stále druhou nejhustěji osídlenou zemí bývalého Sovětského svazu (po Moldavsku). Emigrace má za následek také fakt, že zde žije v průměru jen 0,89 mužů na 1 ženu – podobně jsou na tom jen některé další postsovětské země.

Etnické složení

Arménie je jedinou bývalou republikou SSSR, která si uchovala téměř homogenní národnostní složení. 98 % obyvatel tvoří Arméni, 1,3 % Kurdové (Jezídi), 0,5 % Rusové, 0,1 % Asyřané, 0,1 % Ukrajinci, v malých počtech tu žijí také Řekové, Gruzínci, Bělorusové, Židé, Osetínci a Azerové. V minulosti žili v Arménii ve velkém počtu (cca 300 000) Azerové, stejně jako Arménci v Ázerbájdžánu, ale po válce a vzájemných etnických čistkách v letech 1988–94 proběhla „výměna“ těchto obyvatel.

Po celém světě žije rozsáhlá arménská diaspora, podle odhadů cca 8 milionů lidí, což výrazně přesahuje počet obyvatel v samotné Arménii. Je tomu tak z historických důvodů, především v důsledku genocidy Arménů v letech 1915 až 1923. Velké komunity žijí v USA, Rusku (především v Moskvě), Gruzii, Francii, Íránu, menší také v Sýrii, Libanonu, Izraeli (viz Arménská čtvrť v Jeruzalémě), Kanadě, Austrálii i v Jižní Americe. Překvapivě hodně Arménů stále žije i v „nepřátelském“ Turecku, především v okolí Istanbulu (cca 60 000). Kromě toho tvoří Arméni většinu obyvatel v de facto nezávislém Náhorním Karabachu, který je oficiálně součástí Ázerbájdžánu.

Náboženství

Arménie přijala křesťanství jako první stát na světě už v roce 301 n. l. Dodnes existující nezávislá Arménská apoštolská církev se liší od pravoslavné i katolické víry a řadí se mezi Východní (orientální) pravoslavné církve spolu s církví syrskou, koptskou atd. (proto žijí Arméni také v Sýrii, Egyptě či Etiopii). Hlásí se k ní asi 93 % obyvatel. V zemi žije téměř 5 % katolíků, etnicky se jedná také o Armény. Kurdové vyznávají své vlastní náboženství – jezídismus, který v sobě zahrnuje prvky mnoha jiných náboženství (pohanské tradice, mithraismus, islám, křesťanství, manicheismus, hinduismus…). Menší část Kurdů se hlásí k sunnitskému islámu. Zbytek tvoří další křesťanské církve, báháisté, židé (těch je zde už jen asi 750, většina již odešla do Izraele). Zajímavostí je malá skupina ruských starověrců, kterým se říká molokané.

Jazyk

Oficiálním jazykem v Arménii a také v Náhorním Karabachu je arménština. Je to indoevropský jazyk, který však v rámci indoevropské skupiny tvoří svoji vlastní větev, není tedy příliš podobná žádnému jinému jazyku. Má navíc svoji vlastní a pro běžného cizince nesrozumitelnou abecedu. Ve slovní zásobě arménského jazyka je patrný vliv perštiny, slova si vypůjčila i z ruštiny či francouzštiny. Arménština má dvě podoby – západní, kterou se dříve mluvilo v turecké Anatolii a dnes v diaspoře, a východní, kterou se mluví v Arménii a okolí.

Druhým jazykem v zemi je ruština, kterou umí použít většina obyvatel, zatímco angličtina je rozšířená především mezi mladými lidmi či v turistických oblastech. Kurdové hovoří kurdštinou.

Města

Jerevan (1,12 milionů), Gyumri (146 tisíc), Vanadzor (105 tisíc), Vagharshapat (58 tisíc), Hrazdan (53 tisíc).

Vlajka

Arménskou státní vlajku tvoří tři horizontální pruhy v červené, modré a oranžové barvě (označované také za „barvu meruněk“, které jsou v Arménii hojné). Symbolika barev je vykládána několika různými způsoby. Jelikož v zákoně není přesně specifikován odstín barev, používají se dva na první pohled dost odlišné odstíny – jeden jasnější, druhý matnější. Neobvyklá je proporce vlajky – strany obdélníka mají poměr 2:1.

Vlajka byla přijata v roce 1990 ještě Nejvyšším sovětem arménské republiky. Arménskou vlajkou byla inspirovaná i vlajka Náhorního Karabachu, jehož nezávislost není mezinárodně uznaná a který by si přál sjednocení s „mateřskou Arménií“.

Geografické informace o dalších zemích