Durrës (Drač)
Durrës, jedno z nejstarších evropských měst, založili řečtí osadníci už v 7. století př. n. l. pod názvem Epidamnos. V roce 229 zabrali tento přirozený přístav Římané, přejmenovali ho na Dyrrachium a učinili z něj východisko cesty Via Egnatia, která vedla od Jadranu do Konstantinopole. Blízko se dokonce odehrála bitva mezi římskými vojevůdci Caesarem a Pompeiem. V moderní době byl Durrës mezi lety 1914-1918 hlavním městem nově nezávislé Albánie a dodnes je nejvýznamnějším přístavem v zemi. Takto bohatá historie musela samozřejmě zanechat otisk na tváři města. Nachází se tu vůbec největší římský amfiteátr na Balkáně ze 2. století, který pojal až 15 000 diváků. Jeho součástí je dnes i byzantská kaple s mozaikou. Byzantinci zanechali po sobě také městské hradby, výrazně zpevněné Benátčany, kteří tu panovali v 15. století. Turci zase mešitu Fatih, jejíž jméno pochází od sultána Mehmeda II., který si po dobytí Konstantinopole začal říkat Dobyvatel ("Fatih"). Památkou na krále Zogu je jeho palác. Bohaté nálezy z antických dob jsou uspořádány v teprve nedávno otevřeném Archeologickém muzeu. V blízkosti Durrës jsou ale také oblíbené písečné pláže.