(lat. Tragelaphus angasii, angl. lowland nyala nebo nyala)
Popis
Nyala nížinná patří mezi zástupce čeledi turovití (Bovidae). Obývá lesnaté a křovinaté nížiny jihovýchodní Afriky s dostatkem potravy a přístupem k vodě. Je považována za nejvíce pohlavně dimorfní druh antilopy. Nyaly dorůstají délky těla 135 až 195 cm. Samci jsou vysocí 110 cm a těžcí 98 až 125 kg, samice jsou o něco menší a váží 55 až 68 kg. Typickým znakem tohoto druhu jsou spirálovitě stočené rohy, které mají jen samci a které dosahují délky až 83 cm.
Zbarvení srsti samců je tmavě hnědé až břidlicově šedé s namodralým nádechem. Samice a mláďata jsou rezavě hnědá s charakteristickými bílými pruhy na bocích těla. Mladí samci je mají také, ale jak stárnou, postupně jim vymizí. Výrazným znakem je také bílá skvrna mezi očima, kterou mají obě pohlaví. Dalším rozlišovacím znakem mezi pohlavími je přítomnost pruhu dlouhé srsti, který se táhne od hlavy k ocasu a od krku přes břicho a mají ho pouze samci.
Aktivní jsou nyaly převážně brzy ráno a později odpoledne. Na odpočinek vyhledávají husté křoviny, kde nachází stín, ale také ochranu před predátory. Nejčastěji je tedy můžeme spatřit u napajedel. Hlavními predátory dospělých nyal jsou lvi, levharti, gepardi, hyeny, psi hyenoví a krokodýli. Mláďata jsou ohrožována také paviány a velkými dravými ptáky. Průměrně se nyaly dožívají okolo 19 let.
Stádo
Nyaly žijí v menších stádech od dvou do třiceti zvířat, která se skládají ze samců i samic. Stádo sice obývá svoje teritorium, ale nijak zvlášť ho neobhajuje. Staří samci také někdy žijí samotářsky odděleně od stáda.
Potrava
Nyaly patří mezi býložravce, živí se převážně různými druhy trav, větvičkami, listy, kůrou a ovocem. K životu potřebují pravidelný přísun vody, a tak se zdržují v její blízkosti. Někdy následují tlupy paviánů a živí se listy a ovocem, které jim spadlo ze stromů.
Rozmnožování
Nyaly se mohou rozmnožovat v průběhu celého roku, ale hlavním obdobím je jaro a podzim. Říje samic trvá 19 dní, ale vhodná doba pro zabřeznutí je pouhých 6 hodin. Mezi samci dochází k soubojům o samice, kdy se snaží navzájem se zastrašit svojí velikostí a silou. Napřímí pruh dlouhé srsti na hřbetě a zvednou vysoko hlavu a ocas. Souboje mohou být dost agresivní a končit i smrtí jednoho ze soků.
Březost nyal trvá přibližně sedm měsíců a poté samice rodí jedno mládě, které váží cca 5 kg. Porod probíhá stranou od stáda v bezpečí hustého křoví. Tam mládě zůstává ukryto po dalších 18 dní a matka ho pravidelně chodí krmit. Později se pak společně připojí ke stádu. Mládě zůstává s matkou až do narození jejího dalšího potomka. Samice dospívají ve věku jednoho roku a většinou zůstávají v blízkosti svých matek. Samci dospívají později, ve věku jednoho a půl roku.
Komunikace
Nyaly jsou tichá, ostražitá a opatrná zvířata. K varování před nebezpečím využívají samice hlubokého štěkavého zvuku. Reagují také na varovné signály jiných druhů zvířat, jako jsou impaly, antilopy kudu a paviáni. Mají velmi dobře vyvinutý čich a zrak. Díky velkým očím posazeným na bocích hlavy mají velmi široké zorné pole.
Zajímavosti
Na nohách nyal se nahází pachové žlázy, takže za sebou neustále zanechávají pachové značky.
Jsou považovány za málo dotčený druh, současná populace je odhadována na 36 500 jedinců. Nyaly najdeme v mnoha národních parcích, chráněných územích a na soukromých pozemcích. Největší ohrožení pro ně představuje pytláctví, ztráta přirozeného prostředí a konkurence s pasoucími se domácími zvířaty, která také přináší riziko přenosu nemocí na divoké populace. V minulosti to byl např. mor skotu. Samci s velkými rohy jsou také cennou lovnou trofejní zvěří.
Samci a samice mají rozdílný počet chromozomů – samci 55 a samice 56. Je to výjimka, protože u většiny druhů je k úspěšnému oplození a vývoji embrya potřeba spárování chromozomů od matky a od otce, tedy je třeba mít stejný počet.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.