Základní informace o Irsku
Oficiální název:
Irská republika (irsky "Éire")
Hlavní město:
Dublin (Baile Átha Cliath)
Rozloha:
84 412 km2
Státní zřízení:
republika
Administrativní členění:
Irsko se dělí do čtyř provincií: Connacht, Leinster, Munster a Ulster. Dříve též existovala provincie Meath. V 19. století se pro administrativní potřeby Britské správy dále provincie dělily na 32 hrabství. Díky referendu z roku 1073 šest hrabství Ulsteru dodnes zůstává pod britskou správou. Zbylých 26 hrabství (angl. „county“) nyní tvoří Irskou republiku, jsou to: Carlow, Cavan, Clare, Cork, Donegal, Dublin, Galway, Kerry, Kildare, Kilkenny, Laois, Leitrim, Limerick, Longford, Louth, Mayo, Meath, Monaghan, Offaly, Roscommon, Sligo, Tipperary, Waterford, Westmeath, Wexford, Wicklow.
Podnebí:
Podnebí v Irsku je ovlivňováno teplým Golfským proudem s převládajícími jihozápadními větry, které přicházejí od Atlantického oceánu. To znamená mírné oceánské klima, které je relativně teplé, alespoň ve srovnání s jinými oblastmi ležícími v podobné zeměpisné šířce. V Irsku prší v každých dvou dnech ze tří. V létě nebývají horka a v zimě jen málokdy mrzne. Ostrov si vysloužil přezdívku „Smaragdový ostrov“ nebo „Zelený ostrov“ díky své bujné vegetaci, za kterou vděčí mírnému klimatu a častému jemnému dešti.
Reliéf:
Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy´s Reeks. Mezi další významná pohoří patří Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku. Pobřeží je zejména na západě velmi členité, s mnoha zálivy a poloostrovy, na severozápadě s útesy až 600 m vysokými. Nachází se zde řada menších ostrovů a souostroví.
Nejvyšší hora:
Carrauntoohil (1 041 m)
Největší řeky:
Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Pramení v pohoří Cuilcagh Mountains v hrabství Cavan a protéká středem ostrova až k širokému ústí západně od města Limerick, kde se vlévá do Atlantického oceánu. Druhou nejdelší řekou je řeka Barrow dlouhá 191 km, která ústí do Keltského moře Atlantického oceánu. Dalšími řekami jsou Darge a Slaney. Ostrov je protkán množstvím menších potoků a říček.
Jezera:
Na toku řeky Shannon se nacházejí tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku.
Obyvatelstvo:
4,2 milionu (podle posledního sčítání z roku 2006 se Irská republika řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva v rámci zemí EU. Každým rokem roste populace o 2 % vlivem velkého počtu imigrantů a vysoké porodnosti).
Etnické složení:
Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové. Jen asi 0,5 % tvoří irská menšina „Irish travellers“ s vlastním jazykem. Kvůli velké imigraci - hlavně z Polska (10 tis. imigrantů měsíčně), Litvy, Lotyšska a Estonska - se situace rychle mění. Existuje zde i početná stotisícová americká komunita. Celkově se odhaduje, že počet obyvatel cizích zemí žijících v Irské republice je 400 tis., což je 10 % obyvatel. Zajímavostí je, že v cizině žije více lidí irského původu než v samotné zemi.
Náboženství:
90 % římskokatolické, 3 % protestanti, 0,1 % Židé, ostatní bez vyznání.
Jazyk:
Irština, angličtina. Irština je jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny, blízce příbuzný skotské gaelštině. Po celé zemi je většina nápisů dvojjazyčně v podobě anglicko-irské. Irsky mluvící obyvatelé se soustřeďují především v oblastech zvaných Gaeltacht, které jsou situovány přibližně do oblastí západně od Galway s přilehlými Aranskými ostrovy. Teprve 13. června 2005 se irština stala jedním z úředních jazyků EU (s účinností od roku 2007), tedy po více než třech desetiletích od vstupu Irska do EU (v roce 1973).
Města:
Dublin (506 tis.), Cork (119 tis.), Galway (71 tis.), Tallaght (63 tis.), Blanchardstown (62 tis.), Limerick (52 tis.), Waterford (46 tis.).
