Černá Hora

Kde je Černá Hora - Státní svátky - Lidé - Poděkování

Co je zač Crna Gora?

Nejmladší země v Evropě, samostatná nezávislá Republika Černá Hora, vznikla dne 3. června 2006 jako následnický stát soustátí Srbska a Černé Hory. Stalo se tak na základě výsledků referenda konaného 21. května 2006, kdy EU kvůli obavám z vystupňování napětí na Balkáně podmínila uznání černohorské nezávislosti 50 % účastí voličů v referendu a 55 % hlasy pro nezávislost. Referenda se zúčastnilo přes 86 % Černohorců. ANO černohorské nezávislosti tehdy řeklo 55,4 % z nich.

Z formálního hlediska je nejvýznamnějším městem Černé Hory její hlavní město Podgorica s přiližně 170 000 obyvateli. Geograficky se nachází na jihu země poblíž Skadarského jezera a albánských hranic. Podgorica je jednou z 21 opštin, tedy správních celků, na něž je Černá Hora rozdělena. Formálně nejvýznamnější osobou země je její prezident, v současnosti je jím Filip Vujanović.

Jeďte do Černé Hory v dobré partě

Černohorci jsou velmi hrdým národem a ve městech jsou často k vidění černohorské vlajky. Ty tvoří dvouhlavý zlatý orel krále Nikoly umístěný ve středu červeného pole se zlatým lemováním. Symbolizuje jednotu církve a státní moci zaštítěné korunou. Orel má na hrudi štít se symbolem lva (odkaz na dobu, kdy byla Černá Hora teokracií) na zeleném a modrém pozadí. Přečíst si můžete také podrobnější informace o geografii.

Kde je Černá Hora a jak to tam vypadá?

Stručná odpověď by zněla: „Na Balkáně...a...krásná příroda, hory, moře, tradice...“

Černá Hora je jedním z pobřežních států Balkánského poloostrova. Sousedí s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na severu a západě, se Srbskem na severovýchodě a s Albánií na jihovýchodě.

Rozlohou (13 812 km², tzn. zhruba tolik, kolik mají dohromady Jihomoravský a Olomoucký kraj) a počtem obyvatel (672 180, údaj je z července 2010) je jednou z menších zemí světa.

Kdy Černohorci nepracují

Často se říká, že typickou černohorskou vlastností je lenost. Černohorci obecně pracují neradi, a tak není divu, že má Černá Hora poměrně dost státních svátků, během kterých zde pracuje opravdu jen málokdo. Dokonce zde funguje zajímavý systém, „jak rozhodně nepřijít o den volna“. Připadne-li svátek na sobotu, volno se přesouvá na pátek, připadne-li na neděli, Černohorci si víkend prodlouží o volné pondělí... Výčet státních svátků a významných dní je zde:

• 1. ledna – Nový rok (Nova godina)
• 6.-8. ledna - pravoslavné Vánoce (Badnji dan, Božić, 2. svátek vánoční)
• 2.-5. dubna - Velikonoce (Vaskrs; pohyblivé datum, uvedené datum platí pro rok 2010)
• 1. května
• 21. května - den Černohorské nezávislosti (viz začátek textu, referendum roku 2006)
• 13. červenec - Národní den neboli Den státnosti - sice není oficiálním státním svátkem, ale Černohorci si toto datum dobře pamatují. Je spjat se dvěma významnými událostmi jejich historie. V roce 1878 byla v tento den vyhlášena nezávislost Černé Hory, kterou uznal Berlínský kongres, a v roce 1941 zde proběhlo zřejmě nejvýznamnější protifašistické povstání.
• 1. listopad - svátek všech svatých, není oficiálním svátkem, ale je významným dnem

Pokud byste si chtěli přečíst více o tom, jak Černohorci některé ze svátků slaví, přečtětě si můj článek Zvyky a tradice v Černé Hoře aneb Kdybych nebyl Černohorec, byl bych to tak oslavil.

Lidé (Kakvi su Crnogorci?)

Jací jsou Černohorci? Hrdí, pohostinní, přátelští a pro Středoevropana na první pohled líní.
Jaké jsou Černohorky? Krásné, oděné dle poslední módy a 100% podléhající macho kultuře.
Jaká pravidla platí v Černé Hoře? Jedno jediné, a to že žádná pravidla neexistují...

Obyvatelé této malé země jsou v mnoha ohledech výjimeční, a tak by o nich bylo škoda psát jen na pár řádcích. Např. jejich lenost je proslulá, s nadsázkou se říká, že jejich mottem je “Hrdinové nepracují!” a nejčastější černohorskou odpovědí na otázku “Co děláš?” je “Nic”. Dokonce zde mají i své “líné” desatero, které můžete vidět např. na pohlednicích v přímořských letoviscích. Právě toto desatero mě inspirovalo k napsání článku Černohorské desatero aneb hrdinové nepracují.

Černohorci nadevše ctí své národní zvyky a tradice. Zajímavostí je, že poměrně silnou tradici zde má i oslava MDŽ.

Z kulturních odlišností vyplývá i to, že Černohorci mají zcela odlišně postavené hodnoty než průměrný Čech. Proto Černohorce nebude zajímat, co studujete, ale spíš kolik máte sourozenců. Některé dotazy mohou cizince celkem překvapit, a tak pokud se na ně chcete trochu připravit, doporučuji článek Co všechno o vás může chtít vědět Černohorec a nebude se bát zeptat.

Důležitou roli v životě Černohorců hraje víra. Téměř 75 % z nich jsou pravoslavní a téměř 20 % muslimové. Výrazná náboženská nevraživost zde např. z politických důvodů nepanuje, naopak je běžné, že v jednom městě najdete kousek od sebe mešitu, pravoslavný a katolický kostel. Naopak prohlásíte-li, že jste ateista, buď nepochopí, co tím chcete říct, nebo Vás budou považovat za podivína.

Jeďte do Černé Hory v dobré partě

Poděkování

Na závěr bych chtěla poděkovat své matce za motivaci odjet právě do Černé Hory, Černé Hoře a Černohorcům za to, že jsou a zachovávají si svou tvář, a všem, kdo mi pomohli shromáždit výše uvedené informace a fotografie - Dajáně Vučinić, Míše Dolejšové, Lucce Molkové a Kataríně Andrášové.

Autorkou textu je Pavlína Frydrychová.