Treking v Himálaji - Mapy - Vybavení do hor - Aklimatizace a horská nemoc - Treking permit - Pojištění do hor
Osm ze čtrnácti osmitisícových vrcholů se nachází právě v Nepálu, včetně nejvyšší hory světa Mount Everestu. Většina lidí přijíždí do Nepálu kvůli horám. Nejpopulárnější je treking, kdy můžete během několika dnů až týdnů obejít nějakou osmitisícovku nebo se třeba podívat do základního tábora některé z nich.
Vydejte se na trek pod Mount Everest
Treking v Himálaji
Nepál je rájem pro trekaře, milovníky hor a přírody a fotografy. Můžete si vybrat z více než dvaceti trekových tras a v horách strávit měsíce, aniž byste je objevili celé. Většina klasických trekových tras trvá kolem tří týdnů, ale pokud nemáte tolik času, najdete zde i překrásné pětidenní výlety nebo můžete jít jen část delšího treku. Variant je zkrátka mnoho.
Po vlastních je možné dojít až do základního tábora Everestu a pozorovat horolezce chystající se na výstup anebo podniknout vyhlídkový let, kdy během hodiny shlédnete celé panorama Himaláje. Další oblíbenou túrou je trek kolem krásného masivu Annapuren, ten může trvat od dvou do tří týdnů, podle toho, jakou variantu trasy si vyberete.
Kromě těchto známých trekových oblastí je zde mnoho neméně krásných, ale turisty zdaleka ne tolik navštěvovaných regionů. Například Dhaulagiri, Manaslu, Mustang, Dolpo, Langtang, Kančendžunga, Rolwalling, Makalu… Většinou se na trek vychází z tropických pralesů z výšky kolem jednoho tisíce metrů nad mořem a během několika dní trekař pomalu střídá vegetační pásma, až se přehoupne přes zasněžená pětitisícová sedla. Překrásná himálajská panoramata jsou lahůdkou pro každého fotografa.
Před odjezdem na trek je třeba mít vyřízená příslušná povolení a pojištění do hor (viz text níže a další praktické informace).
Trek kolem Annapuren a Annapurna Base Camp Trek
Nejoblíbenějším a nejpopulárnějším trekem jsou bezesporu Annapurny. Za rok zde projde kolem čtyřiceti tisíc lidí. Čekají vás zde překrásné výhledy na osmitisícovky Annapurny (8 091 m) a Manaslu (8 156 m), za sedlem na vás vykoukne nádherná Dhaulagiri (8 167 m). Na klasický okruh kolem mohutného masivu Annapuren (8 091 m) se vychází z vesničky Besisahar ve výšce 760 metrů n. m. Z počátku se jde skrz hinduistické vesnice a tropické pralesy, až se postupně vystoupá do buddhistického městečka Manang v nadmořské výšce 3 500 metrů, zde je vhodné udělat aklimatizační přestávku. Ráz krajiny se postupně mění od deštivých zelených údolí po suchou tibetskou scenérii.
Nejnáročnějším dnem je výstup na sedlo Thorong La, které patří se svými 5 416 metry mezi jedno z nejvyšších nepálských trekových sedel. Prudký sestup vás zavede do vesnice Muktinath, významného poutního místa pro hinduisty i buddhisty. Dále cesta pokračuje až do údolí řeky Kali Gandaki, nejhlubšího údolí na světě, od jehož dna se zvedá obrovská stěna Dhaulágiri.
Ve městě Jomosom (2 800 m) máte několik možností, jak dále pokračovat. Létají odtud pravidelné linky do Pokhary a již samotný let je obrovský zážitek. Další možností je jet do Pokhary autobusem. Pokud máte více času, popovezte se autobusem do Tatopani, odtud lze vystoupit na Gorepani (2 750 m) a ráno ještě za tmy pokračovat na vrchol Poon Hill (3 193 m) a sledovat východ slunce nad Annapurnami a Dhaulagiri. Z Gorepani je možné podniknout dlouhý jednodenní sestup směrem k Pokhaře nebo se vydat přes krásné lesy a upravená políčka do základního tábora Annapuren (4 130 m).
Pokud máte jen deset dní, vydejte se do base campu Annapurny a vystoupejte na Poon Hill. Samotný okruh kolem Annapuren vyžaduje minimálně čtrnáct dní, skončíte-li v Jomosomu. Může se ale protáhnout na tři týdny nebo i déle v případě, že půjdete do základního tábora nebo se napojíte na trek kolem Dhaulágiri či do Mustangu…
Annapurny jsou obecně považovány za snazší trek, ale rozhodně vyžadují dobrou fyzickou kondici a hlavně zkušenosti z vysokých hor. Horská nemoc je nevyzpytatelná a vždy je třeba dbát na dostatečnou aklimatizaci. Na tento trek nemusíte mít stan ani nosit zásoby jídla, ubytovací kapacity jsou velké a menu obdivuhodně bohatá.
Everest trek
Snad každý si přeje jednou za život spatřit Mount Everest (8 848 m), nejvyšší horu světa. Na tomto treku máte tu možnost, ale kromě Everestu vás čekají další nádherné pohledy jako fotogenická Ama Dablam či Pumori nebo osmitisícovky Cho Oyu (8 201 m), Lhotse (8 516 m) a Makalu (8 462 m).
Většina trekařů letí do Lukly (2 860 m) a vydá se na trek odtud, ale pokud máte více času, je vhodné vyrazit z vesnice Jiri (1 905 m), kam se dopravíte autobusem. Cesta do Lukly trvá asi týden a uvidíte pravý nepálský venkov, turistů je zde minimum. Z Lukly se pokračuje údolím řeky Dudh Kosi („Mléčná řeka“) do Namche Bazaar (3 440 m). Dříve bylo toto město obchodní křižovatkou mezi Tibetem a Indií, nyní slouží jako aklimatizační bod pro trekaře. Je vhodné dát si zde minimálně jednodenní pauzu a podniknout výlety do šerpských vesnic Khunde a Khumjung nebo tibetského kláštera Thamé, z vršku nad Namche také můžete poprvé spatřit špičku Everestu.
Dále se pokračuje směrem k buddhistickému klášteru Tengboche (3 867 m), který také stojí za návštěvu. Od této chvíle na vás již hledí Ama Dablam ve své plné kráse. Ve vesnicích Dingboche (4 343 m) nebo Pheriche (4 243 m) je třeba dát si další aklimatizační den, protože pak cesta prudčeji stoupá až do Lobuche (4 940 m) a Gorak Shepu (5 160 m), nejvyšší vesnice, kde je možné přespat v lodži.
Brzy ráno všichni vyrážejí na nejvyšší bod treku Kala Pattar (5 646 m), odkud je vidět obrovský ledovec Khumbu, barevné stany v základním táboře, sedmitisícovky Pumori a Nuptse a hlavně pyramida Mount Everestu. Odpoledne je možné dojít do Everest Base Campu (5 363 m) a pozorovat místní ruch, po cestě budete potkávat kolony jaků s náklady a nosičů s obřími nůšemi upevněnými přes čelo.
Do Namche Bazaar se lze vrátit stejnou cestou, pro zdatnější trekaře je zajímavější varianta přes sedlo Cho La (5 450 m) k ledovcovým jezerům Gokyo. Z vršku Gokyo Ri (5 350 m) nad ledovcem Ngozumba vás čeká další nádherné panorama, osmitisícovky Cho Oyu, Makalu, Lhotse a Everest, stejně jako krásná šestitisícovka Cholatse. Kratší možností je návrat údolím ledovce Ngozumba přímo do Namche, anebo uzavřít okruh přes další pětitisícové sedlo Renjo La (5 450 m) směrem ke klášteru Thamé a další den za odměnu povečeřet momo knedlíčky v Namche Bazaar.
Podle vašich časových možností si na Everest vyhraďte alespoň dva týdny, na celý okruh je potřeba času více, a pokud jdete z Jiri, strávíte v horách téměř měsíc. Trek je středně obtížný, náročnější než Annapurny, ale ani zde není třeba nosit stan nebo jídlo. Všude je možnost přespání v turistických lodžích.
Langtang, Helambu a Gosaikund
Snadno přístupné treky jsou v národním parku Langtang, jejichž výchozí místa se nachází jen pár kilometrů na sever od hlavního města Káthmándú v Sundarijalu nebo v Dunche. Všechny tři treky lze propojit a vzniká tak velmi rozsáhlý okruh. Nespatříte zde osmitisícovky, ale hory přibližně o tisíc metrů nižší, přesto se budete pohybovat v divoké přírodě nad čtyřmi tisíci metry.
Pokud se rozhodnete vypravit přes pětitisícové odlehlé sedlo Ganja La, budete potřebovat i stan a potraviny přibližně na tři dny. Snazší variantou jsou treky pouze v údolí Langtang nebo jen v Helambu, zde je kompletní turistické zabezpečení s ubytováním a jídlem. Vstupné do národního parku Langtang se platí na místě.
Trek kolem Manaslu
Přibližně patnáctidenní trek kolem osmitisícovky Manaslu (8 163 m) patří ke středně obtížným a méně turistickým, proto je velmi oblíbený mezi českými trekaři. Ke vstupu do národního parku potřebujete ještě speciální povolení, které stojí v podzimní sezoně 70 dolarů na týden a pak 10 dolarů za každý další den, na jaře je poplatek pouze 50 dolarů. Do výchozí vesnice Arughat ve výšce pouhých 600 metrů se dostanete z Káthmándú autobusem. Den za dnem procházíte středověkými vesničkami s buddhistickými stúpami a překrásnými kamennými zdmi mani.
Ve vesnici Samagaon (3 500 m) můžete navštívit buddhistický klášter a také lze udělat aklimatizační výstup do základního tábora Manaslu (4 700 m). Dále trek pokračuje vysokohorským ledovým údolím až k poslední ubytovně před sedlem Dharmasala ve výšce 4 480 m, další den se přehoupnete přes sedlo Larkya La (5 235 m). Pak už vás jen čeká dlouhý sestup do rododendronových hájů, až se napojíte na trek kolem Annapuren. Tento trek se chodí nalehko bez stanu a zásob jídla, protože vše je možné dokoupit po cestě. Pouze bych doporučovala nést si sladké svačinky a oběd na den, kdy se jde přes sedlo.
Trek kolem Dhaulagiri („Bílá hora“)
Trek kolem „Bílé hory“ patří k těm obtížnějším a méně navštěvovaným, a pokud si nedomluvíte servis s nosiči a průvodci, je třeba mít vysokohorské zkušenosti a dobrou fyzickou kondici. Bez stanu, teplého spacáku a zásob jídla alespoň na týden se neobejdete. Trek trvá přibližně dvanáct dní a je možné spojit ho s Annapurnami.
Vychází se z Dharbangu ve výšce 1 180 metrů a postupně se nabírá výška, až se dostanete do Italského základního tábora ve 3 660 metrech, to je ideální místo pro přestávku a aklimatizaci. Zde je poslední možnost dát si dal bhat nebo čapátí. Dalších den již vstoupíte na ledovec, který vás dovede až do Dhaulagiri Base Campu (4 700 m) a pak přes nejvyšší bod treku Francouzské sedlo (5 336 m), odkud spatříte překrásnou severní stěnu Dhaulagiri.
Je nutné vždy vycházet brzy ráno kolem šesté, ledovec je nebezpečný zvláště v momentě, kdy na něj dopadnou první paprsky slunce a uvolní tak kameny a sněhové laviny, které padají do údolí. Na cestě do civilizace se přechází přes nádhernou opuštěnou náhorní planinu Hidden Valley a další pětitisícové sedlo Dhampus. Nakonec vás čeká dlouhý sestup až do vesnice Marpha, kde se napojíte na trek kolem Annapuren. Více viz tento cestopis.
Ostatní treky
Výběr treků je samozřejmě mnohem větší, záleží na tom, kolik máte času, peněz a také na vaší fyzické kondici. Krásný a náročný je okruh kolem Makalu (8 462 m), kde se překračují šestitisícová sedla, avšak ubytovací kapacity jsou zde minimální. Někteří horalové se vydají na dlouhý odlehlý trek ke Kanchendženze (8 586 m), kde dobře poznají nepálský venkov a buddhistickou kulturu. Lze také navštívit překrásné odlehlé Dolpo známé z filmu Himalaya Karavana. Zde je možné trekovat i v létě, protože se nachází v monzunovém stínu v západní části země. Viz článek Ráj ve stínu Dhaulagiri.
Restricted areas
Kromě Manaslu patří mezi takzvané „restricted areas“ například trek do Mustangu, Upper Dolpa nebo údolí Nar Phu. Jsou to odlehlé oblasti blízko hranic s Tibetem. Zde potřebujete speciální povolení (permit), které je možné zařídit pouze přes nepálskou cestovní agenturu a stojí v řádech desítek až stovek dolarů. Pro tyto treky je povinný průvodce. Podrobné informace s přehledy treků a poplatky najdete na stránkách Nepal Tourism.
Trekové vrcholy v Nepálu
S vysokohorskými zkušenostmi a dobrou fyzičkou je možné vystoupit na některý z trekových vrcholů. Ty mají od šesti tisíc výše a liší se jak svou náročností, tak i vstupním poplatkem. Mezi nejznámější a nejpřístupnější šestitisícovky patří oblíbený Mera Peak u Everestu či Dhampus Peak blízko Dhaulagiri. O něco obtížnější jsou například Lobuche, Pisang nebo Island Peak. Nápomocné mohou být stránky s informacemi ohledně výše poplatků.
Osmitisícovky
Mount Everest, Kančendženga, Lhotse, Makalu, Čo Oyu, Dhaulágirí, Manáslu a Annapurna, všechny tyto osmitisícové vrcholy se nachází na území Nepálu. Na výstup si mohou troufnout pouze ti nejzkušenější s výbornou fyzičkou. Mezi naše nejznámější horolezce patří Radek Jaroš, kterému už chybí pouze jediná z osmitisícovek, a to jedna z nejtěžších, K2. Inspirovat se můžete článkem Osmitisícovky Radka Jaroše.
Mapy
Co se týká turistických map a průvodců do hor, asi nejvybavenějším obchodem je u nás knihkupectví Kiwi, které najdete v Praze kousek od Národní třídy. Můžete využít i jejich e-shop. Obchod se specializuje mj. na hory a seženete zde průvodce Nepálem, velké množství map téměř ze všech treků nebo třeba DVD o nepálských trecích. Na turistiku si můžete vybrat mezi voděodolnými mapami National Geographic nebo distribucí Shangri-La, kde často bývá uveden výškový a časový profil treku.
Pokud se nestihnete vybavit předem, v káthmándském Thamelu i v Pokhaře u jezera seženete nepřeberné množství map a průvodců či popisů treků a horských výstupů. Asi nejprodávanější jsou v Nepálu mapy od Shangri-La. Přestože mapy mají vrstevnice, berte je s rezervou, výšky vrcholů nebo sedel se často velmi liší.
Vybavení do hor
Vybavení závisí na tom, kam se vydáte a také na ročním období vaší cesty. Přestože jedete do Himálaje, nepřežeňte to s oblečením, sněhová čára je zde nad pěti tisíci metry. Zjednodušeně by se dalo říci, že oblečení by mělo být podobné jako do letních Alp. Tedy dlouhé tričko, fleecová mikina a tenká bunda s kapucí, případně ještě jedna vrstva s dlouhým rukávem, dále kraťasy, jedny dlouhé kalhoty a podvlékačky. Záleží, jak vysoko hodláte vystoupit, v brzkých jarních nebo pozdních podzimních měsících může v noci mrznout již ve třech tisících, zatímco ve dne vám stačí tričko. Naopak v květnu je horko i na pětitisícovém sedle. Ale i v tomto případě je třeba počítat s mrazem či sněhovou vánicí. Proto nikdy nezapomeňte na čepici, rukavice a teplé ponožky. Pokud se chystáte nad čtyři tisíce v zimě (listopad, prosinec nebo únor), určitě využijete péřovou bundu, ale lze jít i bez ní.
Záleží na tom, jaký trek si vyberete a jakým způsobem ho pojmete. Tedy, zda si nesete všechny věci sami nebo využijete nabídky místních nosičů. K Annapurnám, Everestu, Manaslu, do Langtangu nebo do Mustangu nepotřebujete stan ani věci na vaření. Každý den je možné využít místní lodže, kde se za dobrou cenu vyspíte i najíte. Vždy je vhodné nést si svůj spacák a ten by měl být teplý, já jsem za svůj péřový spací pytel již byla vděčná mnohokrát. V lodžích vám sice na požádání půjčí deky, ale kdo ví, co v nich žije za zvířátka, a myslím, že moc nezahřejí. Karimatka není třeba.
Pokud se vydáte na odlehlejší a obtížnější treky jako Dhaulágiri, Dolpo, Kanchenjungu nebo Makalu, zde již budete potřebovat stan a věci na vaření. Plynové kartuše se snadno dají sehnat v Káthmándú nebo Pokhaře a i jídlo na trek tam případně můžete nakoupit. Batoh si můžete nést buď sami, nebo využít nabídky místních nosičů a zaplatit si jejich servis.
Další nezbytností je kvalitní treková obuv, nejlépe předem vyzkoušená, hodit se budou i trekové hole, sluneční brýle, opalovací krém, pláštěnka a lékárnička. Vhodná je též pokrývka hlavy a čelovka. Dále nezapomeňte na fotoaparát, dostatek náhradních baterií a velkou kartu, kvalitní pojištění do hor a dostatek směněných rupií. Cepín, mačky ani lano nejsou třeba. Pouze na trecích kolem Makalu a v Rolwalingu jsou těžká sedla, kde je třeba slaňovat, ale vždy záleží na místních podmínkách, které je třeba zjistit si předem. O jídle a pití na treku si přečtete v kapitole nepálská kuchyně.
Aklimatizace a horská nemoc
Viz zvláštní kapitola.
Treking permit
Vstupy do národních parků stojí přibližně 1 000 až 2 000 NRs. U Annapuren, Everestu a v Langtangu jsou vstupenky k zakoupení přímo v horách, pro ostatní treky je nutné vyřídit si je předem ve městě.
Dále je do hor povinná karta TIMS ( Trekkers' Information Management System), na tu jsou nutné dvě pasové fotografie a kopie pasu, přijde vás na 10 nebo 20 dolarů. Dražší cena je v případě, že si kartu zajišťujete individuálně bez cestovní kanceláře. Kartu nelze zařídit v horách, vždy ji musíte mít předem z Káthmándú nebo Pokhary a platí pouze pro jeden trek.
Na trek k Everestu, Annapurnám, Langtangu či Dhaulágiri (zde třeba vstup do NP Annapurna) si vystačíte pouze se vstupem do národního parku a kartou TIMS. Na ostatní odlehlejší treky a trekové vrcholy jsou nutné další speciální povolení a poplatky. Přehledné informace můžete najít například na Visit Nepal. Na zařízení povolení (permits) si připravte dostatek pasových fotografií a kopií pasu.
Potřebná povolení si můžete zařídit sami v kancelářích Nepal Tourism Board v Káthmándú a Pokhaře, nebo je možné zaúkolovat místní cestovní kancelář jak předem z domova, tak i na místě. Nepal Tourism Board najdete v Káthmándú nedaleko autobusového nádraží Old Bus Stand a Ratna parku v ulici Bhrikuti Mandap. Na každém treku je několik kontrol těchto povolení, takže není vhodné pokoušet se projít bez nich.
Některé oblasti jsou označené jako „restricted areas“ (Manaslu, Mustang, Upper Dolpo) a je povoleno tam jít pouze s místním průvodcem. Ceny za vstup do těchto oblastí jsou vyšší a pohybují se v desítkách až stovkách dolarů. Povolení do restricted areas je možné zajistit pouze přes nepálskou cestovní agenturu.
Pojištění do hor
Pokud se chystáte na horskou túru, nestačí vám běžné cestovní pojištění, ale je třeba pojistit se na vysokohorskou turistiku. Pojištění od dvou do pěti nebo šesti tisíc nadmořské výšky nabízí mnoho českých pojišťoven, ale dbejte na to, aby byla ve smlouvě Asie a hlavně záchrana v horách, což se týká hlavně proplacení vrtulníku.
Osobně mám dobré zkušenosti s rakouskou pojišťovnou Alpenverein, kde za 1 500 Kč dostanete celoroční kartičku, která platí na všechny výjezdy na dobu max. šesti týdnů. Pojistíte se zejména na vysokohorskou turistiku, skialpinismus, kaňoning a jiné outdoorové sporty vyjma paraglidingu. Základní karta platí do nadmořské výšky šest tisíc. Je dobré se v Káthmándú s někým domluvit na garanci pojištění, protože pokud se vám něco stane, voláte satelitním telefonem svému garantovi. Helikoptéra odstartuje pouze na jeho záruku, že jste pojištěni.
Autorkou textu je Klára Jakešová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.