Vstup do země - Telefonování - Státní svátky - Časový posun - Spropitné - Internet - Elektřina - Kriminalita
Vstup do země
Ománské vízum
Pro vstup do Ománu je potřeba vízum. Standardní způsob, jak o vízum požádat, je elektronický. Žádost se podává na tomto webu. Formulář je celkem přímočarý, pro běžné turistické návštěvy je třeba mezi různými typy víza vybrat variantu 26B (tourist unsponsored visa for 30 days). Do formuláře je třeba vložit pasovou fotografii a sken hlavní stránky cestovního pasu. Na konci vyplňování formuláře budete požádáni o zaplacení poplatku 20 OMR. Oficiálně je doba pro vyřízení víza tři dny, ve skutečnosti obvykle přijde odpověď během několika hodin nebo desítek minut. Spoléhat na to ale nelze.
Spolu s odpovědí přijde formulář, na kterém je udělení víza potvrzeno. Ten si vezmete s sebou stejně tak jako cestovní pas. Cestovní pas musí mít platnost alespoň 6 měsíců přesahující datum vstupu do země. Na letišti nebo na pozemním hraničním přechodu pak předložíte oba dokumenty a dostanete do pasu dvě razítka. Čtvercové razítko s rukou vyplněným datem je vlastní vízum a kulaté razítko označuje datum vstupu do země. Povolená doba pobytu v Ománu s vízem typu 26B je 30 dní, přičemž den vstupu se do této doby nepočítá. Pro naprostou většinu turistických cest je to dostatečně dlouhá doba.
Vízum 26B však opravňuje jen k jednomu vstupu do země, tedy k jednomu překročení ománských hranic. To může být problémem například tehdy, pokud plánujete navštívit enklávu Musandam pozemní cestou přes Spojené arabské emiráty. V takovém případě je třeba požádat o vízum typu 36B, které opravňuje k libovolnému počtu vstupů do Ománu po dobu 30 dnů od prvního překročení hranice. Tato varianta víza však stojí 50 OMR.
Při odjezdu ze země je kontrolována doba pobytu v Ománu. Za překročení stanovené doby pobytu jsou stanoveny velké pokuty. Vízum a dobu jeho platnosti občas kontrolují i hotely a jiná ubytovací zařízení během cesty po Ománu. Setrvat v Ománu na dobu delší než 30 dnů s turistickým vízem není možné. V takovém případě je třeba doložit důvod delší návštěvy Ománu (práce, studium) a požádat o jiný typ víza.
V době před pandemií koronaviru, tedy do začátku roku 2020 se používal i typ víza 12B, které mělo platnost 10 dní, přičemž den vydání víza se do této doby nepočítal. Cena tohoto typu víza byla 5 OMR. Po obnovení cest do Ománu zatím nebylo vydávání tohoto typu víza obnoveno.
V roce 2022 platilo naopak dočasné opatření, které umožňovalo občanům České republiky a několika dalších evropských zemí vstoupit do Ománu bez víza a bez poplatku a pobývat zde po dobu 14 dní. Toto opatření bylo zavedeno po částečném odeznění pandemie koronaviru na podzim roku 2021 a v lednu 2022 bylo stále v platnosti. Nebylo však nikde oficiálně publikováno a je tedy otázkou, jak dlouho bude platit a kdy bude zrušeno.
Dubajské vízum
Další možností, jak proniknout do Ománu bez placení vízového poplatku, je dvoustranná dohoda mezi Ománem a emirátem Dubaj. Tato dohoda říká, že obě její strany si navzájem uznávají víza. Přitom dubajské vízum mohou občané České republiky obdržet zdarma. Mohla by tedy existovat možnost přiletět do Dubaje, na letišti si nechat do pasu udělit zdarma dubajské vízum a pak pokračovat přímo do Ománu. Pro udělení dubajského víza je ovšem nutno opustit tranzitní prostor letiště a následně pak naopak nevstoupit na území žádného jiného emirátu UAE než je Dubaj. Jediný pozemní hraniční přechod mezi emirátem Dubaj a Ománem je ale hraniční přechod Hatta a i silnice k němu vede přes území jiných emirátů. Asi jediný, dosti komplikovaný způsob, jak tuto dvoustrannou dohodu využít, je opustit na dubajském letišti tranzitní prostor, nechat si do pasu dát dubajské vízum a pak opět do tranzitního prostoru vstoupit a odletět přímou linkou do Ománu.
Telefonování
Velká část území Ománu je pokryta signálem mobilních operátorů. A to včetně většiny odlehlých oblastí hor a pouští. Telefonování je tedy bez větších problémů možné i se SIM kartou českých mobilních operátorů. Pochopitelně pokud máte aktivovaný roaming. Pro české mobilní operátory leží ovšem Omán v nejdražší třetí zóně. Telefonování, a především používání mobilních dat, je tedy velmi drahé. Nemalé peníze se platí i za přijaté hovory.
Řešením může být zakoupení místní předplacené SIM karty. V Ománu to není velký problém, při nákupu karty je ovšem třeba předložit cestovní pas a platné vízum a nechat se zaregistrovat do systému. Ideálním místem pro nákup SIM karty jsou mezinárodní letiště v Maskatu a v Salalá. Velcí ománští mobilní operátoři Omantel a Ooredoo zde mají své stánky s programy připravenými přímo pro turisty. Nejlevnější balíček obsahující SIM kartu s počtem hovorů a dat dostačujícím pro běžné turisty při pobytu do dvou týdnů stojí kolem 4 až 5 OMR.
Státní svátky
Při cestování Ománem je dobré si pohlídat, zda neprobíhají státní světské či náboženské svátky, během nichž jsou některé služby omezeny. Více informací najdete v kapitole Svátky v Ománu.
Časový posun
Ománský čas, nazývaný GST (Gulf Standard Time) je o 4 hodiny napřed oproti času v Greenwich. Omán nepřechází v létě na letní čas. V zimě, kdy do Ománu přijíždí nejvíce turistů, je tedy ománský čas o 3 hodiny napřed oproti času českému. V létě je časový posun 2 hodiny. Alespoň do doby, než bude v Evropě letní čas zrušen.
Spropitné
V Ománu stejně jako v muslimských zemích je tradičně zvykem dodržovat domluvenou cenu, a tedy nedávat žádné spropitné. Ve venkovských a méně turistických místech také není žádné spropitné očekáváno. Do míst turistických a do velkých měst už ale pronikl zvyk spropitného z Evropy. Spropitné ve 5–10 % z ceny či zaokrouhlení na celé rijály nahoru zde tedy očekáváno být může.
Jiným institutem, který je naopak očekáván všude, je bakšiš. Jedná se o malou částku ve výšce řádově stovek bajza, která je očekávána za jakoukoli sebemenší službu. A to i za služby, o kterých by Evropan předpokládal, že jsou v ceně něčeho, co se stejně platí. Může se jednat třeba o odnesení zavazadla na pokoj, nebo podání ručníku a mýdla na veřejném WC. Dobře investovanými penězi může být menší bakšiš dětem, které jsou vám často schopny ukázat zajímavá a ukrytá místa v okolí jejich bydliště.
Internet
Valná většina hotelů, ostatních ubytovacích zařízení i restaurací nabízí wifi připojení na internet. Jeho kvalita může být různá v závislosti na kvalitě připojení a množství připojených uživatelů. Téměř vždy je chráněno heslem. Narazit na zcela volný přístup k internetu je v Ománu vzácností. Volný přístup na internet není ani na mezinárodním letišti v Maskatu. Další možností, jak si zajistit přístup na internet téměř kdekoli, je zakoupit si předplacenou telefonní kartu s mobilními daty.
Elektřina
V Ománu se většinově používají „anglické“ tříkolíkové zásuvky. Pro naše elektrické spotřebiče či pro nabíjení přístrojů je tedy nutný adaptér. Pokud jej zapomenete vzít z domova, netřeba zoufat, lze jej za pár drobných koupit téměř v jakémkoli větším obchodě. Některé dražší hotely mají i zásuvky „evropské“, spoléhat na to však nelze. Zásuvky v Ománu mívají své vlastní vypínače, nezapomeňte je tedy před nabíjením spotřebičů zapnout.
Kriminalita
Omán je z hlediska kriminality jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Muslimské náboženství krádež trestá velmi tvrdě. A v Ománu též nežijí lidé, kteří by byli natolik chudí, že by krádež mohla být jediným zdrojem obživy. Mírná opatrnost je vhodná všude na světě, ale i v porovnání s Evropou je v Ománu mnohem bezpečněji. Je běžné, že auta se na ulici nezamykají, stejně tak obytné domy. Prodavač klidně opustí obchod s plnou pokladnou a vytratí se i na několik desítek minut na modlitbu nebo na pokec s kamarádem.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.