Veliko Tărnovo

Veliko Tărnovo můžete navštívit v rámci zájezdu Bulharsko pro milovníky Balkánu

Město Veliko Tărnovo leží v severní části středního Bulharska na řece Jantra. Je hlavním městem stejnojmenné provincie a žije zde necelých 70 tisíc obyvatel – etnicky převážně Bulharů, ovšem 3,5 % populace tvoří také Turci. Je to živé studentské město, protože se v něm nachází jedna z nejvýznamnějších bulharských univerzit. Pro svoji bohatou historii a architekturu je oblíbeným cílem turistů, jak zahraničních, tak i bulharských.

Veliko Tărnovo má malebnou polohu, řeka Jantra se vine mezi čtyřmi zalesněnými kopci a na třech z nich se rozkládá staré město. Na vrcholu Carevec se nachází pevnost, která bývala centrem středověké druhé bulharské říše. Kopec Trapezica je známý množstvím kostelů a jako někdejší rezidenční sídlo šlechty. Sveta Gora (Svatá hora) zase bývala spirituálním, náboženským a literárním centrem a dnes zde sídlí rektorát univerzity. Na východ od starého města najdeme ještě čtvrtý kopec, Momin Grad neboli Devingrad, který byl ve středověku také silně opevněný.

Historie Velika Tărnova

Osídlení na místě dnešního města Veliko Tărnovo vzniklo už v mladší době kamenné a ve třetím tisíciletí př. n. l. se zde na kopcích Carevec a Trapezica usídlily thrácké kmeny. S opevňováním kopců začali Římané a pokračovali Byzantinci (císař Justinián v 6. století). V 7. století bylo město obsazeno slovanskými kmeny. V roce 1185 se stal Tărnovgrad, jak se tehdy město jmenovalo, centrem povstání proti byzantským vládcům pod vedením bratrů Ivana a Petara Asena.

Bulharsko získalo v důsledku tohoto povstání nezávislost na Byzanci a byla vyhlášena druhá bulharská říše, jejímž hlavním městem se stal právě Tărnovgrad. To vedlo k obrovskému ekonomickému i kulturnímu rozmachu. Město bylo nejen sídlem carů, ale také nezávislého pravoslavného patriarchátu. Stalo se kosmopolitní metropolí, v níž vedle bulharského obyvatelstva žili také arménští, židovští a římskokatoličtí („franští“) kupci, pro něž byly vyčleněny i jednotlivé čtvrti. Ve druhé polovině 14. století vzkvétal obchod i s Janovem, Benátkami či Dubrovníkem, na místní univerzitu přicházelo mnoho zahraničních studentů a Tărnovgrad se stal centrem výtvarného umění a literatury.

Dobu rozkvětu ukončili osmanští Turci, kteří Tărnovgrad dobyli po tříměsíčním obléhání v roce 1393 a brzy nato ovládli celou bulharskou říši. Turci zůstali vládci Bulharska po dobu zhruba pěti století. Jako bývalé hlavní město se stal Tărnovgrad centrem odporu proti turecké vládě, v letech 1598 a znovu 1688 zde proběhla povstání proti Turkům, která byla krvavě potlačena. V 19. století se tu však čím dál více prosazovalo národní obrození.

Další povstání přišlo v letech 1875–76 a bylo následováno rusko-tureckou válkou v letech 1877–78. Tărnovgrad byl v roce 1877 osvobozen ruským generálem Gurkem. V roce 1878 posvětily i evropské velmoci Berlínskou smlouvou vznik Bulharska, formálně stále podřízeného Osmanské říši a pouze v hranicích mezi Dunajem a pohořím Stara Planina. Hlavním městem se stalo Tărnovo (nově takto pojmenováno). V roce 1879 se zde sešlo první národní shromáždění, které přijalo novou ústavupřeneslo hlavní město do Sofie. Přesto když v roce 1908 Bulhaři ke své zemi připojili další osmanská území a vyhlásili plnou nezávislost na Turecku, byla tato nezávislost z úcty k historickému významu Tărnova vyhlášena právě zde. Ze stejného důvodu pak bylo v roce 1965 k názvu města přidáno slovo „Veliko“.

Zajímavosti a památky

Pevnost Carevec

Pevnost stojí na kopci, který byl díky své strategické poloze odnepaměti osídlen – Thráky, Římany, Byzantinci i Slovany. Byzantskou pevnost přestavěli a rozšířili Bulhaři a Slované mezi 8. a 10. stoletím, poté znovu Byzantinci počátkem 12. století a nejmohutnější bylo opevnění za druhého bulharského carství, tedy od konce 12. do konce 14. století. Turci pevnost vyplenili a zničili, zrekonstruována byla až v době komunistické vlády. Zdi pevnosti byly svého času až 12 metrů vysoké a 10 metrů široké.

Na pevnosti se v některé letní dny ve večerních hodinách koná audiovizuální show. Ta trvá přibližně 40 minut a má představovat vzestup a pád druhé bulharské říše. Pro turisty je však především zajímavou podívanou, která využívá laserové paprsky, nejrůznější barvy, dramatickou hudbu a kostelní zvony.

Královský palác – dnes již pouze ruiny komplexu, který byl kdysi rozsáhlý, bohatý a nádherný, zdobený zeleným serpentinem, egyptským porfyrem a růžovým mramorem. Vrcholem stavby býval trůnní sál s obrovským trůnem.

Patriarchát (kostel Nanebevzetí Krista) – někdejší katedrála, která byla sídlem nezávislého pravoslavného bulharského patriarchátu od 12. století až do roku 1393. Kostel je zdoben keramickými dlaždicemi a moderními freskami, kdysi však byl ještě mnohem zdobnější, s barevným mramorem, polodrahokamy, freskami a mozaikami.

Balduinova věž – je nazvaná podle věrolomného vůdce křížové výpravy, který v roce 1204 dobyl křesťanskou Konstantinopol, ač křižáci původně putovali do Svaté země bojovat proti muslimům. Balduin Flanderský se stal byzantským císařem, ale už v následujícím roce 1205 byl poražen a zajat Bulhary, vězněn v této věži a nakonec popraven.

Popravčí skála (Lobna skala) – skála, ze které se shazovali zrádci do řeky Jantry. Popraven tu byl např. patriarcha Joachim v roce 1300.

Asenova čtvrť pod pevností Carevec

Kostel Čtyřiceti mučedníků – byl postaven panovníkem Ivanem Asenem II. jako připomínka jeho vítězství nad Byzantinci v roce 1230 v bitvě u Klokotnice, která se odehrála právě v den čtyřiceti mučedníků. Poté sloužil jako královský kostel a byli tu pohřbíváni bulharští vládci. Dále zde byl pohřben nejvýznamnější světec srbské pravoslavné církve, svatý Sáva, když v roce 1235 zemřel během návštěvy města, brzy nato však byly jeho ostatky přeneseny do Srbska. Turci kostel dočasně přeměnili na mešitu. Car Ferdinand vyhlásil v roce 1908 plnou nezávislost Bulharska právě v kostele Čtyřiceti mučedníků.

Kostel svatého Petra a Pavla – obsahuje pozoruhodné nástěnné malby, z nichž některé se dokonce dochovaly až z 11. století. Nejzachovalejší je Pieta v levém rohu od oltáře.

Kostel svatého Dimitrije – malebný středověký kostel, během jehož vysvěcení (v roce 1185) vyhlásili bratři Petar a Ivan Asen vzpouru proti Byzantské říši. Jméno dostal po světci, který byl ochráncem řecké Soluně a podle legendy přišel ze Soluně utlačované Bulhary podpořit. Dimitrij se stal svatým patronem druhé bulharské říše.

Kostel svatého Jiří – je menší než kostel svatého Dimitrije, ale disponuje dobře zachovalými freskami. Stavba se datuje do roku 1612.

Čtvrť Varoša

Hlavní atrakcí této části města jsou křivolaké uličky a malebné domky většinou z tureckých časů, které se tyčí ve svahu nad řekou Jantra. Zřejmě nejcharakterističtější ulicí Tărnova je ulice Generála Gurka.

Sarafinův dům (Sarafkina kašta) – dům ve stylu doby bulharského národního obrození kdysi sloužil bohatému zastavárníkovi, dnes je z něj muzeum.

Katedrála Matky Boží (Světa Bogorodica) – hlavní katedrála města s mohutnou neobyzantskou kupolí.

Muzeum národního obrození a ústavodárného shromáždění – původně turecký konak (správní budova) postavený v roce 1872 pro tureckého guvernéra. Už o sedm let později zde však zasedl první bulharský parlament a po dvouměsíčním rokování vyhlásil první bulharskou ústavu. Zde jsou tu k vidění texty a fotografie dokumentující historii povstání proti Turkům, ale také církevní předměty, nářadí, keramika aj.

Archeologické muzeum – vystavuje předměty z antických dob nalezené především v nedalekém římském městě Nikopolis ad Istrum, ale také z doby středověké bulharské říše.

Památník Asenů – velkolepý pomník z roku 1985 s krásnou polohou na kopci vedle umělecké galerie, od nějž se naskýtá krásný výhled na město a na řeku.

Bazar (Samovodska čaršija) – někdejší tržiště s řemeslnickými dílnami je dnes již tvořeno převážně moderními obchody, ale fasády domků jsou stále fotogenické.

Minibulgaria

Minibulgaria je tematický park otevřený v roce 2017. K vidění jsou zde zmenšeniny všech významných bulharských staveb z nejrůznějších historických období počínaje římskou dobou (amfiteátr, akvadukt) přes významné stavby středověké první a druhé bulharské říše až po monumentální stavby v centru Sofie nebo třeba mohutné budovy přístavu ve Varně. Všechny modely jsou postaveny v měřítku 1:25, a to pod širým nebem.