(lat. Naja nivea, angl. Cape cobra nebo yellow cobra)
Popis
Kobra kapská je středně velký smrtelně jedovatý had rozšířený na jihu afrického kontinentu. Kobra dosahuje délky těla 1,2 až 1,4 m, výjimečně může dorůst délky až 1,8 m. Zbarvení těla kobry je dost variabilní, od žluté přes světle hnědou až po tmavě hnědou a černou barvu. Navíc může mít na hřbetě černé nebo žlutavé tečkování, které se spojuje ve větší skvrny. Mláďata mají většinou tmavou krční oblast, tmavé zbarvení se táhne dolů až na břicho.
Tělo hada je pokryto rohovitými šupinami, které jsou derivátem pokožky stejně jako třeba ptačí peří. Během života dochází k pravidelnému svlékání kůže. Pod starou kůži se vytvoří nová, která je svlečena najednou. V této době je had velmi nebezpečný, protože má kůži i na srostlých průhledných očních víčkách, dočasně nevidí a má proto větší strach.
V případě, že se kobra cítí ohrožena, roztahuje krční oblast do plochy, aby se zdála větší a nebezpečnější. Při tom hlasitě syčí a pokud nebezpečí trvá, tak zaútočí a může dojít k uštknutí. Ve většině případů se had snaží co nejrychleji skrýt a útok je až poslední možností.
Kobra se vyskytuje v savaně, křovinatých, polopouštních i pouštních oblastech, a to až do nadmořské výšky 2 500 m. Často využívá jako úkryt nory jiných zvířat, opuštěná termitiště nebo skalní štěrbiny. Také umí velmi dobře šplhat po stromech a keřích, kde vybírá ptačí hnízda. Kobra se může stát kořistí medojedů, surikat, mangust, hadilova písaře a dravých ptáků. V zajetí se může dožít až 15 let.
Kobří jed
Jed kobry obsahuje kardiotoxiny a hlavně neurotoxiny, které ovlivňují nervový systém, paralyzují svaly, a tím mohou způsobit i zástavu srdeční činnosti a dýchání. Smrtelná dávka je pro člověka cca 0,4 mg/kg, tedy při váze 70 kg je to cca 25 mg jedu, jedové váčky přitom obsahují kolem 100–150 mg jedu.
Jed je pro hada náročné vyrobit, a tak se s ním snaží šetřit, někdy kousne jen „varovně“ s použitím malé dávky jedu. Pokud je včas přivolána pomoc a podáno sérum, je šance na přežití solidní (udává se cca 50 %). Reakce na jed se objevuje od cca 15 minut do 2 hodin od uštknutí. Velmi záleží na tom, kam had člověka uštkl, kolik jedu použil a na zdravotním stavu člověka. V případě uštknutí kobrou přímo do žíly nastává smrt velmi rychle.
Sociální uspořádání
Kobry jsou samotáři a nevytváří žádné větší seskupení jedinců.
Potrava
Kobry se vydávají na lov během dne. Pokud je příliš horko, přesouvají lov na dobu úsvitu či soumraku. Živí se hlavně hlodavci, jinými hady, ještěrkami, ptáky, mršinami, a dokonce i menšími jedinci svého vlastního druhu. Potravu hledají i v oblastech osídlených lidmi, jako jsou pole, plantáže, farmy a lidská obydlí.
Rozmnožování
Období páření kober probíhá v září a říjnu, v tuto dobu jsou hadi více agresivní. Samice kladou svá vejce mezi prosincem a lednem. Nejprve najdou vhodný úkryt, třeba podzemní noru nebo termitiště a tam nakladou 8 až 20 vajec. Mláďata se líhnou za 65 až 70 dní, jsou 30 až 40 cm dlouhá, nezávislá na matce a s plně funkčním jedovým aparátem.
Smysly
Kobry mají velmi dobře vyvinutý zrak a čich. Hadi cítí pachy pomocí Jacobsonova orgánu, který se nachází ve dvou jamkách vystlaných chemoreceptorickým epitelem na horním patře tlamy. Rozeklaným jazykem z vnějšího prostředí zachytávají částečky pachu a ty pak na něm přenášejí do jamek Jacobsonova orgánu. Hadi velmi špatně slyší, chybí jim totiž střední ucho s jednou sluchovou kůstkou.
Zajímavosti
- Rodové jméno Naja pochází ze sanskrtu, ze slova nāgá, které znamená kobra. Druhé jméno nivea je odvozeno od latinského slova nivis, které znamená sníh nebo sněhobílý. Toto pojmenování vzniklo zřejmě tím, že první preparáty přivezené do Evropy během dlouhé cesty ztratily původní barvu.
- Jed kober se používá ve výzkumu, výrobě analgetik a léků proti rakovině.
- I přes svoji jedovatost jsou kobry chovány jako domácí zvířata.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.