Andasibe (Périnet) a rezervace Analamazaotra

Malé městečko zhruba v polovině cesty mezi Antananarivem a přístavem Toamasina. Za hranicemi Madagaskaru jej široce proslavil Gerald Durrell ve své knize Aye-aye a já, v přírodovědných kruzích však bylo slavné již dříve díky deštným lesům, které okolo něj rostou. Místo je dobře přístupné z nedaleké hlavní silnice; není to sem daleko z hlavního města, vede tudy dokonce železnice (v nádražní budově donedávna fungoval pověstný hotel Buffet de la Gare) a v místě je již dlouhá léta dobrá infrastruktura pro návštěvníky. To vše dělá z Périnetu jedno z nejnavštěvovanějších míst Madagaskaru. (Pro úplnost: Andasibe je malgašské a Périnet francouzské jméno téhož města.)

V okolí Andasibe je několik chráněných území. Největším a nejvýznamnějším je národní park Mantadia, který leží několik kilometrů na sever od města. Rozprostírá se na 10 000 hektarech strmých vrchů a údolí. Kromě deštného lesa tu ve vyšších polohách roste také mlžný horský les.

Přímo u silnice do Andasibe je malá rezervace Analamazaotra (810 ha). Ta je nejznámější a turisty nejnavštěvovanější. Hlavní atrakcí je největší druh lemurů – indri. Tento černobílý krasavec s dlouhýma předníma i zadníma nohama, ale neobvykle kratičkým ocáskem o sobě dává každé ráno vědět hlasitým voláním, jímž si jednotlivé tlupy vymezují své teritorium. Táhlý kvílivý zvuk se nese několik kilometrů. Proto se také jeden z místních hotelů jmenuje Feon’ ny ala, což značí „hlasy lesa“. Kromě indriho tu lze potkat dalších 13 druhů lemurů, 51 druhů plazů, 84 druhů žab a 108 druhů ptáků. Vše je obklopeno deštným lesem se stromovými kapradinami a desítkami druhů orchidejí.

Nedaleko od vstupu do rezervace Analamazaotra je také malý krámek se suvenýry. Patří nevládní organizaci Mitsinjo, jejíž hlavní náplní je opětovné zalesňování poničené krajiny. Krom toho provozuje i malou soukromou rezervaci, v níž je možno se setkat se stejnými druhy zvířat a rostlin jako v Analamazaotře.

V okolí je ještě několik dalších přírodovědně zajímavých nebo proslulých míst. Jezero Torotorofotsy s okolními bažinami je hnízdištěm mnoha druhů vodního ptactva. Les Maromizaha sice není přímo chráněn, ale ve spolupráci s obyvateli okolních vesnic a s několika nevládními organizacemi zde vzniklo několik okruhů pro turisty, kde je možno pozorovat lemury. Podobně je na tom i les Vohimana několik kilometrů na východ od Andasibe.