Říšský sněm (Reichstag) je opětovné sídlo německého parlamentu znovusjednoceného Německa a symbol národní jednoty. Neorenesanční budovu pro zasedání Říšského sněmu Německého císařství navrhl v roce 1884 Paul Wallot. Po vyhlášení Výmarské republiky v roce 1918, která byla vyhlášena právě z oken Reichstagu, zde zasedal parlament nově vzniklé republiky. Ta však neměla dlouhého trvání, protože se k moci dostali nacisté. Je velice pravděpodobné, že to byli právě oni, kteří roku 1933 vypálili budovu sněmu, aby mohli ze žhářství obvinit komunisty a tím dostali záminku k represím a upevnění diktatury. Vypálenou budovu zasáhlo bombardování Berlína ke konci druhé světové války. Celý svět obletěly fotografie sovětského vojáka, jak na její ruiny vztyčuje rudou vlajku a tím deklaruje definitivní porážku Německa. Perličkou je, že se nejedná o autentickou fotku, jak se později ukázalo. Fotografie byla pečlivě naaranžována a pořízena za bílého dne až napodruhé. Původně byla totiž vlajka vztyčena v noci. Navíc musel autor vojákovi vyretušovat na zápěstí jedny hodinky, protože měl na každé ruce jedny a to by nasvědčovalo krádeži. Poválečné rekonstrukce se chopil architekt Paul Baumgarten, který budovu zjednodušil a prosklil plenární sál. Ani poté však nesloužila svému původnímu účelu, centrální úřady se sem přesunuly až po znovusjednocení Německa a další významné rekonstrukci. Budova získala roku 1999 originální skleněnou kopuli od britského architekta sira Normana Fostera. Kopule je veřejnosti přístupná po spirálovité rampě, která vede po její vnitřní straně. Návštěvníci mohou vystoupat i na vyhlídkovou plošinu a rozhlédnout se po okolí Berlína.