Moskva - Treťjakovská galerie

Moskva - Treťjakovská galerie můžete navštívit v rámci zájezdu Rusko (Moskva a Petrohrad)
Když 22. května 1856 bohatý obchodník, průmyslník a budoucí mecenáš Pavel Treťjakov koupil dva obrázky od soudobých umělců, netušil, že právě zakládá národní klenotnici výtvarného umění. Bylo mu 23 let, ze záliby se stala vášeň a Treťjakov postupně pojal myšlenku shromáždit díla ruských výtvarných umělců a založit skutečnou národní galerii. Od té doby, už 150 let, mají malby, sochy i grafika ruských umělců své útočiště v Treťjakovské galerii. Nacházejí se tu středověké ikony stejně jako přední díla Kandinského, Maleviče, Serova, Vrubela či Repina, dohromady více než 130 000 exemplářů ruského umění od 11. do 21. století ve více než 60 sálech. Treťjakov jako jeden z prvních ocenil moderní ruské umění a objevil řadu nových talentů. Když začal kupovat obrazy hnutí peredvižniků - Repina, Perova, Vereščagina, Surikova a dalších, stala se jeho sbírka skutečným centrem ruského výtvarného umění. V roce 1881 Treťjakov rozhodl sbírku zpřístupnit veřejnosti - zdarma. Nákupem a vystavením některých děl dokonce musel čelit veřejnému pobouření. Obrazy s údajným proticírkevním postojem proto nesměly být volně přístupné, ale ve zvláštní místnosti. Když se však umělcova práce objevila u Treťjakova, jako by byla veřejně uznána. V roce 1892 Treťjakov svou úctyhodnou kolekci, čítající už 1287 maleb a 518 kreseb, věnoval městu Moskvě. Po jeho smrti (1898) řídila galerii městem ustavená rada. Ta mimo jiné zařadila do sbírky staré ruské umění, ikony, které Treťjakov uchovával ve své soukromé sbírce. Bolševický převrat vedl k zestátnění sbírky, která od té doby nese název Státní Treťjakovská galerie. V době občanské války nebyly peníze ani na její základní údržbu, ale původní kolekce byla paradoxně téměř zdvojnásobena zestátněním řady dalších soukromých sbírek. S vpádem německého wehrmachtu na ruské území byla galerie evakuována na Dálný Východ do Novosibirsku, samotnou moskevskou budovu zasáhly jen dvě bomby. Celkové téměř desetileté rekonstrukce se budova dočkala v roce 1986.