Snovači

Popis

Snovači jsou drobní ptáci o velikosti 11 až 17 cm. Vyskytují se v savanách, lesních buších, zemědělsky obdělávané krajině, ale i v parcích a zahradách. Preferují místa s vysokou trávou a vodou v blízkosti. Samečci snovačů jsou v době rozmnožování velmi pestře a kontrastně zbarveni. Oproti tomu samičky jsou nenápadné, zbarvené většinou do hněda. Mladí samečci a mláďata jsou svým zbarvením podobní samicím. Zbarvení se může trochu lišit v závislosti na místě výskytu, např. jedinci ze severněji položených populací mají tmavší zbarvení než ti z jižních.

Zobák je většinou tmavý, silný a kuželovitý, přizpůsobený k otevírání semen, kterými se živí. Snovači jsou loveni především dravými ptáky, např. rarohy. Snovači rudozobí jsou nejpočetnějším ptačím druhem vůbec, jejich populace se odhaduje na 1,5 miliardy jedinců.

Hejno

Snovači se po rozmnožování shlukují do obrovských hejn, která někdy tvoří společně s dalšími druhy semenožravých ptáků. V některých letech dochází k přemnožení snovačů, takže působí značné škody v zemědělství. V boji proti nim se používají jedovaté postřiky a vypalování hnízdních kolonií plamenomety.

Potrava

Živí se hlavně různými semeny a zrním, proto jsou považováni za polní škůdce. Denně jeden snovač spořádá 3 g zrní, ačkoliv sám váží jen 20 g. Malé hejno dokáže za hodinu vyplenit hektar rýže. Některá hejna přesahují milion jedinců a jsou schopna v širokém okolí zničit celou úrodu. Dále žerou snovači ovoce, nektar z květů a také hmyz, kterým krmí hlavně mláďata, čímž částečně napravují škody napáchané v zemědělství. Na nocovištích si ptáci navzájem předávají informace o potravě v okolí.

Rozmnožování

Doba hnízdění snovačů začíná s příchodem období dešťů. Velká hejna se dělí na menší skupinky a začínají hnízdit v koloniích. Samec nejdříve začne stavět kulovité zavěšené hnízdo, které šikovně splétá ze stébel trav a rákosí. Při stavbě hnízda vážou samci materiál pomocí uzlíků, kterých umějí uvázat několik typů. Vchod je umístěn směrem dolů, tím se znesnadní přístup predátorům, jako jsou draví práci a hadi. Ptáci musí postavit hnízdo poměrně rychle, aby bylo při kolaudaci samicí ještě zelené. Jen u zeleného hnízda má samice jistotu, že bude dost pevné, aby udrželo ji i mláďata. Pokud se mu to nepodaří a hnízdo do týdne seschne, musí začít znova. Stavba jednoho hnízda trvá asi týden.

Jakmile je hnízdo hotové, snaží se do něj samec nalákat samici, která si ho nejdříve pečlivě prohlédne. Když se jí líbí, svolí k páření. Sama vystele hnízdo měkkou trávou a naklade 2–4 vejce, na kterých sedí 12–14 dní. Mláďata snovačů jsou krmena hmyzem, zobák mláďat a jeho okolí je pestře zbarven, což stimuluje dospělé ke krmení.

Samec mezitím začne budovat hnízdo pro další samičku. Za jednu hnízdní sezónu tak postaví několik hnízd. Po odchování mláďat se snovači sdružují do velkých hejn, ve kterých setrvávají až do dalšího rozmnožování.

Komunikace

Snovači jsou velmi hluční ptáci, neustále mezi sebou komunikují hlasitým štěbetáním. Ozývají se pronikavým pískotem, který je při vysokém počtu zvířat až ohlušující. Při spatření predátora vydávají varovné signály.

Zajímavosti

  • Snovači byli dovezeni třeba na ostrovy Haiti, Mauricius, Réunion, Portorico, Martinik a Guadeloupe a také do západní Indie.
  • Někteří jsou v době rozmnožování velmi agresivní vůči ostatním ptákům, např. prudce napadají kukačky lesklé, pokud se přiblíží ke kolonii. Kukačky lesklé jsou totiž hnízdními parazity. Jako obranu proti nim kladou snovači snůšky různých barev, takže kukačka nemůže přizpůsobit barvu svých vajec. Dokud nevleze do hnízda, tak neví, jakou barvu mají vejce uvnitř. Když se barvy vajec neshodují, snovači vyhodí vejce kukačky, anebo opustí hnízdo.
  • Mladý sameček snovače se musí stavbu hnízda nejprve naučit a natrénovat. Než se mu podaří nalákat samici, postaví několik nepodařených hnízd. Někdy dokonce rozplétá nepovedené hnízdo a materiál používá na stavbu nového.

Druhy snovačů

Snovač oranžový

(lat. Euplectes franciscanus, angl. northern red bishop nebo orange bishop)

Další názvy jsou: snovač královský, přádelník červený nebo oranžový.

Snovač škraboškový

(lat. Ploceus velatus, angl. southern masked weaver nebo african masked weaver)

Další názvy jsou: snovač černočelý nebo žlutý.

Snovač zahradní

(lat. Ploceus cucullatus, angl. village weaver, spotted-backed weaver nebo black-headed weaver)

Další názvy jsou: snovač černohlavý a textor černohlavý.

Snovač rudozobý

(lat. Quelea quelea, angl. red-billed quelea)


Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.