Ivan Olbracht (1882–1952)

Život

Český spisovatel – prozaik a také publicista – Ivan Olbracht (vlastním jménem Kamil Zeman) se narodil v roce 1882 ve východočeských Semilech. Jeho otcem byl další známý spisovatel Antal Stašek. Olbracht byl levicově zaměřený a svoji kariéru začal psaním do levicových novin a časopisů, včetně Rudého práva. Jako přesvědčený komunista se stal členem Komunistické strany. Za první republiky byl za své revoluční komunistické názory dvakrát vězněn (v letech 1926 a 1928). V roce 1929 byl ale ze strany spolu s dalšími členy vyloučen, protože měl jiné názory na její směřování.

Od roku 1931 do roku 1936 trávil mnoho času na Podkarpatské Rusi, která byla v meziválečném období součástí Československa. Usadil se ve vesnici Koločava a z tamního prostředí čerpal materiál pro svoji tvorbu. Na Podkarpatské Rusi mj. založil „Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi“, do kterého se přihlásily i další osobností kulturního světa. V Koločavě také založil školu a vyučoval zde. Kraj byl v této době nesmírně zaostalý a mezi lidmi zde kolovaly legendy o hrdinech a čarodějnicích, které se skrývají v neprostupných lesích.

Za druhé světové války žil Olbracht u Třeboně a účastnil se odboje ve styku s partyzány, znovu také vstoupil do komunistické strany. Od května 1945 pracoval v tiskovém odboru ministerstva informací, od roku 1945 byl také členem ÚV KSČ a v roce 1946 byl zvolen i poslancem Národního shromáždění. V parlamentu zůstal do konce jeho funkčního období, tedy do roku 1948. V roce 1947 obdržel titul národní umělec. Zemřel v roce 1952 v Praze.

Dílo

Ivan Olbracht psal levicově zaměřené knihy s politickými cíli (např. Anna proletářka), často psal také o lidech na okraji společnosti (např. O zlých samotářích). Jeho nejznámějším dílem je ale bezesporu kniha Nikola Šuhaj loupežník, baladický román z roku 1933, který se odehrává na Podkarpatské Rusi a v němž se propojuje legenda se skutečností. Na základě skutečných událostí ze života Nikoly Šuhaje zde Olbracht vytváří lidovou pověst o boji proti bezpráví. Kniha byla také přeložena do ruštiny, francouzštiny, polštiny, italštiny, němčiny, ukrajinštiny a do mnoha dalších jazyků.

V roce 1934 se na Zakarpatí natáčel film Marijka nevěrnice podle Olbrachtova námětu a scénáře a za jeho účasti. Známý je také jeho povídkový triptych Golet v údolí, který zachycuje život izolované komunity ortodoxních židů na Podkarpatské Rusi. Závěrečné období Olbrachtovy tvorby je věnováno dětem – napsal např. Biblické příběhy nebo knihu staroindických bajek O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách.

Dílo Ivana Olbrachta posloužilo také jako námět mnoha filmů. K nejznámějším patří tyto:

  • Marijka Nevěrnice (1933, režie Vladislav Vančura, ve filmu zazní jen několik českých slov – hlavní osoby mluví rusínským nářečím nebo jidiš)
  • Nikola Šuhaj loupežník (1977, v hlavní roli Petr Čepek)
  • Balada pro banditu (1978, režie Vladimír Sís, zfilmovaný muzikál brněnského Divadla Husa na provázku, který napsal Milan Uhde a hudbu k němu složil Miloš Štědroň, v hlavních rolích Miroslav Donutil a Iva Bittová, dále zde hrají Bolek Polívka, Jiří Pecha atd.)
  • Golet v údolí (1995, v hlavní roli Ondřej Vetchý)
  • Hanele (1999, režie Karel Kachyňa, podle románu O smutných očích Hany Karadžičové)

Olbrachtovy stopy v Koločavě

Dnes má Ivan Olbracht v zakarpatské obci Koločava muzeum ve škole a před školou se nachází jeho pomník (busta).

Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Vážíme si vašeho soukromí

Pomocí cookies analyzujeme návštěvnost, přizpůsobujeme obsah a reklamy podle vašich potřeb. Kliknutím na „Přijmout“ vyjadřujete souhlas s tím, že cookies používáme.