Hrad Palanok

Hrad Palanok můžete navštívit v rámci zájezdu Zakarpatská Ukrajina

Palanok je nejpůsobivější hrad v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Leží zhruba 3 km od centra města Mukačevo, které je po Užhorodu druhé největší na Zakarpatí. Hrad má dominantní polohu na 68 m vysoké skále sopečného původu.

Historie hradu

Hrad Palanok má velmi dlouhou a bohatou historii. Poprvé se již v 9. století na tomto vyvýšeném místě usadili Slované, když zde založili opevněné hradiště. Právě od kůlových hradeb (palisád) získal hrad své jméno. Ve 13. století přečkal tažení Mongolů směrem do střední Evropy a v dalších staletích náležel mnoha různým evropským vládcům. Ve středověku to byl např. uherský král Karel Robert, který významně přispěl ke stavbě opevnění. Hrad byl tehdy důležitou pevností uherského království a střežil cestu z Uher (Maďarska) na sever do Vereckého průsmyku a dále do Haliče.

V roce 1396 zakoupil město Mukačevo i s hradem Palanok Fedor Korjatovič, původně kníže regionu zvaného Podolí v rámci Litevského velkovévodství. Fedor se nepohodl s litevským velkovévodou Vitoldem a byl poslán do vyhnanství. Z hradu potom udělal jednu z nejlépe chráněných pevností v regionu. Na hradby umístil zbraně, nechal vykopat příkop kolem kopce a obklopil ho dřevěným dubovým plotem (tzv. palanka). Na nádvoří byla vykopána 85 m hluboká studna. Fedor Korjatovič neměl žádné dědice, takže po jeho smrti v roce 1414 připadl hrad znovu státu, tedy uherskému království.

Mezi majitele hradu se poté zařadil mj. sedmihradský (transylvánský) šlechtic János Hunyadi, český král Vladislav II. Jagellonský a v roce 1633 uherský šlechtic a sedmihradský kníže Jiří I. Rákoczi. Hrad se ocitl v centru bojů mezi rakouskou dynastií Habsburků a sedmihradskými knížaty. Za vlády Rákocziů byl hrad postupně rozšiřován a obnovován. 

Nejslavnějším obdobím hradu Palanok jsou léta 1685-88, kdy o Mukačevu mluvila celá Evropa. Tehdy zde vedla hrdinný odboj Helena Zrínská, manželka vůdce protihabsburského povstání Imricha Tökölyho. Hrad dokázala po celé tři roky ubránit proti přesile císařských (habsburských) vojsk. Helena byla zářným příkladem odvahy a sebeobětování. Společně se svým 10letým synem (kterým nebyl nikdo jiný než vůdce příštího protihabsburského povstání Ferenc II. Rákoczi) se často vydávala na hradby, které byly pod palbou, aby pomáhala raněným. Nakonec byl hrad císařskou přesilou přece jen dobyt a zbořen a Helena byla Rakušany internována v klášteře ve Vídni. Její syn Ferenc byl od ní odloučen a vychován pod dohledem Rakouska, ale ani to nepomohlo – v dospělosti se postavil do čela dalšího protihabsburského povstání v letech 1703-11, v jehož centru se opět ocitl hrad Palanok. I toto povstání však bylo poraženo, hrad v roce 1711 opět padl a stal se majetkem rakouského císaře.

Za vlády Josefa II. byl Palanok přebudován na vězení, kam byli posíláni mj. političtí vězni z celého rakouského mocnářství. Za první republiky (v roce 1926) tu byla umístěna československá vojenská posádka a za druhé světové války sloužil hrad maďarskému vojsku. Teprve v roce 1970 bylo na hradě zřízené muzeum.

Prohlídka hradu

Palanok se skládá ze tří částí, které tvoří dolní, střední a horní hrad. Svoji dnešní podobu získal na přelomu 17. a 18. století. Dnes je zde umístěné muzeum dokumentující minulost i současnost Zakarpatí. Díky poloze na kopci nabízí hrad krásné výhledy na Mukačevo a na údolí řeky Latoricy.