Chorvatské Velikonoce - Chorvatské Vánoce - Další svátky - Zajímavé tradice a slavnosti
Velikonoce a Vánoce máme s Chorvaty společné. Rozdíl je v tom, že Velikonoce jsou pro ně o něco důležitější než Vánoce.
Jeďte do Chorvatska v dobré partě
Uskrs – chorvatské Velikonoce
Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky a jejich tradice se v Chorvatsku velmi ctí. Je to čas mší, modliteb, žehnání různých věcí, půstu a času s rodinou. Křesťanská stránka Velikonoc předepisuje zhruba stejné zvyky jako u nás, ale najdou se i výjimky a zajímavé obyčeje.
Velikonoce začínají poslední postní nedělí. Jmenuje se Cvjetnica nebo Cvjetna nedelja (Květná neděle). Tenhle den si každý připraví větvičku z olivovníku, palmy nebo vavřínu (což je bobkový list), kterou si vezme s sebou do kostela posvětit. Ta se pak doma vystaví – třeba za zrcadlo, za okno nebo svatý obrázek, aby přinesla mír a blahobyt a ochránila dům před neštěstím. Na Istrii je dokonce jedí (ne celé, jen kousek), aby dlouho žili. V některých oblastech je zvykem umývat si obličej vodou s kvítky (většinou fialkami) nebo bylinkami.
V Dalmácii se můžete přichomýtnout k festivalu Žudije. Ten vznikl ve městě Vodice, už několik let se ale každý rok odehrává na jiných místech. Pochází ze 150 let staré tradice města Metkovič. Žudije – 12 strážců Ježíšova hrobu, oblečených do římských uniforem, vedených Judou, hlídá oltář (Ježíšův hrob) od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty.
Zážitkem je i přes 500 let konané procesí Za krizen na ostrově Hvar, zapsané na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Začíná na Zelený čtvrtek večer a končí na Velký pátek ráno. Je dlouhé 22 km a mezi kostely ve vesnicích jsou cesty osvětlené světýlky a loučemi, v oknech domů planou svíčky. Každá vesnice má svůj vlastní průvod a nesmějí se potkat. Pohybují se ve směru hodinových ručiček, takže se to s trochou vůle dá zvládnout.
Bílá sobota patří přípravám. Děti barví vejce – pisanica, ženy pečou sirnice. Vajíčka se barví podobně jako u nás. Dodnes přetrvávají staré techniky barvení – slupkami červené cibule, sazemi nebo bobulemi černého bezu nebo špenátem a kopřivami. Používá se i vosk, který se nanese na vejce. To se následně uvaří a obarví a vosk se sloupne. Vidět můžete i kraslice zdobené slámou. V některých oblastech se na ně píšou vzkazy, přání nebo modlitby. Dávají je chlapci svým dívkám, u Dubrovníku musí budoucí nevěsta svému nastávajícímu nadělit celý tucet pisanica a budoucí tchyni upéct pletenicu (něco jako vánočka).
Sirnica je obdoba našeho mazance a zajímavé je, že se do ní žádný sýr nedává. Sirnicu, vejce a sůl nebo třeba vařenou šunku s sebou lidé na Velikonoční neděli přinesou do kostela požehnat. To aby bylo celý rok co jíst a byla bohatá úroda.
Na Velikonoční pondělí se s barvenými vajíčky provozuje zajímavý zvyk, tzv. tuckanje pisanica (ťukání kraslic). Každý z rodiny si vezme jedno vejce a s ostatními si postupně ťuká špičkou. Komu vejce nepraskne, pokračuje ve hře. Kdo nerozbije, vyhraje. Když se takhle potká velká rodina a přátelé, ten, kdo je šikovný, odnese si pěknou výslužku. Je to vlastně taková náhražka našeho koledování - o ta nabarvená vejce se prostě hraje.
Neděle i Pondělí velikonoční jsou v Chorvatsku státními svátky.
Božič – chorvatské Vánoce
Období Vánoc začíná už svátkem sv. Kateřiny, kdy symbolicky končí podzim a začíná zima a advent. V Chorvatsku totiž nepřijíždí na bílém koni Martin, ale až „sveta Kata snjeg na vrata“. Adventní období je podobné jako známe i my. Nesmí chybět adventní věnec a postupné zapalování svíček.
Na svatou Barboru nebo nejpozději na svatou Lucii přichází obdoba našich Barborek. Ovšem tady se vysévá do misky pšenice, tedy to, co my děláme na Velikonoce. Pokud vzejde do Vánoc, znamená to, že bude dobrá úroda.
Pak přichází svátek sv. Mikuláše (sveti Nikola), který tu naděluje ráno 6. prosince. Děti od něj dostanou sladkosti, ořechy a různé ovoce. Chodí v doprovodu čerta, který zlobivým dětem dá pro výstrahu pod polštář rákosku. Naděluje tu i svatá Lucie, která nosí dobroty hlavně holčičkám.
I tady se klasicky zdobí stromeček (božično drvce) a peče cukroví (božične kolače). Hodně oblíbené jsou fritule – malé vdolečky sypané cukrem, mletými ořechy nebo pomerančovou kůrou. Pod stromeček patří jaslice neboli jesličky, betlém a vzešlá zelená pšenice.
24. prosinec se jmenuje Badnjak a odehrává se v něm slavnostní oběd. V tento den se tradičně připravuje ryba, ovšem tady se jí sušená treska – bakalar. Zvláštní je, že v zemi plné čerstvých ryb se na vánoční svátky připravuje druh, který pochází z úplně jiné části světa. Tresku určitě znáte všichni, ovšem ta sušená se u nás moc nevidí. Je tvrdá jako kámen a je třeba ji minimálně den předem dát namočit. Když změkne, uvaří se tzv. na bielo – s brambory, česnekem, petrželí a olivovým olejem. Podává se i obdoba našeho bramborového salátu, kterému se v Chorvatsku říká francouzský (francuzka salata). Kromě tresky se ale může objevit i chobotnice nebo místní mořské ryby, ve Slavonii se stejně jako u nás jí kapr.
Večer se dají dárky pod stromeček a vyrazí na půlnoční mši – polnočku. V tu chvíli začínají Vánoce. Dárky se rozbalují 25. prosince ráno a naděluje je Djed Božičnjak, v překladu něco jako Děda Vánočák. Žije na Severním pólu a jezdí na saních tažených soby, takže to ve skutečnosti není nikdo jiný než Santa Claus. Ale uslyšíte i jméno Dědy Mráze, ten už asi nezmizí nikdy...
V hlavní slavnostní dny se jí maso pečené pod pekou, pečená krůta, kachna nebo kuře. Navštěvují se rodiny a přátelé. V tom se asi nijak nelišíme, stejně jako v tom, že 25. a 26. 12. jsou státní svátky. Vánoce končí 6. ledna na Tři krále. Na rozdíl od nás je i tohle v Chorvatsku volný den. Odstrojují se stromečky a někde můžete potkat i malé chlapce v kostýmech.
Silvestr a Nový rok v Chorvatsku slaví stejně jako u nás a jako všude jinde. Jmenuje se to Stara a Nova godina a na rozdíl od Vánoc se odehrává hlavně s přáteli v barech a kavárnách nebo se jednotlivé rodiny navštěvují. V každém případě je to vždycky společenská událost a málokdo sedí doma sám u televize s talířem chlebíčků. Samozřejmě nechybí alkohol a ohňostroje. 1. leden je v Chorvatsku státním svátkem.
Další svátky
Během roku se odehrávají další svátky, které se týkají hlavně různých osvobození nebo dat spojených s náboženstvím. Jsou to státní svátky, kdy je v Chorvatsku volný den.
1. května se slaví Svátek práce, kdy si všichni užívají volna, schází se a pečou maso nebo jehňata na roštu.
Pohyblivý svátek Tijelovo (svátek Nejsvětějšího Kristova těla a krve) se slaví vždy devátý čtvrtek po Velikonocích ve všech kostelech a svatyních po celém Chorvatsku.
30. května je Den státnosti. Je připomínkou ustanovení prvního demokratického parlamentu v roce 1990.
22. června se slaví Den boje proti fašismu jako vzpomínka na rok 1941, kdy byl v lese Brezovac u Sisaku zformován první protihitlerovský partyzánský oddíl v okupované Jugoslávii.
5. srpna se velmi aktivně slaví Den vítězství a díkůvzdání vlasti. V tento den chorvatská vojska osvobodila okupované město Knin při operaci Oluja (Bouře), která vedla k definitivnímu vítězství Chorvatů v občanské válce za nezávislost. Tento den si Chorvati připomínají skutečně velmi rádi, schází se, pečou maso a samozřejmě popíjejí a slaví.
15. srpna se slaví Velika Gospa, tedy Nanebevzetí Panny Marie. Tuhle velkou událost můžete v Chorvatsku zažít mnohem pravděpodobněji než Velikonoce a Vánoce. Koná se totiž přímo v hlavní sezoně. Možná už jste se k tomu třeba někdy přichomýtli, jen jste nevěděli, co se děje.
Věřící se v tento den účastní mší, procesí a průvodů, které se konají v kostelech zasvěcených Panně Marii. Každé místo má svoje tradice a průběh. Nosí se vzácné sochy Bohorodičky nebo ikony. V tento den je ještě větší mumraj než obvykle a místní uvidíte extrémně hezky upravené, jak se scházejí a někam odjíždějí nebo odcházejí.
1. listopadu je svátek jménem Svi sveti, na který navazuje 2. 11. Dušni dan. U nás se slaví Dušičky a i tady se všude prodávají květinové vazby a hojně se navštěvují hřbitovy a chodí se na mše do kostelů.
18. listopad je Den vzpomínky na oběti občanské války a Den vzpomínky na oběť Vukovaru i Škabrnje. V tento den se asi nejvíce zmiňuje právě Vukovar, jehož příběh je velmi silný a pro mnoho lidí stále živý. I když mělo být město na chorvatsko-srbských hranicích dobyto maximálně za pár dní, jeho obyvatelé se bránili do posledních sil celých 71 dní až do 18. 11. 1991, kdy Vukovar definitivně padl a nastal obrovský zlom občanské války. Začalo skutečné peklo, kterému se nevyhnuli ani civilisti včetně dětí.
Zajímavé tradice a slavnosti
Dny města
Každé město v Chorvatsku má svého patrona a na jeho svátek připadá i den města, kdy se slaví v ulicích. Stánky s tradičními pokrmy, suvenýry, ale i koncerty nebo divadelní představení bývají součástí těchto oslav. Ve Splitu se například 7. května pořádá tradiční Sudamja, což je spojení slov „su“ svatý a „damja“ Duje nebo Dujam, který je patronem Splitu. Patronem Trogiru je sv. Ivan Trogirský, který má svůj den 13. listopadu, patronem Rabu je sv. Kryštof, na jehož den 21. července se odehrává Rabska fjera.
Ribarska fešta
„Svako mijesto svoju feštu ima“ neboli Každé místo má svojí feštu, zpívá se v jedné chorvatské písni. A je to pravda. Fešta neboli festival neboli fiesta... už chápete?
Ještě, než se všechno začalo točit kolem peněz, měly fešty krásný důvod. Dělávaly se pro lidi, kteří na tom nebyli tak dobře. Uspořádala se tedy slavnost, kde každý nabízel to, co je jeho doménou. A většinou to byli rybáři. Jeden nabídne ryby, druhý chobotnice, třetí kraby... Ale nejen oni, ostatní přinesli zeleninu, maso, olivový olej, pršut nebo sýry. Zkrátka kdo co měl, dával ostatním. Zbytek vesnice pomáhal obsluhovat, nalévat víno a uklízet. U toho se hrálo, zpívalo, tančilo a samozřejmě pilo.
Fešty se odehrávají i dnes, především pro turisty. Původní smysl už sice vymizel a u každého stánku je třeba zaplatit, každopádně zábava a jadranská atmosféra je na nich stále. Je to něco jako u nás poutě, v každém městě se během léta koná jedna. Takže kamkoli pojedete, zjistěte si, kdy se tam fešta koná a rozhodně si ji běžte užít, stojí to za to.
Chorvatské karnevaly
Karnevalovým obdobím je proslavená hlavně Itálie, ale i v Chorvatsku se v době masopustu koná nejedna podobná akce. Větší či menší karnevaly se konají v různých městech po celém Chorvatsku a těší se na ně hlavně děti, které vyrazí do ulic v zábavných maskách. A také se peče. Typicky třeba fritule, které se jinak dělají hlavně na Vánoce. Ale nejen ty, je to slavnostní doba, která předchází 40dennímu půstu před Velikonocemi.
Největší a nejslavnější karneval se koná v Rijece. Kdo není na místě, sleduje celou parádu živě v televizi. Jeho tradice sahá tak daleko, že můžeme najít dokument z roku 1449, který ho zakazuje. Tedy zakazuje zakrývat si tváře, čímž se vláda snažila předejít hlavně vlastní kritice. Jak je dnes vidět, nijak to nepomohlo a staletá tradice trvá do dnešních dnů. Svůj karneval má i druhé největší město Chorvatska Split a říká se mu tu v dialektu Spli’ski krnjeval.
Dalším z řady je Samoborský fašnik, kde téma hlavního představení ukáže viníka všech problémů minulého roku. Na karnevalové figurce jménem Fašnik si všichni vybijí hněv a zármutek a následně jí na masopustní úterý slavnostně spálí. Když je Fašnik potrestán, začíná všeobecná radost, která by měla vydržet po celý nadcházející rok. V netradiční době se odehrává Senjský letní karneval, během něhož se koná se také moto-alka (podle akce Sinjská alka) a naprostým vrcholem je velký průvod, ve kterém jde až 3 000 masek.
Advent
Nejslavnější adventní trhy se konají v Záhřebu. V roce 2015 získaly titul Nejlepší vánoční trhy v Evropě a stejné ocenění vysloužily i další dva následné roky. Krásný advent můžete prožít i ve Splitu. Přímo magický advent zažijete v Baranje. Známý je svými trhy s růžemi a živým betlémem.
Ve vesnici Grabovnica u Čažmy na statku rodiny Salajových najdete o Vánocích krásnou turistickou atrakci s názvem Vánoční pohádka. Je tu vytvořen zábavní park ozdobený více než milionem vánočních světýlek.
Milovníci koní by určitě neměli vynechat návštěvu Đakova, kde je velký státní hřebčín. O adventu se tu pořádá velkolepé představení Vánoční ples lipicánů s jezdci a dalšími herci, kteří vám předvedou dechberoucí tematickou přehlídku.
Další zajímavé akce
Nejznámější, nejslavnější a nejnavštěvovanější rytířská hra Sinjska alka. Každou druhou srpnovou neděli se hlavní ulice města Sinj (nedaleko Splitu) změní v arénu. Po ní se v trysku řítí na koni jezdci (alkari) oblečení do historických kostýmů a snaží se trefit dlouhým kopím alku – speciální kruhový terčík. Soutěž připomíná slavné vítězství nad Turky roku 1715 a je zapsaná na Seznam nehmotného dědictví UNESCO. Celou akci doprovází zajímavé rituály a ceremonie, ale taky hodně velká návštěvnost.
Připomínkou statečných předků, kteří přelstili tureckou přesilu, je Picokiáda v Đurđevacu. Trvá tři dny a koná se na konci července. V proslulém pirátském městě Omiš se zase můžete v polovině srpna zúčastnit téměř skutečné námořní bitvy, ve které nechybí ani srážky lodí nebo pády do moře.
V mnoha městech existují akce, které vás vrátí zpět v čase. V hlavním městě Záhřeb funguje Stroj času od konce dubna do září. V Pule během května a června Dny antiky a ve Splitu během celé sezony Diokleciánovy dny.
První a největší středověký letní festival v Chorvatsku se odehrává na Rabu, jehož tradice začala už 21. července 1364, a který se jmenuje Rabska fjera. V Zadaru si nenechte ujít Noc úplňku, kdy zhasne veškeré umělé osvětlení a veškerá zábava i občerstvení se odehrává jen za svitu svící a loučí. Nebo si tu skočte z rivy do moře při akci Millenium Jump.
Autorkou textu je Dita Lendvayová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.