Holandská klasika - Snídaně, oběd, večeře... - Fast food - Sýry
Holandská klasika
Za zemi gurmánů bych Nizozemsko určitě neoznačila. Myslím, že to je částečně následek kalvinistické střídmosti a toho, jaké plodiny se ve zdejším podnebí dají pěstovat.
Strava stojí především na bramborách a dušené zelenině. Holandskou klasikou je pokrm Hutspot. Povídá se, že jídlo vzniklo ze zbytků pečených brambor, které za sebou nechali španělští okupanti, když v roce 1574 prchali za dramatických okolností z Leidenu. Vyhladovělí obyvatelé přidali dušenou mrkev a cibuli, rozšťouchali a recept byl na světě.
Jeďte do Beneluxu v dobré partě
Během hladové zimy za druhé světové války tento pokrm prý taky letěl, protože zaprvé nic jiného nebylo a za druhé oranžová (mrkev) symbolizovala revoltu. Variantou na toto jídlo je Stamppot. V něm najdete ještě kapustu, štěrbák, růžičkovou kapustu, kyselé zelí a uzeninu. Sami uznáte, že to není žádné terno. Ani restaurace Stamppot příliš nenabízejí.
Na pomoc naštěstí přispěchali imigranti a otevřeli fast foody a restaurace s kebabem, tureckou pizzou, baklavou, paellou, croissanty a nasi goreng.
Snídaně, oběd, večeře...
Nizozemci ve srovnání s námi konzumují více mléčných výrobků, výborných a z místní produkce. Údajně díky tomu jsou nejvyšším národem na světě. Snídají jogurty, tvarohy, cereálie a taky chleba s arašídovým máslem, kterému říkají „arašídový sýr“ (pindakaas). Nebo si chleba namažou máslem a posypou čokoládovými perličkami (hagelslag). Někteří si dávají „ontbijtkoek“, což je suchá buchta se skořicí a zázvorem. Pečený doma jsem jej nikdy neměla, všichni je kupují v obchodě.
K obědu si nezřídka do práce i do školy nosí doma připravované „lepeňáky“, tedy chleby s něčím čili sendviče. To aby nemuseli utrácet. Pokud si zajdou na oběd do kantýny, dají si zase ten chleba se sýrem a/nebo salámem, někdy salát, k tomu často marmeládu a kefír nebo mléko.
Večeře bývá teplá. Já jsem většinou zažívala nějakou (masovo-)zeleninovou směs na pánvi s přílohou. Výběr nádherné zeleniny je v místních obchodech a na trhu nekonečný, takže to nemusí být hned nuda.
Během dne vypijí Nizozemci spoustu silné černé kávy. Máte-li kávu raději s mlékem, objednejte si u obsluhy „koffie verkeerd“. Tak tady říkají café au lait. Když je zima, rádi si posedí u horkého kakaa (chocomelk) se šlehačkou. A večer to jistí pivo.
Fast food po holandsku
Za ochutnání stojí místní slanečci z nového výlovu, takzvaní „hollandse nieuwe“. Syrové rybky naložené v sladkokyselém nálevu zbavené hlavy chytnete za ocásek, obalíte v nasekané cibulce a strčíte do pusy.
V bohatě zásobených stáncích s mořskými výrobky či na trzích také dostanete osmažené téměř všechny mořské plody. Oblíbený rybí fast food je tzv. „kibbeling“ - kousky osmažené bílé ryby.
Kuriozitou jsou automaty na jídlo. A tím nemyslím čokoládové tyčinky. Za 1,20 až 1,50 euro získáte v krámku s automaty párek, frikandel (špalík mletého masa), kroket (kořeněná hašé se stopami masa) nebo klasický hamburger. Je to levné, nezdravé, celkem chutné, ale jeden nezasytí.
Oblíbený je taky belgický vynález - „vlaamse frites“. Jsou to hranolky. Ale velké a tlusté jako prst. Dostanete jich plný kornout a k tomu poctivou hustou majonézu nebo jinou omáčku dle přání. Kupujte si je vždy tam, kde mají frontu. To si můžete být jistí, že je mají dobré a čerstvě nasmažené.
Holandské sýry
Největší (nebo jediná?) skutečná lahůdka zdejší kuchyně. Vyrábí se především v provinciích Severní a Jižní Holandsko. Jde o tvrdý sýr s vysokým podílem mléčného tuku a bílkoviny. Název má podle místa výroby. Edammer = z Edamu, Goudse = z Goudy, Leerdammer, Maaslander atd. Drobných výrobců je mnoho.
Jak a kde sýr nakupovat? Nejlépe na trhu přímo od výrobce nebo ve specializovaném obchodě. Ale i v supermarketech nakoupíte dobře. Jen to nemá styl. :-) Pokud sýr chcete odvézt domů jako dárek, i prodejci na trhu vám jej rádi vakuově zabalí.
Důležité je sýr ochutnat. To je naprosto běžné a prodavač vám rád vyhoví. Musíte si totiž ujasnit, zda chcete sýr mladý (jonge kaas), mladý odleželý (jong belegen), odleželý (belegen), extra odleželý (extra belegen) nebo přestárlý (overjarig). Mladé sýry jsou měkké a mají jemnou chuť. Čím je sýr starší čili vyzrálejší, tím více je výrazný až pikantní. Také je tvrdší, až drolivý. Ze starého sýra plátky neuděláte. Mladé sýry se tedy spíše hodí na chleba a starší, nakrájené na kostičky, k vínu či pivu. Čím je sýr starší, tím je dražší.
Do sýru se také přidává koření a bylinky. Výborná je třeba kopřiva, kmín, paprika nebo hořčičné semínko. To platí jak o sýrech z kravského mléka, tak i o kozích sýrech. To je lahůdka. Typické kozí aroma není tak zřetelné jako u mazlavých francouzských sýrů.
Autorkou textu je Lenka Havrdová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.